V těchto dnech se Česko potýká s vlnou veder. Teploty mohou přesahovat i 35 stupňů, což představuje hrozbu pro mnoho zranitelných skupin. A zapomínat by lidé neměli ani na svá zvířata. Jak výrazná horka zvládnout, poradí deset tipů.
Nejlepší způsob, jak být připravený na horko, je vědět, v jaké době budou teploty nejvyšší. Řada lidí automaticky předpokládá, že po šesté hodině se už třeba ochlazuje – kvůli rozpálené zemi to ale nemusí být pravda a teploty mohou dosahovat zejména ve městech vrcholu až touto dobou.
Aktualizovaná data i předpověď nabízí Český hydrometeorologický ústav i stránky Počasí na webu ČT24. Když už horko přijde, je dobré řídit se těmito radami:
1. Připravenost na dlouhé vedro
Čeká-li se delší vlna veder, pak je dobré mít doma připravený základní balíček potřeb, které se na toto období mohou hodit. Vlny veder totiž mohou narušit i dopravu a některé funkce infrastruktury, teoreticky může kvůli vyšší spotřebě elektřiny nebo kolapsu elektrického vedení z horka docházet k lokálním blackoutům. Doprava na nákupy může být nebezpečná i ze zdravotních důvodů. Doporučuje se proto připravit si zásoby na 72 hodin. Ty by měly obsahovat:
- asi tři litry tekutin na osobu a den,
- potraviny, které vydrží v horku a nepotřebují ledničku (jedná se jak o konzervy, tak třeba celozrnné cereálie), nezapomeňte na otvíráky,
- běžné léky,
- jídlo pro domácí zvířata,
- světlo nebo baterka,
- balíček první pomoci,
- mobilní telefon, ideálně s plně nabitou powerbankou,
- ručníky, ubrousky, toaletní papír.
2. Ohled k druhým
I když je člověk osobně na horko sebelépe připraven, může se mu stát, že kolem sebe narazí na lidi, kteří se tak dobře neinformovali. V tyto dny je dobré být pozornější vůči potřebám ostatních. Sledovat, jestli se nechovají „divně“, jestli se u nich neprojevují nějaké příznaky přehřátí. Neváhejte se s nimi rozdělit o vodu, pomozte seniorům do stínu nebo do schodů a nestyďte se zavolat záchranku, pokud máte pocit, že problém nedokážete vyřešit sami.
3. První pomoc při úpalu a úžehu
S vlnou veder je spojená řada zdraví nebezpečných jevů, které mohou vyžadovat zdravotní pomoc.
Úpal je prvním typem přehřátí, může nastat při dlouhodobém pobytu v prostředí s vysokou teplotou (více než 35 stupňů Celsia) a chápeme ho jako selhání vlastní termoregulace. Hlavním příznakem je horečka (až 41 stupňů), dále můžeme pozorovat suchou, horkou a začervenalou kůži. Můžeme očekávat bolesti hlavy, závratě, zrychlený dech a tep. Tento stav může velmi rychle přejít do šoku. První pomoc: nejprve musíme zamezit dalšímu zahřívání postiženého – přeneseme jej do stínu / do chladné, dobře větrané místnosti. Poté začneme s postupným zchlazováním. Podáváme chladivé nápoje, studené zábaly. Zchlazování by nemělo být postiženému nepříjemné. Také musíme zamezit druhotnému podchlazení. Teplotu srážíme přibližně na 38 stupňů Celsia.
Úžeh se projevuje podobně jako úpal, ale zde se jedná o přehřátí mozku. Vzniká v důsledku déletrvajícího přímého působení slunečního žáru na nekryté tělo (častá kombinace se slunečním popálením). Může se projevit i po několika hodinách a postupujeme při první pomoci stejně jako při úpalu s tím rozdílem, že dáváme obklady na hlavu.
Popáleniny od slunce jsou popáleniny prvního stupně, pomáhá tedy vše, co kůži ochladí, ať je to mokré tričko, nebo sprcha chladnou vodou. Pokud je bolest silná, dají se využít léky v podobě mastí.
4. Zranitelní potřebují zvláštní pomoc
Horko nejvíce namáhá organismus lidí s nějakými nemocemi, děti a seniory. Právě tyto skupiny lidí by se měly chránit nejintenzivněji – problémy mohou mít ale také osoby s výraznou nadváhou. Tito lidé by ideálně neměli vůbec vycházet ven na přímé sluneční světlo, měli by také omezit dopravu veřejnými dopravními prostředky, které nejsou klimatizované.
Také je dobré upozornit zejména seniory na extrémy těchto teplot – pro řadu z nich není snadné představit si, jak ničivé může horko pro jejich organismus být. Vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu Helena Kazmarová pro změnu připomíná, že malé děti se mohou do hry ponořit natolik, že úplně zapomenou na pití. Podle lékařů proto není od věci nejmenším nápoje nutit.
5. Připravená domácnost
Většina lidí se pokusí přežít vlnu horka doma nebo v zaměstnání. Pracovní podmínky by měl připravit zaměstnavatel, starost o domácnost je na každém občanovi. Pokud je v domě/bytě klimatizace, je zapotřebí zkontrolovat, je-li v použitelném stavu.
Problém v bytech je, že dovnitř proniká sluneční světlo, které přináší teplo. Příliš nepomůže zatáhnout záclony nebo žaluzie, ty totiž teplo absorbují. Snadnou a účinnou pomocí v nouzi jsou reflexní materiály, které se umístí před okno – alumatka, aluminiová fólie a další podobné prostředky sluneční světlo odráží. Ideálně to funguje v místnostech vystavených odpolednímu silnému slunci.
Podobně fungují jakékoliv zástěny, markýzy nebo stínění, které se umísťují nad okna nebo nad balkony.
V domě identifikujte tu nejchladnější místnost a snažte se v ní trávit co nejvíce času. Také do jejích úprav investujte nejvíce energie. Se zlepšením oběhu v domech může pomoci i technika, a to i v případě, že domácnost není vybavená klimatizací. Nádoby se studenou vodou, mlžítka, ale i běžné větráčky – každých pár stupňů, o které se sníží teplota, je dobrých.
V domcích o více patrech je chladněji v dolních patrech.
6. Pitný režim je klíčový
Většina zdravotních problémů v horku je spojená s dehydratací. Tělo potřebuje na své ochlazování více tekutiny, kterou uvolňuje póry, takže ztrácí mnohem více vody než za běžných podmínek. A je tedy zapotřebí tuto tekutinu doplňovat. Neexistuje přesná dávka tekutin, která je zapotřebí vypít, je dobré řídit se individuálními podmínkami.
Doporučují se nápoje, které se pijí při sportech, tedy s hodně elektrolyty, naopak je dobré vyvarovat se nápojů s kofeinem a také omezit příjem alkoholu – ve vedrech může být jeho dopad mnohem silnější, než jsou lidé zvyklí.
Vědci doporučují doplňovat tekutiny pravidelně. V případě, kdy lidé trpí nemocemi s ledvinami, srdcem nebo játry, měli by raději vyhledat lékaře a konzultovat s ním postup. Společně s vodou je důležité i správné složení potravy. Také potrava je totiž cestou, jak kontrolovat tělesnou teplotu. Ideální je vyvážená strava bez těžkých jídel a rozdělená raději do menších porcí – pak méně zatěžuje metabolismus, který má plno práce s ochlazováním.
Dobrou volbou jsou saláty, ovoce nebo zelenina. Pokud se člověk hodně potí, měl by si doplnit pomocí vhodné stravy soli a minerály.
7. Jak rychle snížit teplotu
Při nutnosti intenzivnějšího pohybu je nutné umět se zchladit. Skvělá je chladnější, a nikoli ledová (mohlo by dojít k tepelnému šoku) sprcha o teplotě kolem osmnácti stupňů Celsia. Ve městech také existuje množství klimatizovaných budov, které jsou přístupné i veřejnosti – ať už se jedná o nákupní centra, některé obchody, ale ve větších městech také třeba klimatizované dopravní prostředky. V Praze pak fungují jako místo na ochlazení metro a jeho tunely.
Pomáhají také veřejné prostory se zelení – dostatek stromů může snížit teplotu až o sedm stupňů Celsia. Dalším místem, které poskytuje nižší teplotu, jsou nejrůznější fontány, mlžítka nebo nádrže – díky odparu vody zde panují výrazně nižší teploty.
Při pohybu městem je dobré vyhledávat stinná místa a klidně si plánovat svou cestu právě podle toho, jestli vede stínem, nebo po přímém slunci.
Současně je ale potřeba dávat si pozor na rychlé ochlazení, může dojít dokonce až k zástavě srdce, protože zchlazení výrazně mění průtok krve tělem. Typickým příkladem je situace, kdy přehřátý člověk skočí do velmi studené vody.
8. Oblečení hraje klíčovou roli
Ať už v místnostech, nebo venku, kvalitní a vhodné oblečení je klíčem. Jakékoliv silnější vrstvy jsou špatné, stejně tak oblečení, které se příliš těsně lepí na tělo a brání tak správnému ochlazování těla odpařováním potu.
Ideální jsou přírodní materiály, len, bavlna nebo konopí. Naopak se vyhněte polyesteru a flanelu, které zadržují pot. Velmi dobře funguje i syntetické sportovní oblečení, které bylo vyvinuté k tomu, aby dobře odvádělo pot. I když se člověk může cítit lépe v krátkém rukávu, doporučuje se spíše rukáv dlouhý, který chrání lépe tělo před sluncem. Co se týká barev, tak čím světlejší, tím lepší, odrážejí totiž lépe sluneční světlo.
9. Chráněná hlava
Normální teplota lidského těla je přibližně sedmatřicet stupňů. Do této hranice nemá organismus s termoregulací větší problémy. Stačí už ale třeba jen dva stupně navíc a tělo se ocitne v problémech. Rozdíly jsou mezi různými lidmi; velký problém mají malé děti a starší lidé. „Mozek je velice citlivý orgán na zvýšenou teplotu. Hlava, zvlášť pokud není chráněná, je nejcitlivější částí těla,“ varuje Jiří Novotný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Hlava by tedy měla být lépe chráněná, aby nedošlo k úžehu – vhodné jsou širší klobouky, které poskytují nejen přímou ochrany hlavy, ale také stín pro obličej a krk.
Lidé s delšími vlasy by měli věnovat ve vlně veder pozornost také vlasům. Pokud totiž vlasy volně visí na zádech, mají efekt jako další vrstva oblečení a zbytečně přispívají k ohřívání těla. A tak je lepší svázat si je do nějakého praktického účesu, ať už jde o drdol, nebo třeba copy.
10. Vedro a zvířata
Nezapomínejte na domácí zvířata. Nesmí zůstávat v nevětraných místnostech, zajistěte jim kvalitní prostředí a zásobujte je dostatkem vody, která by je mohla ochladit.
Psí tlapky mohou trpět při našlapování na rozpálenou dlažbu, omezte s nimi pohyb po tomto typu povrchu.
Nenechávejte zvířata v uzavřených autech. Ve voze se velmi rychle o desítky stupňů zvedá teplota, hrozí přehřátí organismu. O to více, pokud je auto odstavené na přímém slunci. V něm doslova za několik minut může teplota narůst o desítky stupňů a takové auto se pak stává ať už pro dítě, nebo pro zvíře smrtelně nebezpečnou pastí.
