Od víkendu se začne na naše území dostávat velmi teplý vzduch od jihozápadu, který s sebou přinese pro zbytek týdne teploty typické spíše pro prázdninové měsíce. Dlouhodobější horko může mít také negativní dopady na zdraví zejména oslabených lidí.
O víkendu by ještě teploty třicítku překročit neměly. V sobotu má být spíše zataženo, odpoledne by se mohly objevit bouřky, hlavně na Moravě by mohly být dokonce dost silné – mohou přinést i kroupy a přívalové srážky s až 30 milimetry vody. Teploty se budou pohybovat mezi 23 a 28 stupni, v severozápadní části Čech bude o něco chladněji. Neděle by měla být podobná, teploty budou asi o dva stupně nižší.
Už v pondělí se ale teploty s přílivem teplého vzduchu přiblíží třicítce. Pomůže tomu i většinou jasná obloha, rtuť teploměru vystoupá na 25 až 29 stupňů. O den později už ale třicítka podle Českého hydrometeorologického ústavu asi padne, teploty se totiž podle předpovědi dostanou na 28 až 32 stupňů a ve středu mohou být maxima ještě o dva stupně vyšší. To vlna veder vyvrcholí, ale tropické horko už na našem území nejspíš zůstane — mezi 26 a jednatřiceti stupni má být i od čtvrtka do soboty, ale postupně se už bude ochlazovat místy až ke dvacítce.
Horka budou přes vysoké teploty snesitelnější, než je obvyklé na vrcholu letních měsíců. Zejména proto, že až na výjimky by noční teploty neměly vyšplhat nad dvacet stupňů. Nebudou tedy takzvané tropické noci, při nichž si organismus nedokáže plně odpočinout od přehřátí během dne. Ochladit vzduch mohou lokálně také bouřky, které jsou hlášené od středy dál.
Pro srovnání – před rokem byl nejteplejším dnem celého měsíce 21. červen, kdy bylo v Doksanech naměřeno 34,4 stupně Celsia. To je asi o sedm stupňů více, než udává normál za roky 1991 až 2020. Ve středu by tato teplota mohla být pokořena, je ale nepravděpodobné, že by padl i absolutní červnový rekord. Ten připadá na 26. červen před pěti lety, kdy bylo 38,9 stupně naměřeno také v Doksanech.
Zdravotní rizika tropických dnů
Podle Státního zdravotního ústavu může horké počasí způsobit zdravotní potíže komukoliv. Nejvíc jsou ale během tropických dní ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do čtyř let, těhotné, kojící nebo zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky například na depresi nebo nespavost. Vyššímu riziku jsou vystavení také lidé, kteří musí dlouhodobě pracovat venku na přímém slunci.
Počasí se sice ovlivnit nedá, ale ohrožení lidé a jejich okolí se mohou na horko adaptovat jinak. Je důležité připomenout, že právě první dny vlny veder bývají pro organismus nejnáročnější, protože se ještě nestačil přizpůsobit.
