Rusko pošle kvůli prosincovému incidentu pro kosmonauty na ISS prázdnou loď

Rusko vyšle 20. února k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) prázdnou loď Sojuz, aby vyzvedla a dopravila zpět na Zemi dva ruské kosmonauty a amerického astronauta. Důvodem je prosincový únik chladicí kapaliny z vesmírného plavidla, jímž se trojice dostala na oběžnou dráhu. Informovaly o tom agentury s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskomos. Datum návratu zatím nepadlo.

„Start Sojuzu MS-23 se uskuteční 20. února 2023, bude bez posádky,“ konstatoval Roskosmos, podle něhož se původní modul Sojuz MS-22, jenž nyní dokuje u ISS, vrátí na Zemi prázdný.

Únik chladicí kapaliny z ruské lodi způsobila malá trhlina ve vnějším plášti, přičemž podle Roskosmosu ji má na svědomí mikrometeorit. „Průměr díry je menší než jeden milimetr,“ uvedla ruská vesmírná agentura.

Incident narušil ruskou činnost na mezinárodní vesmírné stanici a vynutil si pozastavení výstupů kosmonautů do volného vesmíru, připomněla agentura Reuters.

Nahrávám video

Záchranný plán existuje

Únik kapaliny řešil rovněž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), který minulý měsíc uvedl, že zkoumá možnost, jestli by trojici mohla dopravit zpět vesmírná loď Crew Dragon soukromé společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska v případě, že by Rusko nebylo schopné vypravit k ISS další Sojuz.

Modulem, u kterého se únik v prosinci objevil, přicestovali v září na stanici dva ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin spolu s americkým kolegou Frankem Rubiem. Ve stejné kosmické lodi se původně měli vrátit na Zemi v březnu.

Na kdy je naplánován jejich návrat nyní, zatím není jasné. Podle Roskosmosu byla jejich mise prodloužena.

V současné době je na palubě ISS sedm lidí, poznamenala AFP, která zároveň upozornila, že kromě poškozeného modulu Sojuz MS-22 zbývá jedno záchranné plavidlo, které je v případě nutnosti evakuace schopné přepravit čtyři osoby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...