Rusko pošle kvůli prosincovému incidentu pro kosmonauty na ISS prázdnou loď

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

„Start Sojuzu MS-23 se uskuteční 20. února 2023, bude bez posádky,“ konstatoval Roskosmos, podle něhož se původní modul Sojuz MS-22, jenž nyní dokuje u ISS, vrátí na Zemi prázdný.

Únik chladicí kapaliny z ruské lodi způsobila malá trhlina ve vnějším plášti, přičemž podle Roskosmosu ji má na svědomí mikrometeorit. „Průměr díry je menší než jeden milimetr,“ uvedla ruská vesmírná agentura.

Incident narušil ruskou činnost na mezinárodní vesmírné stanici a vynutil si pozastavení výstupů kosmonautů do volného vesmíru, připomněla agentura Reuters.

Nahrávám video

Záchranný plán existuje

Únik kapaliny řešil rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který minulý měsíc uvedl, že zkoumá možnost, jestli by trojici mohla dopravit zpět vesmírná loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska v případě, že by Rusko nebylo schopné vypravit k ISS další Sojuz.

Modulem, u kterého se únik v prosinci objevil, přicestovali v září na stanici dva ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin spolu s americkým kolegou Frankem Rubiem. Ve stejné kosmické lodi se původně měli vrátit na Zemi v březnu.

Na kdy je naplánován jejich návrat nyní, zatím není jasné. Podle Roskosmosu byla jejich mise prodloužena.

V současné době je na palubě ISS sedm lidí, poznamenala AFP, která zároveň upozornila, že kromě poškozeného modulu Sojuz MS-22 zbývá jedno záchranné plavidlo, které je v případě nutnosti evakuace schopné přepravit čtyři osoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 14 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 15 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 19 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 20 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
23. 6. 2026

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
23. 6. 2026

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
23. 6. 2026

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
23. 6. 2026
Načítání...