Čína dokončila svou kosmickou stanici. V úterý se k ní připojil vědecký modul

Čína v pondělí vyslala poslední, třetí modul k vesmírné stanici Tchien-kung. Skončilo tím desetiletí budování stanice, na níž chce mít Čína trvale posádku. Modul se ke stanici připojil v úterý brzy ráno místního času, tedy v pondělí večer SEČ, uvedla čínská média.

Modul Meng-tchien odstartoval ke stanici v pondělí odpoledne místního času (8:39 SEČ) z kosmického střediska v Chaj-nanu za přítomnosti davu amatérských fotografů a zájemců o vesmír.

Meng-tchien dorazil ke stanici po třináctihodinovém letu. Jsou na ní nyní tři astronauti – dva muži a žena. Jsou tam od června a mají za úkol dokončit kompletaci stanice a provést výzkumy; mají za sebou už také výstup do volného vesmíru. Příští měsíc má ke stanici zamířit loď s nákladem, noví astronauté pak v prosinci. Podle AP je na stanici prostor pro šestičlennou posádku.

Tchien-kung tak získala konečnou podobu ve tvaru písmena T. Po připojení 32tunového Meng-tchienu nyní čínská orbitální stanice váží 66 tun, tedy zlomek váhy ISS. Ta je na oběžné dráze Země od roku 1998 a váží okolo 450 tun.

Vědecký výzkum na orbitě

Modul Meng-tchien je vybaven rozšířenou kapacitou pro experimenty na oběžné dráze, včetně osmi výzkumných kabin. Poskytuje vědcům přetlakové prostředí pro provádění vědeckých experimentů ve volném pádu nebo v beztíži, které by na Zemi nebylo možné provádět déle než několik minut.

Experimenty mohou být umístěny i na vnější straně modulů, aby byly vystaveny kosmickému prostředí, kosmickému záření, vakuu a slunečnímu větru. Modul má vlastní přechodovou komoru. 

Modul Meng-tchien
Zdroj: Shanghai Academy of Sciences

Jak informovala agentura AP, čínský vesmírný program řídí čínská armáda. Stanice Tchien-kung proto vzniká bez pomoci jiných států. USA vyřadily Čínu kvůli napojení vesmírného programu na armádu z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Start modulu Meng-tchien
Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.