I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím svůj vesmírný program naprosto zdevastuje, podle jiných by to znamenalo předčasný konec celého projektu ISS.
Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov minulý týden prohlásil, že se Rusko z mezinárodního projektu stáhne po roce 2024. Později podle ruských agentur doplnil, že přesné datum bude záviset na technickém stavu ISS. Desítky let trvající spolupráci na oběžné dráze Země poznamenalo mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.
List The Guardian připomíná, že Rusko neprodloužením spolupráce vyhrožovalo už v roce 2014, v reakci na západní sankce po ruské anexi ukrajinského Krymu. Tehdejší šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin uvedl, že Rusko po roce 2020 neprodlouží své operace na stanici, z hrozby ale nakonec sešlo.
Už od vzniku projektu ISS v 90. letech minulého století bylo jasné, že stanice nebude kolem naší planety kroužit věčně. Americká vesmírná agentura NASA a její evropský protějšek ESA nyní trvají na tom, že stanice zůstane v provozu nejméně do roku 2030. Američané plánují, že v roce 2031 nechají stárnoucí konstrukci postupně opustit oběžnou dráhu tak, aby případné trosky po návratu do atmosféry dopadly do odlehlé jižní oblasti Tichého oceánu.
„Stanice bez Ruska nemá smysl. Pokud se Borisovovo prohlášení stane realitou, je to konec ISS,“ domnívá se Jan Wörner, někdejší šéf Evropské vesmírné agentury (ESA).
Rusko dosud neupřesnilo, kdy přesně ze stanice odejde, upozorňuje agentura AFP, ani nepodalo formální žádost. Pokud by se z ISS stáhlo do roku 2024, nemělo by kam vyslat své kosmonauty – Moskva sice oznámila úmysl vybudovat vlastní stanici, ta ale nebude hotová ještě mnoho let. Někteří odborníci se proto domnívají, že i z tohoto důvodu je brzký konec ruského zapojení do projektu ISS nepravděpodobný.
„Určitě si lze představit, že zůstanou o něco déle,“ říká někdejší spolupracovník NASA Scott Pace.
Rozdělení stanice
Další otázkou je, jak by případný ruský odchod vypadal. Očekává se, že by se ohledně přechodu na ISS bez Ruska vedly dlouhé diskuze mezi všemi zúčastněnými partnery – USA, Ruskem, Evropou, Japonskem a Kanadou, píše AFP. Je ale celkem jisté, že si ruští kosmonauti neodvezou ruské komponenty včetně motorů, které upravují pozici ISS na orbitě.
Mezinárodní vesmírná stanice totiž „není navržená tak, aby se dala rozmontovat“, říká Pace. „Je to možné, ale je to minimálně stejně těžké, jako ji složit dohromady,“ dodává odborník, podle kterého by mohla vzniknout určitá nájemní dohoda – západní partneři by Moskvě zaplatili za použití jejích komponentů, mezi které mimo jiné patří i jedna ze dvou toalet na ISS.
Ruská nespokojenost s ISS je ale příležitostí zamyslet se, jestli stanici už neodzvonila hrana, domnívá se bývalý ředitel Institutu vesmírné politiky (SPI) na univerzitě ve Washingtonu John Logsdon. „Spojené státy by mohly, se souhlasem svých partnerů, říct, že toho bylo dost, změnit plány a sestoupit z oběžné dráhy dřív,“ řekl.
Ať už bude osud Mezinárodní vesmírné stanice jakýkoli, následující epocha lidského dobývání vesmíru bude ve znamení změny spojenectví, píše The Guardian. Zatímco USA, Evropa, Kanada a Japonsko plánují znovu stanout na Měsíci a vybudovat lunární vesmírnou stanici, Rusko chce plány na vlastní stanici nad Měsícem a na měsíční základnu sdílet s Čínou.
Přerušená spolupráce
Vyhlídky budoucí kosmické spolupráce se Západem pro Rusko proto nevypadají nadějně, což může ovlivnit jeho projekty. „Rusko zničilo základy těchto vztahů,“ říká ruský vojenský a vesmírný analytik Pavel Luzin.
„Problémem je, že ruský vesmírný program je bez spolupráce se Západem neuskutečnitelný. Rusko přijde o program misí s posádkou, program průzkumných misí, (satelitní navigační systém) Glonass a částečně i o vojenskou část svých vesmírných aktivit, protože tato odvětví závisí na amerických, evropských a japonských komponentech, průmyslovém vybavení a technologiích,“ řekl listu The Guardian Luzin.
