Lidské tělo se skládá především z vody – člověk přitom denně asi o 2,5 litru vody přijde. Tělo ale potřebuje mít bilanci vody vyrovnanou, a tak je nutné ji někde doplnit.
Je pitný režim jen mýtus? Kolik vody člověk opravdu potřebuje
Pitný režim (zdroj: ČT24)
Lidské tělo je velmi složitý stroj, který je schopný si do značné míry nějakou vlastní vodu vyrobit. Asi 900 mililitrů získá z potravy, dalších 900 mililitrů si vyrobí samo pomocí metabolismu. Ale i tak je potřeba zbytek někde získat – jedná se asi o 1,5 litru vody denně, ale množství se liší podle řady okolností.
K čemu potřebuje člověk vodu?
- Průměrný člověk za svůj život vypije asi 40 tisíc litrů vody.
Bez vody člověk nemůže žít, to ví každý žák základní školy. Ale proč vlastně? Tekutiny v těle zprostředkovávají látkovou výměnu, umožňují funkci ledvin a také jsou zodpovědné za vyplachování škodlivin z těla. Bez vody nejsou schopné fungovat žádné důležité orgány v lidském těle, tedy ani mozek – bez dostatku vody tedy není možný ani zdravý duševní život.
Tělo se s nedostatkem vody nedokáže moc dobře vyrovnávat – stačí pouhá pětiprocentní dehydratace a přijdou poměrně závažné problémy: přehřátí, oběhové selhání a šok. Stejně závažné mohou být ale i následky dehydratace dlouhodobé – patří k nim například poruchy funkce ledvin a vzniky ledvinových a močových kamenů.
K tématu pitného režimu se pro ČT24 vyjádřila Ivana Fellnerová, fyzioložka z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci:
Co znamená dodržovat pitný režim?
Názory se samozřejmě liší. Já osobně se přikláním k tomu pít průběžně, nečekat na pocit žízně, pokud to jde. I když samozřejmě žízeň je takový poslední signál organismu, který nás ponouká k tomu, abychom tekutiny doplnili.
Jak často by se mělo pít?
Rozhodně doporučuju mít u sebe láhev. Ale to, abychom popíjeli každou čtvrthodinu, to je zase druhý extrém. Takže rozhodně není nutné mít pořád láhev v ruce a usrkávat v průběhu celého dne, k tomu se nepřikláním. Během jedné hodiny, dvou je dobré se určitě napít a strašně také záleží na tom, co člověk dělá a v jakém je prostředí a v jaké je teplotě.
Jsou různé extrémy. Já osobně jsem zastánce toho středního proudu, a to na základě jednak informací, které se jako fyziolog neustále snažím získávat z odborných časopisů, z referencí z univerzit, klinik světových, světové zdravotnické organizace, a samozřejmě k tomu přidávám své osobní zkušenosti. Takže o tom, že vodu potřebujeme a že určitě není dobře dlouhodobě žíznit v průběhu dne, na tom se myslím shodneme všichni. Ale ten druhý extrém je, jak jsem říkala, popíjet každých deset, patnáct, dvacet minut.
Dá se nahradit nedostatek vody nárazovým pitím?
To nárazové pití rozhodně nedoporučuji, myslím ve větším množství, protože když si to představíme, tak v podstatě přes trávicí trakt se nám to samospádem dostává do krve a samozřejmě v krvi by měly být dodržovány nějaké stálé podmínky, co do koncentrace látek a solí. A o to se potom musí postarat ledviny.
Když se tam dostane větší množství vody najednou, tak je nárazové pití velká zátěž pro ledviny. Nárazové pití rozhodně tedy nedoporučuju, ale když se vypije naráz čtvrt litru, půl litru, tak to nevadí.
Kde je hranice toho, kolik tekutin by člověk měl za den vypít?
Základní rozpětí tady padlo: od nějakého 1,5 litru až do tří litrů bych považovala s ohledem na podmínky člověka, na jeho zdravotní stav za takový běžný průměr. Nadměrné pití, pokud je to nějaký troj- až čtyřnásobek, tak to už rozhodně není pro organismus přirozené a dobré. Ale zase záleží na tom, jestli to vypijete najednou. Pokud vypijete za jeden den 10 litrů a pijete to průběžně, tak vás to na zdraví nijak zásadně neohrozí, pokud to neděláte dlouhodobě.
Ale pokud byste vypil deset litrů během půl hodiny, tak je to velmi rizikové. Problém je v tom, že vlastně ledviny nestačí odfiltrovat nadměrnou vodu z krve a tím tak dochází ke vzniku tzv. hypotonického prostředí. Největší riziko je to pro mozkové buňky, které tu vodu nasávají, zvětšují svůj objem, dochází k otoku mozku i k omezení průtoku krve, utlačení mozkového kmene a v podstatě potom dochází řetězově k poškození nervové činnosti a v podstatě až ke smrti.
Kdy by se člověk měl po probuzení poprvé napít ?
Tady rozhodně doporučuju se zavodnit. Takže po ránu sklenice vody rozhodně je to nejlepší, co můžeme udělat. Jinak bychom si tu denní dávku vody měli rozdělit – s tím, že dvě třetiny během první poloviny dne, jednu třetinu během druhé poloviny dne. Ale zase záleží na činnostech: když potom máme nějakou zátěž fyzickou, trénujeme, zpotíme se a jsme v horkém prostředí odpoledne, tak tam musí nastat také nějaké navýšení.
A co by měl člověk pít – spíš teplé, anebo raději studené nápoje?
Tak zase záleží na okolní teplotě, ale pokud jsme v standardních podmínkách, tak to může být podle pocitu každého chladný, případně vlažný nápoj. Pokud je zase člověku zima, tak nevadí, pokud je nápoj trochu teplejší, ale zase bych nešla do toho extrémně horkého. Nechala bych to na každém, každý je trochu jinak nastavený.
Rozhodně by to neměl být extrémně ledový nápoj, a to ani v těch horkých dnech, a ani ten vařící není úplně přirozený.
Tipy pro správné pití od Státního zdravotního ústavu:
- Pro „zdravou“ hydrataci není důležitý jen příjem tekutin a jejich složení, ale i složení stravy.
- Je nutné pít v průběhu celého dne, a to již od rána (šálek čaje či kávy nestačí uhradit noční ztráty vody). Člověk není velbloud, aby se napil jednou denně do zásoby. Je potřeba regulovat spotřebu tekutin podle aktuální zátěže a potřeby.
- Nejvhodnější tekutiny pro horké počasí jsou čistá voda nebo nakyslé či nahořklé nápoje. Sladké a přechlazené nápoje zvyšují pocit žízně.
- Voda pro kojence – pokud pitná voda z vodovodu (studny) odpovídá všem požadavkům na pitnou vodu, je bezpečná i pro kojence. Kojenecká voda balená představuje určitý nadstandard a vyšší stupeň kvality, protože limity jsou stanoveny mnohem přísněji než u pitné vody. Minerální vody středně a silně mineralizované by se kojencům neměly vůbec dávat.
- U vrcholového sportu a některých náročných profesí může být nutné do sortimentu zařadit i zvláštní druhy nápojů – iontové, obohacené, energetické, proteinové apod. U normální populace je příjem takových nápojů zbytečný, a ve větším množství může být dokonce škodlivý.
- Pitný režim při léčení řady chorob má určité zvláštnosti – je potřeba zvýšit, nebo jindy naopak omezit celkový příjem tekutin, některé vody a nápoje mohou být využity jako podpůrná léčba, ale jiné mohou být přísně kontraindikovány. Některé nápoje a minerální vody mají s léky různé interakce. O tom všem je vhodné se poradit s ošetřujícím lékařem.