Kolik lidí umírá kvůli extrémním vedrům? To nikdo přesně neví, ukazují studie

Rostoucí teploty po celém světě zabíjí čím dál víc lidí, úřady však o těchto úmrtích nejsou schopny přesně informovat. Jejich údaje často zachycují jen ty nejjasnější případy, upozornila agentura Bloomberg. Ve snaze zaznamenat skutečné počty se podle ní experti přiklání k počítání „nadbytečných“ úmrtí, podobně jako tomu bylo u covidu-19.

Okres Miami-Dade na americké Floridě v letech 2015 až 2019 oficiálně zaznamenal pouze dvě úmrtí spojená s vedrem. Když si pak činitelé chtěli o věci udělat lepší obrázek, obrátili se na geografa Christophera Ueija působícího na Floridské státní univerzitě. Ten přišel s odhadem, že vysoké teploty v okrese zabily v průměru 34 lidí ročně. Tedy 85krát víc, než říkala oficiální čísla.

Asi o rok později Ueijo analyzoval stejná data podruhé a tentokrát bral v potaz i nástup vln veder, aby lépe zachytil, jak se jejich dopady na zdraví postupně sčítají. Nová zjištění publikovaná letos v květnu byla ale zcela jiná: 600 úmrtí spojených s vedrem za rok.

„Obě studie prošly recenzním řízením,“ uvedla Jane Gilbertová, která si jako zmocněnkyně okresu odpovídající za zvládání veder analýzy vyžádala. „Ptala jsem se (Ueija), kterou mám využívat, a on řekl, že to bude někde mezi 34 a 600,“ uvedla.

Jak definovat smrt vedrem

Vyjádření vystihuje ústřední problém při počítání obětí veder. Oficiálně letos kvůli nim zemřelo 63 lidí v Thajsku, nejméně 143 v Indii, nejméně 172 v Mexiku a více než 1300 za jediný týden při pouti do Mekky v Saúdské Arábii. Tato čísla jsou však zlomkem skutečné bilance veder. Často jde o ty nejzjevnější případy, kde zdravotníci nebo soudní lékaři najdou jasné pojítko mezi horkem a smrtí, nikoli o úmrtí, v nichž teplota sehrála nepřímou roli.

„Vedra jsou záludná,“ řekla Este Geraghtyová z firmy Esri dodávající počítačový program používaný výzkumníky a úřady k mapování dopadů veder. „Říká se jim tichý zabiják a má to dobrý důvod,“ dodala.

Nejběžnějším způsobem zaznamenávání obětí je počítání úmrtí, u kterých bylo teplo oficiálně jmenované jako hlavní příčina, nebo jedna z nich. Nejjasnější varianty těchto úmrtí pramení z přehřátí organismu, které může vyústit ve vyčerpání z tepla nebo těžký úpal. Symptomy vyčerpání zahrnují malátnost, žízeň, závrať a slabost, zatímco úpal se může projevovat zmateností a ztrátou vědomí. Úpal zpravidla nastupuje, když tělesná teplota dosáhne asi 40 stupňů Celsia. Organismus zkrátka takovouto teplotu dlouho nevydrží a začne selhávat, nepřijde-li rychlé ochlazení nebo jiný zákrok.

Rozpoznat přehřátí organismu ale nemusí být jednoduché. Ne každý, koho zasáhne, je schopen vyhledat pomoc. Když někdo umře sám doma nebo přes noc v parku, tělesná teplota pravděpodobně klesne, než se najde tělo, řekla Sarah Hendersonová, která vede agenturu veřejného zdraví v Britské Kolumbii v Kanadě. Jinými slovy – nejpatrnější známka úpalu zmizí.

Například v Japonsku úřad pro zvládání živelních pohrom eviduje pouze úmrtí kvůli úpalu. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) počítá oběti veder na základě úmrtních listů, kde jsou často vedru připisována úmrtí spojená s úpalem. Ten také figuruje ve velké většině případů evidovaných vládou v Indii.

Oběti úpalu představují nejjednodušší verzi úmrtí z veder, existuje však i další, větší kategorie. Gregory Hess, který působí jako hlavní soudní lékař v okrese Pima na jihu státu Arizona, ji označuje jako „úmrtí s přispěním vedra“. Ta není jednoduché rozpoznat a mnohá místa k tomu nemají prostředky nebo motivaci.

Adaptace má své hranice

Lidské tělo disponuje dvěma klíčovými obranami proti přehřátí: Pocením, které uvolňuje teplo skrze odpařování, a zrychlením srdečního tepu, což vystupňuje krevní oběh a přenáší teplo do kůže. Chronická onemocnění včetně srdečních problémů nebo cukrovky mohou ochlazování organismu potlačovat, stejně jako některé léky na tyto nemoci. Když ale takovíto pacienti umřou v čase veder, onemocnění je „uváděno jako příčina smrti častěji než vedro“, řekl Uejio.

I u fyzicky zdravých lidí může vedro ovlivnit koncentraci, rovnováhu a hladinu energie. To zvyšuje rizika pro kohokoli, kdo je oslaben užitím drog nebo alkoholu a pro osoby trpící duševními problémy. „Proč nám v parcích umírá v červenci mnohem víc lidí, co žijí na ulici, než v prosinci? Je to kvůli vedru,“ míní Hess.

Aby obešli to, jak zřídka je horko uváděno jako oficiální příčina smrti, čím dál víc akademiků a zdravotnických činitelů uplatňuje na počítání obětí veder metodiku „nadbytečné úmrtnosti“. Tyto analýzy, které běžně nepomáhají s evidencí v reálném čase, využívají stejné postupy, kterými se odborníci na veřejné zdraví snaží vyjasnit, kolik lidí umírá přímo či nepřímo kvůli covidu-19.

Při vypočítávání nadbytečných úmrtí experti aplikují statistické modely na meteorologické záznamy a oficiální údaje o úmrtnosti v jisté lokalitě, ať už na období týdenní vlny veder či na celé léto nebo několik let. „Cílem je najít souvislost mezi teplotou a tím, jak lidé umírají,“ vysvětluje výzkumnice z Bristolské univerzity Eunice Loová.

Moderní odhady ukazují rozsah problému

Jedna taková studie publikovaná v roce 2021 dospěla k závěru, že vedra po celém světě v letech 2000 až 2019 způsobila kolem 489 tisíc úmrtí, která by jinak nenastala. V Evropě během léta roku 2022 teplo přispělo k 61 tisícům úmrtí, uvádí jiný odhad z loňského roku. Výpočty nadbytečné úmrtnosti jsou však proveditelné pouze v oblastech, které vedou ucelené záznamy o úmrtích ze všech příčin, což země v Africe nebo jihovýchodní Asii nemusí splňovat.

Extrémní vedra nikam neodejdou. Přibývající skleníkové plyny v atmosféře už oteplily planetu asi o 1,2 stupně Celsia v porovnání s předindustriální érou a vlny veder jsou čím dál častější a intenzivnější. Vzhledem k této trajektorii je potřeba brát vedro jako smrtící hrozbu.

Prvním krokem je však pochopení rozsahu problému. „Potřebujete ta čísla znát, abyste podle toho mohli navrhovat infrastrukturu a politická opatření,“ řekl urbanista Avikal Somvanší působící v indickém Středisku pro vědu a životní prostředí. Jinak si podle něj činitelé v zahraničí mohou pomyslet: „No jo, Indie je země s 1,4 miliardy obyvatel a jenom 300 lidí tam loni umřelo na úpal.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 4 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 6 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 9 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 10 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...