Vedro strana 4 z 4

Nová studie odhalila nejintenzivnější vlny veder na světě v moderní historii. Její autory zaujalo, že řadu z nich v minulosti lidstvo zřejmě ani příliš nezaznamenalo.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Tempo zvyšování teplot stále zrychluje, ukazuje nová analýza globálních světových dat. Čím dál větší část planety zažívá stále častěji vyšší než padesátistupňová vedra.

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) označil červenec jako nejteplejší měsíc v historii pozorování, tedy za 142 let. Podle programu Copernicus, spravovaného Evropskou komisí, byl červenec 2021 třetím nejteplejším na planetě a druhým nejteplejším v rámci Evropy.

Bezprecedentní vlna veder, která na začátku letošního července zasáhla západní pobřeží Kanady, způsobila smrt více než miliardy mořských zvířat, tvrdí odborníci. Je to podle nich varovný signál do budoucnosti, který ukazuje, jak zranitelné jsou ekosystémy nezvyklé na extrémní teploty dané změnami klimatu.

Více než třetina úmrtí způsobených horkem je nyní přímým důsledkem oteplení globálního klimatu, uvádí nová studie na téma dopadů klimatických změn. Podle autorů každý rok čistě kvůli tomuto faktoru zemřou tisíce lidí. Započteny přitom nejsou oběti dalších fenoménů spojených s oteplováním, jako jsou intenzivnější bouře nebo sucha. Studie vyšla v odborném časopise Nature Climate Change.

V Česku bude v pátek vedro a zejména ve středních a jižních Čechách a na jihu Moravy budou teploty odpoledne místy překračovat 31 stupňů Celsia. Postupně bude od západu přibývat oblačnost a na většině území Čech a na Českomoravské vrchovině se vyskytnou bouřky, které budou ojediněle silné a doprovázené silným větrem a krupobitím.

Stát Nový Jižní Wales na jihovýchodě Austrálie vyhlásil sedmidenní výjimečný stav kvůli rozsáhlým požárům. Hasiči tam bojují se stovkou ohnisek a v mnoha případech oheň nemají pod kontrolou. Tři ohniska jsou u hlavního města státu Sydney, které je zahaleno kouřem. Situaci komplikuje vítr a také velmi vysoké teploty, jež na některých místech dosahují 45 stupňů Celsia, napsala agentura Reuters. Úterní rekord průměrné teploty byl ve středu překonán o jeden stupeň a dosáhl podle meteorologické služby 41,9 stupně Celsia.

Česko má za sebou velmi teplé ráno. Ranní teplotní rekordy zaznamenala více než pětina zhruba ze 150 stanic, které fungují alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v pražském Klementinu, kde naměřili 20,4 stupně Celsia, a padl tak dosavadní rekord z roku 1790. Během odpoledne pak teploty na řadě míst zamíří nad třicet stupňů. Do půlnoci zároveň platí výstraha před silnými bouřkami. Český hydrometeorologický ústav okolo poledne omylem varoval, že bouře hrozí i ve středu a od čtvrtka záplavy na Otavě.

Letošní červenec byl podle evropských vědců nejteplejším měsícem v historii měření na Zemi, oznámil šéf evropského programu Copernicus Jean-Noël Thépaut. V prohlášení, o němž informovala agentura AFP, ale současně upozornil, že rekord z července 2016 byl minulý měsíc překonán jen velmi těsně. Američtí vědci tak podle něj mohou dojít k jinému výsledku.

V sobotu vystřídají vedro silné bouřky. Na jihu republiky může napršet až 70 milimetrů, upozornili meteorologové. Byť v neděli již déšť zeslábne, vydrží bouřlivé počasí po celý víkend, zřejmě i na počátku nového týdne. Pátek přitom ještě nabízí docela opačný obrázek. Končí vlna vedra, teploty by na západě Čech mohly znovu atakovat i pětatřicítku a ve zbytku země většinou překročí třicítku.

V Evropě vyvrcholila letošní druhá vlna extrémních veder. Vůbec nejvyšší teplotu zaznamenali němečtí meteorologové v Lingenu na severozápadě země, kde teploměry ukázaly 42,6 stupně Celsia. Rekordy padly i v severomořských státech Belgii, kde se teplota vyšplhala na 40,6 stupně Celsia, a v Nizozemsku, kde dosáhla 40,4 stupně Celsia a poprvé překročila čtyřicetistupňovou hranici. Sedmdesát let starý teplotní rekord byl pokořen i v Paříži, kde meteorologové odpoledne naměřili 42,6 stupně.

Až dvě desetiny nad 37 stupni se zastavil teploměr na meteorologické stanici ve východočeském Mokošíně, byť podle meteorologického ústavu je údaj neověřený. V celých Čechách nebyly výjimkou teploty přesahující 36 stupňů – tak vysoko se dostaly v Ústí nad Labem, Praze i Plzni. Teplotní rekordy pro 25. červenec padly podle Českého hydrometeorologického ústavu na dvou třetinách stanic, které měří déle než 30 let. Vedro přispělo i ke smogové situaci. Meteorologové ji vyhlásili v Ústeckém kraji, kde naměřili vysokou koncentraci přízemního ozonu.

Ve středu padly teplotní rekordy na třetině stanic ze zhruba 150, které měří 30 a více let. Nejtepleji bylo v Kopistech na Mostecku, kde meteorologové naměřili 35,4 stupně Celsia. Přes 35 stupňů bylo ještě v Teplicích a v Ústí nad Labem - Vaňově. Vysoké teploty budou panovat i ve čtvrtek, meteorologové proto vydali výstrahu s vysokým stupněm nebezpečí.

V extrémně teplém počasí na jihu Francie se v pátek rychle šířily požáry, které potom hasiči likvidovali celou noc. Zasáhly více než 600 hektarů porostu, plameny ale také poničily jedenáct domů či několik aut. V souvislosti s požáry zadržela podle Le Figaro policie jednoho muže, skončil na psychiatrii.

V Gallargues-le-Montueux na jihu Francie naměřili 45,9 stupně Celsia, čímž byl stanoven nový rekord pro celou zemi. Kvůli vrcholící vlně veder tam ve čtyřech departementech platí výstraha nejvyššího stupně, což francouzská média označují za bezprecedentní. O „extrémním riziku“ hovoří také meteorologové v sousedním Španělsku, kde úřady oznámily první oběť vysokých teplot. Světová meteorologická organizace (WMO) uvedla, že vlny veder budou intenzivnější, delší, budou přicházet dříve a ustupovat později.

Začátek letních prázdnin přinese zpočátku horké, v prvním červencovém týdnu pak spíše proměnlivé počasí. Po horké neděli a pondělí hrozí, že přijdou silné bouřky.

Meteorologové ve čtvrtek odvolali smogovou situaci pro Liberecký, Ústecký, Středočeský, Pardubický a Královéhradecký kraj. Kvůli vysokým koncentracím přízemního ozonu v ovzduší platila od středečního odpoledne. Martin Hynčica z pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem nepředpokládá, že by ve čtvrtek mělo nastat zhoršení.

Česko zažilo nejteplejší den roku. Nejvíc bylo v Plzni-Bolevci, téměř 36 stupňů Celsia. Rekordy padají na desítkách míst a ani noční teploty často neklesají pod 20 stupňů. Více práce mají kvůli tomu leckde i záchranáři, vedra dělají potíže hlavně starším a chronicky nemocným lidem.

Ve kterých místech se během horkých dní lidé v Ostravě cítí příjemně a kde naopak bývají vedra pocitově nejúmornější, ukazuje internetová mapa. Ta vznikla v rámci adaptační strategie, kterou třetí největší město Česka reaguje na klimatickou změnu. Do projektu zapojili jeho tvůrci také obyvatele Ostravy.

Izrael se potýká s extrémně horkým počasím a v jeho důsledku i s šířením lesních požárů. Většinu jich podle hasičů a záchranářů způsobila nedbalost při oslavách židovského svátku Lag ba-omer ve středu večer, kdy lidé podle tradice zapalovali vatry. Egypt a čtyři evropské země poslaly do Izraele svá letadla a vrtulníky na pomoc při hašení. V sobotu už se čeká mírné ochlazení.