Putin odvolal šéfa Roskosmosu. Nahradí ho místopředseda vlády Borisov

Ruská kosmická agentura v pátek oznámila, že prezident Vladimir Putin se rozhodl jmenovat do jejího vedení nového ředitele. Kontroverzního Dmitrije Rogozina s okamžitou platností nahrazuje Jurij Ivanovič Borisov, dosavadní místopředseda vlády.

Zprávu o personální změně v Roskosmosu zveřejnil na svém webu přímo Kreml a je stručná: „Hlava státu podepsala dekret O generálním řediteli státní kosmické korporace Roskosmos. Jmenuje Jurije Ivanoviče Borisova generálním ředitelem státní kosmické korporace Roskosmos. Tento dekret vstupuje v platnost dnem podpisu.“

Dolní komora ruského parlamentu zároveň na mimořádném zasedání souhlasila, aby funkci vicepremiéra převzal ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov. Jeho jmenování posléze schválil Putin, informovala agentura TASS.

Roskosmos dnes současně oznámil, že uzavřel s americkým úřadem pro letectví a vesmír NASA dohodu o letech integrovaných posádek v amerických a ruských kosmických lodích, informovala tisková agentura TASS. Kosmonautka Anna Kikinová se díky dohodě stane první ruskou členkou posádky americké vesmírné lodi Crew Dragon, která má do vesmíru opět zamířit letos na podzim.

Roskosmos v prohlášení podle TASS uvedl, že dohoda je v souladu s ruskými a americkými zájmy a pomůže rozvoji spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), stejně jako i efektivitě projektů zaměřených na zkoumání vesmíru za mírovými účely.

„Cílem dohody je, aby v případě mimořádné situace související se zrušením nebo významným odložením startu ruské nebo americké vesmírné lodi byla na Mezinárodní vesmírné stanici zajištěna přítomnost alespoň jednoho kosmonauta Roskosmosu a jednoho astronauta NASA,“ upřesnil Roskosmos.

Rogozin byl kontroverzní

Rogozin vedl Roskosmos od roku 2018, nebyl ale nikdy expertem na kosmický výzkum. Vystudoval žurnalistiku a věnoval se především politice – roku 2003 založil nacionalistickou stranu Vlast, která získala v parlamentních volbách téměř deset procent hlasů a Rogozin se poté stal místopředsedou ruského parlamentu.

Ve funkci ředitele vesmírné agentury vystupoval značně kontroverzně, například necelé tři týdny po začátku války na Ukrajině pohrozil Západu pádem ISS, pokud zůstanou v platnosti protiruské sankce. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jen motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie. 

Nová hlava Roskosmosu

Jurij Borisov se narodil 31. prosince 1956 ve Vyšném Voločoku, vystudoval matematiku na Fakultě výpočetní matematiky a kybernetiky Moskevské státní univerzity. Borisov je ženatý a má dvě děti.

V říjnu 2007 se stal náměstkem šéfa Federální agentury pro průmysl a v červenci 2008 náměstkem ministra průmyslu a obchodu. V březnu 2011 byl vojensko-průmyslovým zmocněncem pro Rusko a od 12. listopadu 2012 byl na základě prezidentského dekretu Borisov povýšen na náměstka ministra obrany Ruské federace.

Dne 7. května 2018 byl Borisov jmenován místopředsedou vlády pro obranu a kosmický průmysl ve druhém kabinetu Dmitrije Medvěděva. Dne 15. ledna 2020 rezignoval na členství ve vládě poté, co prezident Vladimir Putin přednesl prezidentský projev k Federálnímu shromáždění v roce 2020, v němž navrhl několik změn ústavy. Přesto ve vládě Michaila Mišustina zůstal. 

Jurij Borisov
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonsko a Brno společně pracují na ochraně před kvantovým hackováním

Čeští a estonští vědci spojili síly, aby vybudovali přeshraniční centrum kybernetické bezpečnosti, které posílí digitální obranu Evropy tváří v tvář rostoucím hrozbám ve virtuálním prostoru.
před 54 mminutami

Archeologové popsali unikátní masakr žen a dětí z doby železné

Před 2800 lety se odehrál masakr, při kterém neznámí útočníci pobili desítky žen a dětí. Archeologové teď pomocí forenzních metod zkoušejí popsat, co se tehdy vlastně stalo a proč je celá řada okolností spojených s touto masovou vraždou tak podivná.
před 5 hhodinami

Vědci vysvětlili „problém první noci“

Radost z cestování může mnohdy pokazit první noc na novém místě. Člověk se převaluje, má divoké sny, vzbudí ho každé šustnutí a ani druhý den si kvůli nevyspalosti moc neužije. Druhá noc už zpravidla bývá mnohem lepší. Tento fenomén se odborně označuje jeho „problém první noci“. Vědci teď exaktně popsali, v čem spočívá.
před 22 hhodinami

Evropské lesy je třeba připravit na kůrovce i další požáry, varuje velký model

Podmínky pro vznik kůrovcových kalamit podobných té z let 2018 až 2022 se v budoucnosti budou opakovat, ukazuje nový model vytvořený s pomocí umělé inteligence. Podíleli se na něm i čeští vědci a předpovídá vývoj v Evropě, včetně Česka. I v nejoptimističtějším scénáři předpokládá výrazný nárůst zasažených lesů.
včera v 10:51

Brzký nástup jara může přinést problémy, varují fenologové

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.
včera v 09:46

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
9. 3. 2026

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
9. 3. 2026

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
9. 3. 2026
Načítání...