Česko zažilo dosud největší vedro tohoto roku. Teploty překročily 38 stupňů

Nahrávám video

Sobota je v Česku dosud nejteplejším dnem letošního roku. Na několika místech bylo nad 38 stupňů Celsia, nejtepleji v Plzni-Bolevci a Řeži u Prahy, shodně 38,6 stupně. Teplotní maxima pro 15. červenec zaznamenalo téměř sto ze zhruba 160 stanic, kde se měří třicet a více let. Bolevecká teplota je zároveň novým celorepublikovým rekordem pro 15. červenec, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Horké a suché počasí do Česka přineslo proudění teplého vzduchu od jihozápadu, které souvisí s tlakovou výší Kerberos nad Středomořím. Teplotní rekordy v sobotu padaly spíše v Čechách, zejména v severozápadních, středních a západních, na Moravě v menší míře, hlásil ČHMÚ.

Dosavadní celorepublikové maximum pro 15. červenec, které teplota naměřená v plzeňském Bolevci překonala, bylo z roku 2007 z Poděbrad. Teploměr tam tehdy ukázal 36,8 stupně Celsia. Teplota z Řeže u Prahy se mezi dlouhodobé rekordy nepočítá, protože tamní stanice měří jen dvanáct let.

Víc než 38 stupňů meteorologové naměřili ještě na dalších třech místech. V Doksanech na Litoměřicku teploměr ukázal 38,4 stupně Celsia, v pražských Komořanech 38,2 stupně a ve středočeských Dobřichovicích 38,1 stupně.

Nejvyšší absolutní teplota v České republice pochází z 20. srpna 2012. Naměřili ji tehdy v odpoledních hodinách v Dobřichovicích v sérii tropických dní a dosáhla 40,4 stupně Celsia. 

Noc na neděli může být tropická, kdy teploty neklesnou pod dvacet stupňů Celsia. Ve druhém víkendovém dni meteorologové očekávají teploty 27 až 31 stupňů Celsia, na jihovýchodě až 34 stupňů. Od západu mohou v neděli přijít přeháňky a bouřky.

Hasiči vyjíždějí k požárům

Od soboty se vzhledem k vysokým teplotám vzduchu a převážně suchému počasí zvýšil stupeň nebezpečí vzniku požárů na vysoký v platnosti na celém území až do odvolání. Hasiče v sobotu zaměstnalo zatím 148 požárů.

Třetí stupeň požárního poplachu vyhlásili jihočeští hasiči kvůli požáru u obce Jetětice na Písecku. Hoří tam přes třicet hektarů lesa. Zatím nemají požár pod kontrolou. Je to nejrozsáhlejší požár v kraji za několik měsíců a je pravděpodobné, že hasiči povolají další posily. Les hoří také na Sokolovsku mezi Svatavou a Boučím.

Středočeští hasiči hlásili v sobotu kolem třiceti požárů. Ráno hořel například les nedaleko Lhotky v Praze-východ, později hasiči zasahovali u požáru stohu ve Vraném na Kladensku. Vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu, po dohodě s majitelem ale rozhodli, že stoh nechají dohořet. V Dymokurech na Nymbursku vzplál balíkovač slámy a od něj i posekané pole. I v tomto případě hasiči vyhlásili druhý stupeň poplachu.

V Pečkách na Kolínsku se lidé rozhodli vypalovat trávu. „Díky rychlému zásahu vše skončilo beze škody a požár se nerozšířil na blízké pole. Vše bylo nakonec vyřešeno pouze pokutou,“ řekl mluvčí hasičů Jan Sýkora.

Požár strniště a slámy na ploše deseti hektarů likvidovali odpoledne hasiči u obce Droužkovice na Chomutovsku. Vznikl od balíkovacího stroje. Odhad škody je 1,5 milionu korun. Oheň vzplanul také na skládkách odpadu, hořely ve Vysoké Peci na Chomutovsku a ve Volfarticích na Českolipsku.

Zákazy otevřeného ohně v přírodě kvůli zvýšenému nebezpečí požárů vyhlásily v posledních dnech některé kraje. Úřady k tomu přistoupily například ve středních Čechách, v Praze a Jihomoravském, Karlovarském, Olomouckém, Královéhradeckém a Ústeckém kraji.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 4 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 11 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 14 hhodinami

Evropský pohled