Mezinárodní vesmírná stanice strana 5 z 5

Společnost Boeing a americká vesmírná agentura NASA ve středu večer kvůli závadě opět odložily plánovaný start druhého zkušebního letu kosmické lodi CST-100 Starliner k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Podle vyjádření NASA jsou na vině přetrvávající problémy s indikátorem polohy ventilů na motorech vesmírné lodi. Agentura přitom neupřesnila, kdy bude následovat další pokus o start, zatím je let odložen na neurčitě dlouhou dobu – podle nezávislých expertů to naznačuje rozsáhlejší problémy.

Americká vesmírná agentura NASA se rozhodla odložit nejméně do 3. srpna testovací let kosmické lodi CST-100 Starliner, která by v budoucnu měla dopravovat posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Důvodem pro odklad startu je závada víceúčelového modulu Nauka, který ve čtvrtek odpoledne (SELČ) zakotvil v ruské části ISS. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Ve čtvrtek kolem 15.30 se úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul Nauka, který se během svého vývoje i letu potýkal s řadou problémů.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ve středu v podvečer úspěšně odstartovala raketa Proton-M s ruským modulem Nauka pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Umožní rozšíření výzkumu a poskytne další spojovací uzel pro přistávající lodě, další toaletu, kajutu pro jednoho člena posádky i robotické rameno. Na oběžnou dráhu se modul vydal se čtrnáctiletým zpožděním.

Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.

Dvaaosmdesátiletá průkopnice v letectví Wally Funková se za tři týdny stane nejstarším člověkem, který kdy cestoval do vesmíru. Zakladatel společnosti Blue Origin a nejbohatší muž světa Jeff Bezos si ji totiž vybral jako čestného hosta své první výpravy do vesmíru.

Astronaut NASA Shane Kimbrough a astronaut ESA Thomas Pesquet v neděli podruhé za méně než týden vystoupili do volného vesmíru. Vně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) nainstalovali první z nových solárních panelů, které pomohou zlepšit zásobování komplexu energií. Pracovní směna „venku“ začala ve 13:42 SELČ a trvala téměř sedm hodin.

Čína ve středu přesunula na startovací rampu raketu Dlouhý pochod 2F, která by měla příští týden vynést na novou čínskou vesmírnou stanici první tři kosmonauty. Na orbitální stanici mají strávit tři měsíce, během nichž se budou věnovat stavebním pracem, údržbě, vědeckým experimentům a plánují i výstupy do volného prostoru.

V současné době krouží kolem Země na sedm tisíc tun vesmírného smetí a tři tisíce tun funkčních kosmických aparátů, včetně Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Přesný počet objektů o velikosti nad jeden centimetr lze těžko určit, nicméně jich mohou být stovky tisíc až milion. Přitom jen malou část, méně než pět procent, jich zachytí, sledují a katalogizují pozemní radarové a optické prostředky. ISS musela loni kvůli hrozícím střetům dokonce dvakrát upravovat dráhu, připomněl představitel ruské kosmické agentury Roskosmos Igor Bakaras.

Trosky rakety Dlouhý pochod 5B, která minulý týden vynesla do vesmíru základní modul budoucí čínské orbitální stanice, dopadnou na Zemi neznámo přesně kam ani kdy. Informoval o tom server SpaceNews.

Kapsule společnosti SpaceX v neděli bezpečně dopravila na Zemi čtveřici astronautů, kteří strávili téměř půl roku na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) při první plnohodnotné misi vesmírného plavidla vlastněného soukromou společností. Loď Crew Dragon Resilience po odkladech nad ránem místního času (těsně před 09:00 SELČ) přistála na hladině Mexického zálivu nedaleko pobřeží Floridy.

Čína vypustila do kosmu základní modul své vlastní orbitální stanice nazvaný Tchien-che (Nebeská harmonie). Z kosmického střediska Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan ho v 11:23 místního času (5:23 SELČ) vynesla raketa Dlouhý pochod 5B. Informovaly o tom tiskové agentury.

Před dvaceti lety si první civilista zaplatil cestu do vesmíru. Amerického podnikatele Dennise Tita vynesla vstříc hvězdám ruská kosmická loď Sojuz. Předpoklady pro výlet na oběžnou dráhu měl, vystudoval letecké inženýrství a část profesní kariéry spojil s NASA. Už před ním se ale do vesmíru dostali i další neastronauti, kteří si ale „letenku“ nemuseli hradit ze svého. Vůbec první civilistkou měla být už v 80. letech americká učitelka Christa McAuliffeová, která měla z orbity v přímých přenosech vyučovat. Stejně jako zbytek posádky ale zahynula hned po startu při havárii raketoplánu Challenger.

U Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) úspěšně zakotvila vesmírná loď Crew Dragon Endeavour společnosti SpaceX. Informovala o tom americká vesmírná agentura NASA. Loď odstartovala z floridského Mysu Canaveral v pátek, na oběžnou dráhu dopravila čtveřici astronautů ze Spojených států, Japonska a Francie.

Z floridského Mysu Canaveral po denním odkladu vynuceném nepřízní počasí odstartovala v pátek před polednem loď Crew Dragon Endeavour. Na palubě má čtyři astronauty včetně Thomas Pesqueta z Evropské kosmické agentury (ESA), který bude posádce velet jako první Francouz v historii. Loď s lidskou posádkou poprvé nese na oběžnou dráhu již jednou použitý stupeň nosné rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.

Rusko zahájilo budování vlastní orbitální stanice. Oznámil to šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin, který informoval, že první modul tohoto budoucího vesmírného komplexu by měl být připraven k vypuštění na oběžnou dráhu v roce 2025.

V sobotu ráno středoevropského času přistála na Zemi loď Sojuz MS-17, kterou se po půl roce vrátili z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) americká astronautka Kathleen Rubinsová a ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Svěrčkov. Návratový modul dosedl podle plánu v kazašské stepi u města Džezkazgan.

Z kosmodromu Bajkonur v pátek ráno odstartovala v ruské lodi Sojuz MS-18 trojčlenná posádka, která zamířila k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Cesta by měla dvěma ruským kosmonautům a americkému astronautovi trvat méně než tři a půl hodiny. Roskosmos pro tuto příležitost pokřtil vesmírnou loď jménem kosmonauta Jurije Gagarina, který jako první člověk letěl do vesmíru před 60 lety – přesně 12. dubna 1961.

Americká kosmická agentura NASA se připravuje na ambiciozní cíl – dostat ve třicátých letech tohoto století na Mars lidskou posádku. Aby toho dosáhla, studuje intenzivně důsledky dlouhodobého pobytu člověka ve vesmíru. Jedna ze studií teď odhalila, že astronautům se může v kosmu výrazně zmenšit srdce – přitom ale dále uspokojivě funguje.

Ruská vesmírná stanice Mir přesně před dvaceti lety, krátce před 07:00 SEČ ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře. Laboratoř na oběžné dráze pomohla sovětskému, ruskému i světovému výzkumu.

Blob, živý organismus, který není ani houba, ani rostlina, ani zvíře, poletí s francouzským astronautem Thomasem Pesquetem na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Francouzští vědci prvoka vápenatku mnohohlavou zkoumají už několik let, v podmínkách vesmíru chtějí objevit její další vlastnosti. Do projektu se zapojí také školy, které budou své vlastní bloby pěstovat ve třídách.

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) použije lepidlo vyrobené z pryskyřice severoafrických jehličnanů, aby hermeticky utěsnila trhlinu v přechodové komoře ruského modulu Zvězda, kterou z ISS už měsíce uniká vzduch. Uvedla to agentura RIA Novosti s odvoláním na hovory vedené mezi kosmonauty na oběžné dráze a pozemním řídícím střediskem. Práce na utěsnění modulu začala v pondělí a hotovo by mělo být v pátek.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) v pondělí přistála nákladní loď Cygnus společnosti Northrop Grumman. Posádce dopravila 3,8 tuny zásob, materiálu pro experimenty a různých zařízení, včetně nového systému recyklace moči na pitnou vodu.