Poprvé od letošního napadení Ukrajiny letí na oběžnou dráhu společně Rusové a Američan

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu odstartovala raketa Sojuz, která na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) vynáší trojici astronautů – Rusy Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a Američana Franciska Rubia. Informovala o tom na svých stránkách americká vesmírná agentura NASA. Jak poznamenala agentura AFP, raketa odstartovala v době mimořádného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině.

Start rakety vysílaly živě ruská i americká vesmírná agentura. Na ISS by měla loď přistát po asi tříhodinovém letu. Trojice se následně připojí k ruským kosmonautům Olegu Artěmjevovi, Denisi Matvejevovi a Sergeji Korsakovovi z Roskosmosu, astronautům z NASA Bobu Hinesovi, Kjellu Lindgrenovi a Jessice Watkinsové a jejich kolegyni Samantě Cristoforettiové z Evropské vesmírné agentury (ESA).

Frank Rubio, Sergej Prokopjev, Dmitrij Petelin
Zdroj: ČTK

Rubio, Prokopjev a Petelin stráví na ISS šest měsíců, Prokopjev letí do vesmíru již podruhé, pro zbývající dva astronauty jde o první let. Jak uvedla AFP, Rubio je prvním americkým astronautem, který cestuje na Mezinárodní vesmírnou stanici na palubě ruské rakety od nynější ruské invaze na Ukrajinu letos 24. února.

ISS je společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskomosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a následným zavedením širokých protiruských sankcí Západem adresoval bývalý šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin Spojeným státům a dalším západním zemím již dříve řadu výhrůžek. Řekl, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude sankcemi narušen a že to ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze. „Může to skončit pádem (ISS) do moře nebo na zem,“ prohlásil tehdy s tím, že na území Ruska by stanice nespadla.

Navzdory rozkolu se nicméně NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Mezinárodní vesmírná stanice tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem. Za necelých čtrnáct dní poletí ruská kosmonautka Anna Kikinová na palubě americké lodi Dragon – a jak příští Dragon, tak i příští Sojuz budou mít zase na palubě smíšenou posádku složenou z Rusů i Američanů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.