Mezinárodní vesmírná stanice strana 3 z 5

Kolem planety Země v noci na pátek proletěla planetka o velikosti nákladního vozu. Průlet byl těsný – podle americké kosmické agentury NASA dokonce jeden z nejtěsnějších v zaznamenané historii. Podle očekávání odborníků nehrozilo, že by se planetka se Zemí střetla – a tato předpověď se vyplnila.

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos zvažuje, že k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyšle prázdné plavidlo, které by z oběžné dráhy předčasně vyzvedlo tři členy posádky. Důvodem je únik chladicí kapaliny z ruské lodi Sojuz z minulého týdne, napsala agentura Reuters.

Čtvrteční plánovaný výstup ruských kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do otevřeného vesmíru byl zrušen. Podle americké vesmírné agentury NASA se tak stalo kvůli úniku chladicí kapaliny z lodi Sojuz. Rusko hlásí „technickou závadu“, informovala o tom ruská státní agentura TASS. Únik mohlo zapříčinit poškození pláště Sojuzu po nárazu mikrometeoritu, sdělil později výkonný ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Sergej Krikaljov.

Trojice čínských kosmonautů začala v neděli na vesmírné stanici Tchien-kung (Nebeský palác) s vykládkou nákladní lodi Tchien-čou, která u ní úspěšně zakotvila. Informovala o tom agentura DPA. Loď s šesti tunami nákladu odstartovala na oběžnou dráhu v sobotu z kosmodromu Wen-čchang na tropickém ostrově Chaj-nan.

Čína v pondělí vyslala poslední, třetí modul k vesmírné stanici Tchien-kung. Skončilo tím desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku. Modul se ke stanici připojil v úterý brzy ráno místního času, tedy v pondělí večer SEČ, uvedla čínská média.

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Z amerického kosmodromu ve středu poprvé po dvaceti letech odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty USA a Japonska míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na oběžnou dráhu je ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9.

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtějí vytvořit studii, která by prozkoumala možnosti využití lodi Dragon pro vyslání Hubbleova teleskopu na vyšší oběžnou dráhu. Cílem je prodloužit stárnoucímu vesmírnému dalekohledu životnost, informovala agentura Reuters.

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů – Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle 29. září posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Její součástí a zároveň i velitelkou mise bude astronautka Nicole Anuapuová Mannová (45), která se stane první domorodou Američankou ve vesmíru. Informoval o tom web stanice BBC.

I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím svůj vesmírný program naprosto zdevastuje, podle jiných by to znamenalo předčasný konec celého projektu ISS.

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.

Ruská kosmická agentura v pátek oznámila, že prezident Vladimir Putin se rozhodl jmenovat do jejího vedení nového ředitele. Kontroverzního Dmitrije Rogozina s okamžitou platností nahrazuje Jurij Ivanovič Borisov, dosavadní místopředseda vlády.

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá z nové studie. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Sociologové se podívali na údaje z výzkumné stanice Mars Desert Research Station, která simuluje pobyt na Marsu. Zkoušeli zjistit rozdíly mezi velitelskými schopnostmi mužů a žen. Ukázalo se, že velitelky jsou v mnoha úlohách schopnější než jejich kolegové a pro dlouhodobé mise tohoto typu by se mohly hodit víc.

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing se ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času vrátila na Zemi. Na palubě lodi, která uskutečnila zkušební let a v budoucnosti by měla sloužit jako „taxi“ pro astronauty, byla jen figurína. Podle představitelů NASA byl let „mimořádně úspěšný“.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.