Mezinárodní vesmírná stanice strana 3 z 5

Země má své planetární obránce i ochránce. Mezi ty, kdo ji chrání, patří i mladá vědkyně Chelsi Cassillyová, která pracuje pro NASA v soukromé společnosti Jacobs Space Exploration Group. Jejím úkolem je připravit budoucí vesmírné mise na neviditelné nebezpečí.

Z amerického kosmodromu ve středu poprvé po dvaceti letech odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty USA a Japonska míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na oběžnou dráhu je ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9.

Společnost SpaceX podnikatele Elona Muska a americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) chtějí vytvořit studii, která by prozkoumala možnosti využití lodi Dragon pro vyslání Hubbleova teleskopu na vyšší oběžnou dráhu. Cílem je prodloužit stárnoucímu vesmírnému dalekohledu životnost, informovala agentura Reuters.

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů – Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle 29. září posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Její součástí a zároveň i velitelkou mise bude astronautka Nicole Anuapuová Mannová (45), která se stane první domorodou Američankou ve vesmíru. Informoval o tom web stanice BBC.

I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím svůj vesmírný program naprosto zdevastuje, podle jiných by to znamenalo předčasný konec celého projektu ISS.

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.

Ruská kosmická agentura v pátek oznámila, že prezident Vladimir Putin se rozhodl jmenovat do jejího vedení nového ředitele. Kontroverzního Dmitrije Rogozina s okamžitou platností nahrazuje Jurij Ivanovič Borisov, dosavadní místopředseda vlády.

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá z nové studie. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Sociologové se podívali na údaje z výzkumné stanice Mars Desert Research Station, která simuluje pobyt na Marsu. Zkoušeli zjistit rozdíly mezi velitelskými schopnostmi mužů a žen. Ukázalo se, že velitelky jsou v mnoha úlohách schopnější než jejich kolegové a pro dlouhodobé mise tohoto typu by se mohly hodit víc.

Vesmírná loď Starliner od společnosti Boeing se ve čtvrtek brzy ráno středoevropského času vrátila na Zemi. Na palubě lodi, která uskutečnila zkušební let a v budoucnosti by měla sloužit jako „taxi“ pro astronauty, byla jen figurína. Podle představitelů NASA byl let „mimořádně úspěšný“.

Turecko začalo vybírat svého prvního kosmonauta, kterého plánuje příští rok vyslat na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Zájem stát se prvním tureckým kosmonautem už projevilo 27 tisíc lidí, informoval v úterý turecký ministr průmyslu Mustafa Varank. V rámci svého ambiciózního vesmírného programu plánuje Ankara také už koncem příštího roku zkušební let vlastní rakety na Měsíc.

Spojené státy vedly od padesátých let minulého století kosmický závod se Sovětským svazem a ne vždy v něm vítězily. Celou tu dobu ale byli Američané schopni dopravovat náklad i lidi do vesmíru vlastními silami. Jenže po konci programu raketoplánů v roce 2011 nastalo období, kdy americký vesmírný program do značné míry závisel na Rusku, zejména to bylo vidět na zásobování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Změna přišla s Elonem Muskem a firmou SpaceX, jejíž loď Dragon se do vesmíru poprvé vydala 22. května 2012.

Kosmická loď CST-100 Starliner společnosti Boeing úspěšně zakotvila u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), kam dopravila zásoby. Informovaly o tom tiskové agentury. Modul Starliner bez lidské posádky se k Mezinárodní vesmírné stanici, kterou nyní obývá sedm astronautů, připojil ve 2:28 SELČ po téměř 26 hodinách letu. Z amerického mysu Canaveral ho po dlouhých odkladech vynesla raketa Atlas V.

Z amerického mysu Canaveral po dlouhých odkladech odstartovala kosmická loď Starliner od společnosti Boeing. Modul vynesený raketou Atlas V by měl přibližně po 24 hodinách dorazit k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), jíž veze zásoby.

Podle nového výzkumu Oregonské univerzity mění dlouhodobý pobyt ve vesmíru prostory vyplněné tekutinou podél žil a tepen v mozku. Jak se zdá, lidský mozek se prostředí bez gravitace umí přizpůsobit, upozorňují vědci ve studii, která vyšla v odborném žurnálu Scientific Reports. Zjištění je důležité nejen pro cesty do kosmu, ale i léčbu poruch spojených s mozkomíšním mokem.

Americko-kanadský podnikatel jihoafrického původu Elon Musk se během prvního internetového boomu podílel na vzniku platebního systému PayPal, díky kterému vydělal první „velké peníze“. Díky nim se pustil do kosmického dobrodružství a jeho společnost SpaceX, založená 6. května 2002, se stala velkým hráčem při vynášení nákladu do vesmíru. Musk ale míří ještě dál – na oběžnou dráhu už dopravuje i lidi, spustil satelitní distribuci internetu, pomáhající i válčící Ukrajině, a touží po návratu na Měsíc nebo cestách k Marsu.

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) ve čtvrtek odstartovala kapsle Dragon se čtyřmi astronauty. Na Zemi se vrátila v pátek ráno, přistáni bylo podle společnosti SpaceX úspěšné.

Tým astronomů z Massachusettského technologického institutu (MIT) „naslouchal“ odrazům záření kolem dvojhvězd. Nalezl tak osm nových černých děr, a dokonce dokázal popsat některé jejich vlastnosti.

Téma vesmírných zločinů se zatím moc neřešilo, zejména proto, že to až doposud nebylo zapotřebí. Na konci dubna se to ale díky kanadským zákonodárcům změnilo.

Šéf ruského vesmírného programu oznámil, že Moskva se stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle státních médií je to důsledek sankcí uvalených na zemi kvůli invazi na Ukrajinu, napsala agentura Bloomberg.