Fenomén otravy organismu pitím nadměrného množství vody je reálný. V horkých dnech může přehnaná konzumace tekutin vést až ke kolapsu. Současně je ale nutné najít rovnováhu mezi nadměrným a nedostatečným pitím: právě ve vedrech je totiž důležité dodržovat pitný režim.
Když John Putnam v červnu dosekal druhý trávník, teplota v texaském městě Round Rock se blížila 38 stupňům Celsia. Tou dobou už v sobě 74letý údržbář zeleně měl přes jedenáct litrů vody, které vypil během pěti hodin v domnění, že mu to pomůže zvládnout náročný den v práci. Místo toho se mu ale udělalo špatně a byl unavený. Když dojel domů, aby si odpočinul, cítil bolest na hrudi a špatně se mu dýchalo, píše The Wall Street Journal. Vydal se do nemocnice s tím, že má asi infarkt, ale k jeho překvapení to bylo něco jiného: otrava vodou.
„Vůbec jsem nevěděl, že něco takového existuje,“ přiznává Putnam. „Lil jsem do sebe tolik vody v přesvědčení, že dělám to pravé,“ dodává.
Pít vodu je pro fungování těla zejména v letních vedrech důležité, ale vypít jí příliš mnoho během krátké doby může způsobit zmatenost, nevolnost, zvracení a v závažných případech záchvaty nebo smrt. Problémů s nadměrnou hydratací může podle některých vědců přibývat, protože více lidí trénuje na vytrvalostní závody, jako jsou maratony, vlny veder jsou častější a lahve na opakované použití se staly běžnou součástí života.
„Lidé mají neustále obavy, že nepijí dost, že jsou dehydrovaní a že je nutné to pravidelně napravovat,“ podotýká Colleen Muñozová z Hartfordské univerzity. „Ale obvykle to tak není,“ ujišťuje.
Opak dehydratace
Otrava vodou není tak známá jako dehydratace. Kvůli tomu může být těžké odhalit příčinu symptomů, které se mohou podobat těm provázejícím vyčerpání z horka nebo úpal. Když někdo vypije velké množství vody během krátké doby, může to vést k hyponatremii, při které se sníží koncentrace sodného iontu (Na+) v krvi pod určitou úroveň. Může jít o velmi nebezpečný stav, pokud dojde k otoku mozku. To vede k tlaku na jeho určité části a za následek to může podle vědců mít kóma, záchvaty nebo smrt.
Když člověk vypije příliš mnoho vody, má jeho organismus problém udržovat správné hodnoty sodíku, což je elektrolyt zajišťující rovnováhu tekutiny v buňkách. Ledviny zvládnou asi jeden litr vody za hodinu, uvádí biochemik a molekulární biolog Thunder Jalili z Utažské univerzity.
Při některých onemocněních, jako je špatná funkce ledvin nebo srdeční selhání a selhání jater, může také vzniknout hyponatremie. Na úroveň sodíku mohou mít vliv i některá antidepresiva a léky proti bolesti, říká nefrolog Kambiz Kalantari z Mayoovy kliniky. Podotýká, že pít vodu je prospěšné, ale je těžké mluvit o nějakém přínosu pití množství většího, než je nutné.
Ideální množství neexistuje
Všeobecně lékaři doporučují pít lidem tolik, aby necítili žízeň. Americká Národní akademie věd, techniky a lékařství doporučuje, aby ženy denně spotřebovaly 11,5 hrnku tekutin (asi 2,76 litru) a muži 15,5 hrnku tekutin (3,72 litru) v podobě vody, dalších nápojů a jídla. Doporučované množství je ale individuální. Člen pobřežní hlídky v Miami na Floridě potřebuje pravděpodobně pít víc než programátor pracující v Anchorage na Aljašce, dává příklad Jalili. Pro dospělé platívalo, že by měli vypít denně osm asi 240 mililitrových sklenic vody, ale množství se liší podle věku a velikosti daného člověka, podle toho, jak je aktivní, i v jakém prostředí žije. Žízeň se také s věkem mění, doplňuje Kalantari.
Ti, kdo hodně sportují, by si měli dávat pozor na to, aby tekutiny a sůl, které pocením ztrácejí, doplnili pitím vody, elektrolytů a slanými svačinkami, říká nefrolog Mitchell Rosner z lékařské fakulty Virginské univerzity. Vzkazuje jim ale také, aby nepili tolik, že by se cítili nafouknutí.
Údržbář zeleně Putnam, který zažil otravu vodou, změnil svůj pitný režim. Před odchodem do práce si naplní lahev vodou, do ní nasype čtvrt lžičky soli a směs elektrolytů a tento roztok pak během dne popíjí. Když doseká trávník, dá si ještě skleničku vody. „Už své tělo nepřetěžuju a je mi o moc lépe,“ pochvaluje si.
