Do vesmíru poletí příští měsíc první Američanka domorodého původu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyšle 29. září posádku na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Její součástí a zároveň i velitelkou mise bude astronautka Nicole Anuapuová Mannová (45), která se stane první domorodou Američankou ve vesmíru. Informoval o tom web stanice BBC.

Mannová má kořeny v indiánském kmeni Vailakiů (Wailaki) a jako velitelka mise bude zodpovědná za všechny fáze letu. S sebou si může do vesmíru vzít maximálně 1,4 kilogramu osobních věcí. Mannová serveru Indian Country Today řekla, že mezi nimi nebude chybět indiánský lapač snů, který jí dala matka, když byla malá.

„Myslím, že je důležité, abychom zprávy jako tyto šířili v naší komunitě, aby si i jiné domorodé děti uvědomily, že překážky, které tu vždycky byly, skutečně začínají mizet,“ uvedla astronautka.

Mezinárodní mise

Společně s Mannovou se mise Crew-5 v kosmické lodi Dragon 2 společnosti Space X zúčastní americký astronaut Josh Cassada, ruská kosmonautka Anna Kikinová a japonský astronaut Kóiči Wakata.

Tým během pobytu na ISS provede 250 vědeckých experimentů, které jsou podle NASA zaměřené jak na život na Zemi, tak na další objevování vesmíru.

Mannová pochází z Kalifornie, kde studovala inženýrství na Stanfordově univerzitě. Stala se plukovnicí a pilotkou amerického námořnictva, dvakrát sloužila na letadlových lodích, které podporovaly americké bojové operace v Iráku a v Afghánistánu. Za armádní službu dostala šest ocenění.

Astronautkou se Mannová stala v roce 2013. V roce 2020 se dostala do užšího výběru astronautů, kteří by se mohli zúčastnit mise Artemis, jejímž cílem je v roce 2025 přistát na Měsíci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali v srdci Prahy pro Česko nové druhy lišejníků a hub

Mohlo by se zdát, že hustě osídlená území velkoměst jsou spíše pouštěmi než oázami. Ale výzkumy ukazují, že to tak není: metropole totiž vytvářejí zcela nové ekosystémy, které mohou nabízet příležitosti spoustě druhů. A podle nového výzkumu se to týká i Prahy.
před 3 hhodinami

Archeologové objevili vrak egyptské bárky luxusu, tance a nevázanosti

Archeologové našli u břehů egyptského města Alexandrie vrak luxusní rekreační bárky z antických dob, napsala agentura AFP s odvoláním na Evropský institut podmořské archeologie (IEASM). Stáří plavidla se odhaduje na dva tisíce let a potápěči ho objevili na dně moře u královského ostrova Antirhodos, kde se nacházel palác dynastie Ptolemaiovců a chrám zasvěcený egyptské bohyni Isis.
před 3 hhodinami

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 20 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 21 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
včera v 10:46

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
včera v 10:07

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025
Načítání...