Rusko pošle kvůli prosincovému incidentu pro kosmonauty na ISS prázdnou loď

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

„Start Sojuzu MS-23 se uskuteční 20. února 2023, bude bez posádky,“ konstatoval Roskosmos, podle něhož se původní modul Sojuz MS-22, jenž nyní dokuje u ISS, vrátí na Zemi prázdný.

Únik chladicí kapaliny z ruské lodi způsobila malá trhlina ve vnějším plášti, přičemž podle Roskosmosu ji má na svědomí mikrometeorit. „Průměr díry je menší než jeden milimetr,“ uvedla ruská vesmírná agentura.

Incident narušil ruskou činnost na mezinárodní vesmírné stanici a vynutil si pozastavení výstupů kosmonautů do volného vesmíru, připomněla agentura Reuters.

Nahrávám video

Záchranný plán existuje

Únik kapaliny řešil rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který minulý měsíc uvedl, že zkoumá možnost, jestli by trojici mohla dopravit zpět vesmírná loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska v případě, že by Rusko nebylo schopné vypravit k ISS další Sojuz.

Modulem, u kterého se únik v prosinci objevil, přicestovali v září na stanici dva ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin spolu s americkým kolegou Frankem Rubiem. Ve stejné kosmické lodi se původně měli vrátit na Zemi v březnu.

Na kdy je naplánován jejich návrat nyní, zatím není jasné. Podle Roskosmosu byla jejich mise prodloužena.

V současné době je na palubě ISS sedm lidí, poznamenala AFP, která zároveň upozornila, že kromě poškozeného modulu Sojuz MS-22 zbývá jedno záchranné plavidlo, které je v případě nutnosti evakuace schopné přepravit čtyři osoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 11 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.