Rusko pošle kvůli prosincovému incidentu pro kosmonauty na ISS prázdnou loď

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

„Start Sojuzu MS-23 se uskuteční 20. února 2023, bude bez posádky,“ konstatoval Roskosmos, podle něhož se původní modul Sojuz MS-22, jenž nyní dokuje u ISS, vrátí na Zemi prázdný.

Únik chladicí kapaliny z ruské lodi způsobila malá trhlina ve vnějším plášti, přičemž podle Roskosmosu ji má na svědomí mikrometeorit. „Průměr díry je menší než jeden milimetr,“ uvedla ruská vesmírná agentura.

Incident narušil ruskou činnost na mezinárodní vesmírné stanici a vynutil si pozastavení výstupů kosmonautů do volného vesmíru, připomněla agentura Reuters.

Nahrávám video
Únik chladicí kapaliny z lodi Sojuz
Zdroj: NASA

Záchranný plán existuje

Únik kapaliny řešil rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který minulý měsíc uvedl, že zkoumá možnost, jestli by trojici mohla dopravit zpět vesmírná loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska v případě, že by Rusko nebylo schopné vypravit k ISS další Sojuz.

Modulem, u kterého se únik v prosinci objevil, přicestovali v září na stanici dva ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin spolu s americkým kolegou Frankem Rubiem. Ve stejné kosmické lodi se původně měli vrátit na Zemi v březnu.

Na kdy je naplánován jejich návrat nyní, zatím není jasné. Podle Roskosmosu byla jejich mise prodloužena.

V současné době je na palubě ISS sedm lidí, poznamenala AFP, která zároveň upozornila, že kromě poškozeného modulu Sojuz MS-22 zbývá jedno záchranné plavidlo, které je v případě nutnosti evakuace schopné přepravit čtyři osoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 5 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 5 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 9 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57
Načítání...