Čínská vlna veder je bezprecedentní. Vysychají řeky i jezera, potíže dělají také požáry

Varování Čínského meteorologického ústavu před vedrem trvalo zcela nezvykle dvanáct dní, teprve ve středu ho snížil z nejvyššího červeného stupně na druhý nejvyšší, oranžový. Přesto historicky abnormální teploty v částech země pokračují dál a způsobují značné škody.

Nízké hladiny řek zhoršily schopnost vodních elektráren vyrábět energii, což na řadě míst vedlo k uzavření továren, omezení otvírací doby obchodů nebo vypnutí klimatizace v kancelářských budovách, píší agentura Reuters a zpravodajský server BBC News.

Tato vlna veder trvá v Číně už přes sedmdesát dní, což je nejvíc v historických záznamech. Nejhůře postižena je oblast kolem nejdelší čínské řeky Jang-c'-ťiang. Zhruba třicet procent z šesti stovek meteorologických stanic podél řeky zaznamenalo v posledních dnech rekordní teploty.

Čínská finanční metropole Šanghaj, ležící v deltě Jang-c'-ťiangu, dokonce musela vypnout osvětlení nejznámějších památek včetně televizní věže zvané Perla Orientu, město Lu-čou zase ve snaze o úsporu elektřiny nyní nechává pouliční osvětlení zhasnuté zcela. Nejrozsáhlejší čínské sladkovodní jezero Pcho-jang-chu v provincii Ťiang-si se zmenšilo o 75 procent, sdělily místní úřady. To dělá velké starosti zemědělcům, kteří na vodu z jezera spoléhají při zavlažování svých polí a úrody.

Zemědělské úřady ve městě Čchung-čching, které sousedí s provincií S'-čchuan, rovněž přijaly nouzová opatření na ochranu zvířat z více než pěti tisíc prasečích velkofarem, které čelily v důsledku horka velkým problémům, informovala čínská státní média.

„Škody na úrodě a nedostatek vody se mohou rozšířit i do souvisejících odvětví, což může vést k zásadnímu nárůstu cen či v nejhorším případě k potravinové krizi,“ uvedl profesor Lin Čung působící na univerzitě v Hongkongu.

Provincii S'-čchuan a město pod úřední správou Čchung-čching sužují také požáry vegetace.

Jeden z místních obyvatel Čang Žung-chaj uvedl, že po čtyřdenním požáru v horské oblasti okresu Ťiang-ťin byly přerušeny dodávky vody i elektřiny. „Lidé musí ujít deset kilometrů, aby si nabili telefon,“ prohlásil.

Na fotografiích zveřejněných na sociální síti Weibo, která je čínskou obdobou Twitteru, bylo vidět obyvatele Čchung-čchingu a S'-čchuanu, jak při čekání na povinné testy na koronavirus trpí vedrem a někteří dokonce omdlévají, napsala agentura Reuters.

Nahrávám video

Klimatická anomálie, nebo nový normál?

Během této vlny veder padala celá řada teplotních rekordů. Podle meteorologů není samotným problémem ani to, že tyto rekordy padly, ale spíš to, o kolik byly doposud nejvyšší známé teploty překonány.

V některých regionech totiž nové rekordy překonaly ty dosavadní o více než tři stupně Celsia, což je opět bezprecedentní. Například ve městě Čchung-čching dosáhly teploty 45 stupňů Celsia. To je s výjimkou pouštního regionu Sin-ťiang vůbec nejvyšší dosažená teplota v zemi.

Událost je ale rekordní také svým rozsahem, podle webu Axios postihla území o rozsahu 1,3 milionu kilometrů čtverečních, to je asi patnáct procent velikosti celé Evropy. Na této ploše, kde přesáhly teploty dlouhodobě čtyřicet stupňů Celsia, žije více než 100 milionů lidí.

Klimatologové a meteorologové zatím tuto vlnu veder nepřisoudili klimatickým změnám, ale předpokládají, že jde o hlavní příčinu. Na analýze se teprve pracuje. 

Klimatický budíček

S tím, jak se sucho vleče, obracejí ale i oficiální státní média svou pozornost k dopadům klimatických změn na Čínu a další země. „Klimatické změny jsou pro svět varovným signálem,“ uvedly v úterý oficiální noviny čínského úřadu pro dohled nad korupcí a dodaly, že v posledních týdnech zasáhly Evropu, Afriku a Severní Ameriku ničivé vlny veder a sucha.

Čína, která je největším světovým zdrojem emisí skleníkových plynů způsobujících oteplování klimatu, se zavázala, že do roku 2030 sníží emise CO2 na minimum a do roku 2060 se stane „uhlíkově neutrální“. Že se o to opravdu snaží, ukazují její obrovské investice do obnovitelných zdrojů energie. Ty jsou ale současně vedry značně narušené.

Sucho totiž snížilo výrobu vodní energie a naopak výroba energie z uhlí je opět na vzestupu. Například uhelné elektrárny v provincii An-chuej zvýšily výrobu o dvanáct procent ve srovnání s běžnými roky v uplynulých letech.

Klimatický poradce organizace Greenpeace v Pekingu Li Šuo varoval, že nedostatek elektřiny „může být snadno využit jako argument pro výstavbu dalších uhelných elektráren“. Současně uvedl, že extrémní léto po celém světě by mohlo přispět k přijetí dalších opatření.

Vyhlídky na mezinárodní spolupráci v boji proti změně klimatu se ale výrazně snížily po návštěvě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, který si Čína nárokuje jako vlastní. V reakci na to zrušila jednání se Spojenými státy o klimatu, čímž ukončila důležitý kanál, který pomáhal prosazovat ekologičtější politiku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 23 hhodinami

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Ve Španělsku ukradli druhý největší pravěký zlatý poklad Evropy

Na jihovýchodě Španělska v regionu Valencie ve čtvrtek časně ráno zloději ukradli soubor artefaktů považovaných za jednu z nejcennějších sbírek zlatých předmětů z doby bronzové v Evropě, informuje agentura AFP a místní média. Zatím není zcela jasné, jak velkou část tohoto takzvaného Pokladu z Villeny zloději ukradli.
27. 8. 2026

Katastrofu v Nepálu způsobil kolaps ledovce, přispěla i změna klimatu

Hlavní příčinou ničivé povodňové vlny, která v Nepálu připravila o život stovky lidí, je kolaps ledovce, na který se zřítil obrovský skalní masiv. Záchranáři dál pátrají po pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti zemí.
27. 8. 2026

Proč jsou alpské sesuvy stále intenzivnější a nepředvídatelnější

Vysoko v horách může náhlý liják během několika minut proměnit klidný svah nebo údolí v bouřlivou řeku bahna a kamenů. A podle předpovědí budou tyto intenzivní lijáky stále častější. Ředitel nového švýcarského výzkumného ústavu zabývajícího se horskými riziky hovořil s portálem Swissinfo o tom, jak klimatická krize mění povahu rizik v Alpách.
27. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.