Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.
„Samozřejmě budeme plnit všechny své závazky vůči partnerům, ale rozhodnutí o odchodu z této stanice po roce 2024 bylo přijato,“ řekl Borisov. „Myslím, že do té doby začneme vytvářet ruskou orbitální stanici,“ dodal. Vybudování ruské orbitální stanice (ROSS) bude podle něj hlavní prioritou Roskosmosu v oblasti pilotované kosmonautiky.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý na dotaz agentury TASS řekl, že rozhodnutí odstoupit z projektu ISS po roce 2024 bylo přijato už dříve. Borisovovo prohlášení podle agentury AP potvrdilo předchozí vyjádření ruských představitelů o záměrech Moskvy opustit Mezinárodní vesmírnou stanici po tomto roce.
Borisov stanul v čele ruské vesmírné agentury v polovině července, kdy vystřídal Dmitrije Rogozina. Do té doby Borisov zastával funkci vicepremiéra a věnoval se otázkám vesmíru a vojensko-průmyslových komplexů.
Co postavila konkurence
ISS je v současné době jediná trvale obydlená stanice mimo Zemi. Před ní fungovala v letech 1986 až 2001 první taková, a to ruská stanice Mir. Sovětský svaz vyslal svou první vesmírnou stanici Saljut-1 v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.
Svou vlastní stanici Tchien-kung (Nebeský palác) buduje ve vesmíru Čína, první modul Tchien-che (Nebeská harmonie) je na oběžné dráze od loňského dubna, letos v červenci k němu přibyla druhá část nazvaná Wen-tchien (Hledání nebes). Třetí a poslední modul Meng-tchien (Snění o nebesích) vyšle Peking do vesmíru asi v říjnu. I na čínské stanici už je posádka, ovšem jen na krátkodobé misi.
Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, v roce 1993 se pak přidalo Rusko. Projekt Freedom se později přejmenoval na Alpha, aby nakonec skončil u Mezinárodní vesmírné stanice.
