Vedro strana 3 z 4

Úterý bylo v Česku jedním z nejteplejších dní letošního roku. Padlo patnáct rekordů pro 19. červenec na stanicích, které měří alespoň třicet let, uvedl Pavel Borovička z Českého hydrometeorologického ústavu. Ve středu bude ještě tepleji a ve čtvrtek to bude zejména na východě republiky podobné. Meteorologové vydali kvůli očekávaným vedrům výstrahu, zatím na většině míst platí do čtvrtečního večera. Navíc je zvýšené riziko požárů. Některé kraje již zakázaly rozdělávání ohně.

Vlna veder již týden sužuje velkou část Evropy. Ve Velké Británii naměřili rekordní teplotu 40,3 stupně, úřady kvůli tropickým teplotám vyhlásily nejvyšší výstrahu. V Portugalsku, ve Španělsku a ve Francii vedra provázejí také rozsáhlé požáry. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) nynější vlna veder v Evropě v úterý vrcholí, teploty ovšem zůstanou nad obvyklými hodnotami až do poloviny příštího týdne.

Lidské tělo si za normálních podmínek udržuje teplotu přibližně kolem 35,8 až 37 stupňů Celsia. Podle vědců je tedy pro lehce oblečeného člověka v klidových podmínkách ideální teplota vzduchu osmadvacet stupňů. Pokud je ale teplota vzduchu vyšší, jako se tomu děje v současné vlně veder, stoupá i tělesná teplota. A to má pak dopady na zdraví člověka.

Česko se čím dál častěji potýká se silnými vlnami veder. Když se teploty pohybují nad 35 stupni Celsia, znamená to značné riziko nejen pro starší občany a děti, ale i pro zdravé dospělé osoby. Přinášíme rady, jak tuto hrozbu přežít ve zdraví.

Současná vlna veder spolu s těmi předchozími i očekávanými může ekonomiky jednotlivých zemí připravit o miliardy eur, píše ve své analýze francouzský server BFM TV. Se stoupající teplotou klesá produktivita a efektivita práce, lidé mění své návyky a snižují spotřebu některých výrobků, včetně masa nebo čokolády. Jiné oblasti hospodářství si naopak polepší, roste spotřeba energie díky častému používání klimatizace.

Vedra ve Francii mírně polevila. Francouzská meteorologická služba označila dopoledne v předpovědi vysokých teplot 52 departementů oranžovou barvou a zrušila červené značení s nejvyšší výstrahou, které v sobotu platilo pro více než deset departementů. S extrémním horkem se v neděli ale potýkal východ Německa, v dolnolužické Chotěbuzi a v Drážďanech naměřili více než 39 stupňů Celsia.

V neděli panovalo hlavně v Čechách extrémní vedro a naměřené teplotní maximum nakonec překonalo i dosavadní měsíční rekord pro červen, který měl před třemi lety hodnotu 38,9 stupně Celsia. Nové červnové maximum z Řeže u Prahy je ještě o desetinu stupně vyšší. Některá místa v Česku zažila ze soboty na neděli také letošní první tropickou noc, kdy teploty neklesly pod 20 stupňů Celsia. V pondělí pak mají na většinu území Česka podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) dorazit bouřky, silnější by měly být ve východní polovině republiky. Může je doprovázet krupobití či silný nárazový vítr.

Ve francouzském letovisku Biarritz ležícím u Biskajského zálivu v sobotu odpoledne naměřili 42,9 stupně Celsia, což je doposud nejvyšší hodnota na tomto místě. Na mnoha místech Francie padly červnové rekordy. Současná vlna veder ve Francii přišla v průběhu roku doposud nejdříve za posledních 75 let, uvedla meteorologická služba Météo France. Neobvykle horké počasí trápí i jiné evropské země.

Na pěti stanicích teploty v sobotu překonaly 35 stupňů Celsia, podle meteorologů tak šlo o  první takzvaný supertropický den v tomto roce. V neděli mohou v části Ústeckého kraje a středních Čech včetně Prahy překročit teploty až 37 stupňů Celsia. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v této části republiky zpřísnil výstrahu před vysokými teplotami na extrémní.

Čechy a jih Moravy čeká velmi horký víkend, v neděli teploty mohou dosáhnout až 37 stupňů Celsia. V celém Česku platí riziko vzniku požárů. Částečně by pak mohlo polevit díky studené frontě, která bude přes Česko přecházet v pondělí.

Ve Španělsku v úterý vyvrcholila silná vlna horka, kterou meteorologové označují za nejhorší v polovině června za posledních dvacet let. Masa teplého vzduchu se přesouvá z Pyrenejského poloostrova do Francie, kde by vysoké teploty měly přetrvat až do konce týdne, napsala agentura AFP.

Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru padesát úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě tento počet stoupl na devadesát. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky vyšly v odborném časopise Urban Climate.

Víkend uvedou v pátek až třicetistupňová vedra, ale také prudké bouřky. Český hydrometeorologický ústav vydal výstrahu na silné bouřky s přívalovými dešti pro celou republiku. Nejprudší srážky budou na severu a severozápadě Čech. Bouřky doprovodí silný vítr, mohou padat i kroupy o velikosti do dvou centimetrů. Po bouřkách teploty výrazně klesnou ke dvaceti stupňům, zároveň by však v sobotu ani neděli nemělo příliš pršet. Na začátku příštího týdne se zase poněkud oteplí, zpět ke třicítce by se už odpolední maxima zatím vrátit neměla.

Na jihozápadě Spojených států již několik týdnů planou lesní požáry. Ty se vlivem větru a dlouhodobého sucha velmi rychle rozšiřují. Plameny se už dostaly i do obydlených oblastí, kde s nimi bojují hasiči. Vlna veder dopadá i na zásobování vodou.

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Více než třetina úmrtí způsobených horkem je nyní přímým důsledkem oteplení globálního klimatu, uvádí nová studie na téma dopadů klimatických změn. Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru zemřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha. Studie vyšla v odborném časopise Nature Climate Change.

V Česku bude v pátek vedro a zejména ve středních a jižních Čechách a na jihu Moravy budou teploty odpoledne místy překračovat 31 stupňů Celsia. Postupně bude od západu přibývat oblačnost a na většině území Čech a na Českomoravské vrchovině se vyskytnou bouřky, které budou ojediněle silné a doprovázené silným větrem a krupobitím.

Stát Nový Jižní Wales na jihovýchodě Austrálie vyhlásil sedmidenní výjimečný stav kvůli rozsáhlým požárům. Hasiči tam bojují se stovkou ohnisek a v mnoha případech oheň nemají pod kontrolou. Tři ohniska jsou u hlavního města státu Sydney, které je zahaleno kouřem. Situaci komplikuje vítr a také velmi vysoké teploty, jež na některých místech dosahují 45 stupňů Celsia, napsala agentura Reuters. Úterní rekord průměrné teploty byl ve středu překonán o jeden stupeň a dosáhl podle meteorologické služby 41,9 stupně Celsia.

Česko má za sebou velmi teplé ráno. Ranní teplotní rekordy zaznamenala více než pětina zhruba ze 150 stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v pražském Klementinu, kde naměřili 20,4 stupně Celsia, a padl tak dosavadní rekord z roku 1790. Během odpoledne pak teploty na řadě míst zamíří nad třicet stupňů. Do půlnoci zároveň platí výstraha před silnými bouřkami. Český hydrometeorologický ústav okolo poledne omylem varoval, že bouře hrozí i ve středu a od čtvrtka záplavy na Otavě.

Letošní červenec byl podle evropských vědců nejteplejším měsícem v historii měření na Zemi, oznámil šéf evropského programu Copernicus Jean-Noël Thépaut. V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, ale současně upozornil, že rekord z července 2016 byl minulý měsíc překonán jen velmi těsně. Američtí vědci tak podle něj mohou dojít k jinému výsledku.