Hasičská letadla a pozemní posádky z dalších zemí Evropské unie ve čtvrtek zamířily do Řecka, aby pomohly při boji s požáry. Plameny v blízkosti Atén zesílily v důsledku vlny veder, jež sužují většinu jižní Evropy s teplotami přesahujícími 40 stupňů Celsia. Požáry v řeckém regionu Attika zasáhly od pondělka území o ploše téměř tři a půl tisíce hektarů, podle vyjádření řeckých hasičů se je už ale podařilo dostat pod kontrolu, uvedla agentura DPA.
EU vyslala hasiče do Řecka. Ve Středomoří pokračují úmorná vedra
Úřady ve středu nařídily nové evakuace kvůli lesním požárům v blízkosti Atén. Vyklizení stanovených oblastí pokračuje i ve čtvrtek v důsledku nepřetržitého boje o zachování lesů, průmyslových zařízení a rekreačních domů podél dálnice spojující metropoli s jižním městem Korint.
Ve městě Mandra, ležícím 25 kilometrů západně od Atén, jedna z místních obyvatelek uvedla, že plameny dosáhly jejího prahu dříve než hasiči. Popsala, že v úterý před požárem utekla a pak se vrátila, aby pomohla obyvatelům, kteří se sami snažili ochránit svůj majetek. „Sami jsme uhasili, co se dalo, a podařilo se nám zachránit některé domy,“ řekla žena.
Mluvčí řeckých hasičů stanici Skai řekl, že situace je ve čtvrtek výrazně lepší a že požáry u Atén se brzy podaří zcela uhasit. Oheň se ale dál šíří na ostrově Rhodos, kde hasičům práci komplikuje nepřístupný terén.
Do Řecka by rovněž během dne měly dorazit hasičské týmy z Polska, Rumunska a Slovenska. Hasiči byli do země vysláni v rámci unijního Mechanismu civilní ochrany, který zahrnuje plánované vyslání mezinárodních posádek do některých částí jižní Evropy během léta. Izrael také přislíbil vyslat do Řecka dvě hasičská letadla, která se přidají ke čtyřem z Itálie a Francie zasahujícím u Atén.
Jižní Evropu zasáhla již druhá vlna veder během několika týdnů. Očekává se, že teploty na jihu Řecka dosáhnou do konce týdne až 44 stupňů Celsia.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis ve čtvrtek vyzval k maximální ostražitosti tváří v tvář nové vlně veder. Řecké ministerstvo kultury oznámilo, že od čtvrtka do neděle budou od 12:00 do 17:30 zavřeny archeologické parky i Akropole v Aténách, která je nejnavštěvovanější památkou v zemi.
Mírně klesnout mají v Řecku teploty v pondělí, asi o dva až pět stupňů, a zejména na východě, ale už od úterý se opět oteplí, což vydrží do čtvrtka, uvedla agentura AMNA.
Extrémní teploty
Vysoké teploty nadále panují také v Itálii. Alessandro Miani, předseda Italské společnosti environmentálních lékařů, varoval, že stárnoucí populace v Itálii a dalších zemích představuje problém, protože k úmrtím v důsledku horka dochází nejčastěji u lidí starších osmdesáti let. „Nadměrné horko spolu s vlhkostí může ztížit odpařování potu, což narušuje schopnost těla regulovat vlastní teplotu,“ řekl Miani.
Po úterním parnu s teplotami dosahujícími až 42 či 43 stupňů Celsia se horko v Římě zmírnilo jen nepatrně. Na Sicílii a Sardinii bylo zaznamenáno až 46 stupňů Celsia. V některých částech Španělska bylo ve středu 45 stupňů Celsia.
Horko ničí i úrodu, zvyšuje riziko požárů a prohlubuje sucho. Podle zemědělců je počasí ničivější než dřív. „Dokonce i plánování na další roky je mnohem náročnější, protože ve třetím roce ze čtyř posledních let nás zasáhlo extrémní počasí,“ poznamenal italský zemědělec Andrea Ferrini.
Události: Úmorná vedra pokračují (zdroj: ČT24)
Obavy z následků změny klimatu
Extrémní vlna veder sužuje i Spojené státy. Ve Phoenixu a Arizoně teplota překročila 43 stupňů dvacátý den v řadě. Ani v noci teplota neklesá pod 35 stupňů Celsia. Ochladit se má až příští týden. Záchranáři tak musí pomáhat častěji než obvykle.
„Vlny veder jsou tichým zabijákem a hlavní příčinou úmrtí způsobených počasím,“ upozornil klimatolog z Indiana University Daniel Johnson.
Poslední vlna veder přispěla k obavám z následků změny klimatu. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že podle předběžných celosvětových údajů byl minulý měsíc nejteplejším červnem v historii měření.
„Extrémní počasí, které je v našem oteplujícím se klimatu stále častějším jevem, má velký dopad na lidské zdraví, ekosystémy, ekonomiku, zemědělství, zásoby energie a vody,“ uvedl ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas. „To podtrhuje rostoucí naléhavost co nejrychlejšího a největšího snížení emisí skleníkových plynů,“ dodal.