Mezinárodní vesmírná stanice strana 3 z 5

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá z nové studie. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Sociologové se podívali na údaje z výzkumné stanice Mars Desert Research Station, která simuluje pobyt na Marsu. Zkoušeli zjistit rozdíly mezi velitelskými schopnostmi mužů a žen. Ukázalo se, že velitelky jsou v mnoha úlohách schopnější než jejich kolegové a pro dlouhodobé mise tohoto typu by se mohly hodit víc.

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing se ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času vrátila na Zemi. Na palubě lodi, která uskutečnila zkušební let a v budoucnosti by měla sloužit jako „taxi“ pro astronauty, byla jen figurína. Podle představitelů NASA byl let „mimořádně úspěšný“.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Podle nového výzkumu Oregonské univerzity mění dlouhodobý pobyt ve vesmíru prostory vyplněné tekutinou podél žil a tepen v mozku. Jak se zdá, lidský mozek se prostředí bez gravitace umí přizpůsobit, upozorňují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Zjištění je důležité nejen pro cesty do kosmu, ale i léčbu poruch spojených s mozkomíšním mokem.

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ve čtvrtek odstartovala kapsle Dragon se čtyřmi astronauty. Na Zemi se vrátila v pátek ráno, přistáni bylo podle společnosti SpaceX úspěšné.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.

Téma vesmírných zločinů se zatím moc neřešilo, zejména proto, že to až doposud nebylo zapotřebí. Na konci dubna se to ale díky kanadským zákonodárcům změnilo.

Šéf ruského vesmírného programu oznámil, že Moskva se stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle státních médií je to důsledek sankcí uvalených na zemi kvůli invazi na Ukrajinu, napsala agentura Bloomberg.

Čtveřice astronautů z americké agentury NASA a Evropské vesmírné agentury (ESA) ve středu zamířila na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) při dalším ze série letů zajišťovaných technologiemi společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. Start modulu nazvaného Freedom se téměř dva týdny po původním termínu zdařil a posádka se za několik minut dostala na oběžnou dráhu.

Čtyři kosmičtí turisté, kteří jsou od soboty 9. dubna na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), musí zůstat ve vesmíru o několik dní déle kvůli špatnému počasí v oblasti plánovaného přistání u pobřeží Floridy. Na svých stránkách to uvedla společnost Axiom Space, která let pořádá.

Americká společnost Space Perspective představila vizi svého „kosmického balonu“. Ten se sice nepodívá ani na hranici kosmického prostoru, ale turistům za relativně nízkou cenu  nabídne luxusní let do výšky, kam by se jinak nedostali.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v sobotu po menších problémech přistála loď společnosti SpaceX Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která na orbitálním komplexu stráví osm dnů. Let, který organizuje společnost Axiom Space a který má podporu americké vesmírné agentury NASA, je první plně soukromou výpravou na ISS. Přiblížení a přistání lodi vysílala NASA na svém webu v přímém přenosu.

Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. Je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat. Spojené státy pošlou Ruskem napadené Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Představitelé Evropské unie při páteční videokonferenci vyzvali Čínu, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce. Představitel čínského ministerstva obchodu Wang Lu-tchung uvedl, že Peking sankce neobchází, ale chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Papež František zvažuje, že navštíví Kyjev.

Některá zahraniční média se pozastavují nad tím, že tři ruští kosmonauti, kteří v pátek večer dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se následně ukázali v přímém přenosu ve žlutomodrých kombinézách. Podle BBC se oděv v barvách ukrajinské vlajky jevil jako vyjádření odporu proti napadení Ukrajiny. Sami kosmonauti to nepotvrdili, jeden z nich věc vysvětlil potřebou využít nahromaděné zásoby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotním projevu uvedl, že nemůžou snížit intenzitu bojů kvůli tomu, že Moskva do země posílá další jednotky. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. V hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžitému příměří. Podle amerických analytiků začal Putin s čistkami v armádě a tajných službách.

Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky a plánované, nebo dokonce už probíhající projekty úplně zastavit.

Generální ředitel ruské vesmírné agentury Dmitrij Rogozin na sociálních sítích varoval Spojené státy a Evropskou unii před nebezpečným dopadem zaváděných protiruských sankcí na správu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pro manévrování s ISS jsou podle něj nezbytně nutné ruské motory, jinak by se prý mohla zřítit na povrch planety.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Možnost mezihvězdného cestování je sice stále jen vizí vzdálené budoucnosti, ale už to není jen science fiction. V současné době totiž už existují konkrétní plány na to, jak dostat lidmi vyrobené technologie ke hvězdám. A teď skupina vědců uvažuje dokonce o tom, jak mimo Sluneční soustavu vyslat živé tvory.