Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici až do roku 2028, uvedla NASA

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

„Na žádné pracovní úrovni nemáme žádné náznaky, že by se něco změnilo,“ uvedla ve středu šéfka programu NASA pro lety lidí do vesmíru Kathy Luedersová. Vztahy NASA s Roskosmosem podle ní zůstávají „jako obvykle“.

Ujištění od NASA přišlo poté, co nový šéf Roskosmosu Jurij Borisov v úterý po jednání s prezidentem Vladimirem Putinem uvedl, že Rusko po více než dvacetiletém partnerství po roce 2024 opustí ISS. Dodal, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což má být hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.

Tento krok potvrdil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který dodal, že rozhodnutí ohledně odchodu z ISS po roce 2024 bylo učiněno již dříve.

Oficiální oznámení USA neobdržely

Bílý dům a americká vesmírná agentura NASA v úterý uvedly, že oficiální zprávu o ruském odstoupení od mezinárodního projektu neobdržely.

Oznámení o ruském záměru odejít z ISS přišla v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině. Navzdory rozkolu se však NASA a Roskosmos začátkem měsíce dohodly na pokračování společných letů na ISS, uvedla AP.

Mezinárodní vesmírná stanice v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem, který na Rusko uvalil sérií sankcí. Navzdory vypjaté situaci na Zemi sedm obyvatel ISS opakovaně tvrdilo, že spolu na oběžné dráze vycházejí dobře, stejně jako řídicí týmy v americkém Houstonu a v Moskvě, poznamenala už dříve AP. Současné osazenstvo stanice tvoří tři Američané, tři Rusové a Italka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 51 mminutami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 1 hhodinou

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026
Načítání...