Příliš vody může otrávit organismus

Fenomén otravy organismu pitím nadměrného množství vody je reálný. V horkých dnech může přehnaná konzumace tekutin vést až ke kolapsu. Současně je ale nutné najít rovnováhu mezi nadměrným a nedostatečným pitím: právě ve vedrech je totiž důležité dodržovat pitný režim.

Když John Putnam v červnu dosekal druhý trávník, teplota v texaském městě Round Rock se blížila 38 stupňům Celsia. Tou dobou už v sobě 74letý údržbář zeleně měl přes jedenáct litrů vody, které vypil během pěti hodin v domnění, že mu to pomůže zvládnout náročný den v práci. Místo toho se mu ale udělalo špatně a byl unavený. Když dojel domů, aby si odpočinul, cítil bolest na hrudi a špatně se mu dýchalo, píše The Wall Street Journal. Vydal se do nemocnice s tím, že má asi infarkt, ale k jeho překvapení to bylo něco jiného: otrava vodou.

„Vůbec jsem nevěděl, že něco takového existuje,“ přiznává Putnam. „Lil jsem do sebe tolik vody v přesvědčení, že dělám to pravé,“ dodává.

Pít vodu je pro fungování těla zejména v letních vedrech důležité, ale vypít jí příliš mnoho během krátké doby může způsobit zmatenost, nevolnost, zvracení a v závažných případech záchvaty nebo smrt. Problémů s nadměrnou hydratací může podle některých vědců přibývat, protože více lidí trénuje na vytrvalostní závody, jako jsou maratony, vlny veder jsou častější a lahve na opakované použití se staly běžnou součástí života.

„Lidé mají neustále obavy, že nepijí dost, že jsou dehydrovaní a že je nutné to pravidelně napravovat,“ podotýká Colleen Muñozová z Hartfordské univerzity. „Ale obvykle to tak není,“ ujišťuje.

Opak dehydratace

Otrava vodou není tak známá jako dehydratace. Kvůli tomu může být těžké odhalit příčinu symptomů, které se mohou podobat těm provázejícím vyčerpání z horka nebo úpal. Když někdo vypije velké množství vody během krátké doby, může to vést k hyponatremii, při které se sníží koncentrace sodného iontu (Na+) v krvi pod určitou úroveň. Může jít o velmi nebezpečný stav, pokud dojde k otoku mozku. To vede k tlaku na jeho určité části a za následek to může podle vědců mít kóma, záchvaty nebo smrt.

Když člověk vypije příliš mnoho vody, má jeho organismus problém udržovat správné hodnoty sodíku, což je elektrolyt zajišťující rovnováhu tekutiny v buňkách. Ledviny zvládnou asi jeden litr vody za hodinu, uvádí biochemik a molekulární biolog Thunder Jalili z Utažské univerzity.

Při některých onemocněních, jako je špatná funkce ledvin nebo srdeční selhání a selhání jater, může také vzniknout hyponatremie. Na úroveň sodíku mohou mít vliv i některá antidepresiva a léky proti bolesti, říká nefrolog Kambiz Kalantari z Mayoovy kliniky. Podotýká, že pít vodu je prospěšné, ale je těžké mluvit o nějakém přínosu pití množství většího, než je nutné.

Ideální množství neexistuje

Všeobecně lékaři doporučují pít lidem tolik, aby necítili žízeň. Americká Národní akademie věd, techniky a lékařství doporučuje, aby ženy denně spotřebovaly 11,5 hrnku tekutin (asi 2,76 litru) a muži 15,5 hrnku tekutin (3,72 litru) v podobě vody, dalších nápojů a jídla. Doporučované množství je ale individuální. Člen pobřežní hlídky v Miami na Floridě potřebuje pravděpodobně pít víc než programátor pracující v Anchorage na Aljašce, dává příklad Jalili. Pro dospělé platívalo, že by měli vypít denně osm asi 240 mililitrových sklenic vody, ale množství se liší podle věku a velikosti daného člověka, podle toho, jak je aktivní, i v jakém prostředí žije. Žízeň se také s věkem mění, doplňuje Kalantari.

Ti, kdo hodně sportují, by si měli dávat pozor na to, aby tekutiny a sůl, které pocením ztrácejí, doplnili pitím vody, elektrolytů a slanými svačinkami, říká nefrolog Mitchell Rosner z lékařské fakulty Virginské univerzity. Vzkazuje jim ale také, aby nepili tolik, že by se cítili nafouknutí.

Údržbář zeleně Putnam, který zažil otravu vodou, změnil svůj pitný režim. Před odchodem do práce si naplní lahev vodou, do ní nasype čtvrt lžičky soli a směs elektrolytů a tento roztok pak během dne popíjí. Když doseká trávník, dá si ještě skleničku vody. „Už své tělo nepřetěžuju a je mi o moc lépe,“ pochvaluje si.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
před 8 hhodinami

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
před 14 hhodinami

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
před 15 hhodinami

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
před 20 hhodinami

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025

Proč je v kosmu víc hmoty než antihmoty? Nový výzkum s českým podílem slibuje pohled za standardní model

Fyzici v dubnu zveřejnili výsledky prvního pozorování rozdílného chování klasické hmoty a antihmoty. Za objevem jsou vědci z CERN, podíl na něm mají i Češi. Výsledek může představovat významný milník v historii částicové fyziky: rozšiřuje totiž chápání rozdílů mezi hmotou a antihmotou a otevírá vědcům nové cesty k pochopení, proč při vzniku vesmíru převládla právě hmota.
23. 4. 2025

Nadměrná CT vyšetření mohou být za pěti procenty případů rakoviny v USA, varuje studie

Nadměrná vyšetření metodou CT – neboli výpočetní tomografie – mohou být původcem každého dvacátého případu rakoviny v USA. Do budoucna před tím varuje nová studie, která pracovala s výsledky více než 60 milionů pacientů. V Česku je počet těchto vyšetření nižší a studie slouží především jako varování, míní přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Lukáš Lambert.
22. 4. 2025
Načítání...