Start rakety k ISS sledovali s napětím i čeští vědci a studenti. Mají v ní svůj magnetometr

Nahrávám video

Z Mysu Canaveral na Floridě v neděli odstartovala nákladní vesmírná loď Dragon společnosti SpaceX. Před zhruba dvěma hodinami přistála s více než 2170 kilogramy zásob a vybavení na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Raketa Falcon 9, která ji vynesla, se pak úspěšně vrátila na zemi. Tentokrát let s napětím sledovali i čeští vědci a studenti. Na palubě je totiž i jejich experiment, který bude sledovat nejen elektromagnetické pole Země, ale i samotné stanice.

Tým studentů z Hasseltské univerzity v Belgii, kde působí i Češi, přihlásil svůj experiment do programu Evropské vesmírné agentury už loni na jaře. Na přípravu citlivého magnetometru, který využívá vlastnosti diamantů, pak měli jen rok.

„Bylo to super, adrenalin, nadšení, hlavně jak jsme tam v celém týmu očekávali, než to vyletí nahoru. Konečně to trochu odlehlo, že už to letí nahoru, tak aspoň den klid,“ řekl student a vedoucí studentského týmu projektu OSCAR-QUBE Jaroslav Hrubý.

Vedoucí výzkumné skupiny pro kvantovou fotoniku na IMO-IMOMEC Miloš Nesládek pak připomněl náročné práce studentů, protože museli připravit prototyp zařízení, které je funkční a „nemůže mít potom žádné poruchy“.

Příprava na další pokusy

Loď Dragon vynesla do vesmíru raketa Falcon. Na palubě lodi byli kromě jiného i čerstvé potraviny jako avokádo, citrony a zmrzlina, které mají zpestřit jídelníček sedmi astronautů pobývajících v současné době na stanici.

Zásilka zahrnuje i materiál pro další vědecké pokusy, včetně mravenců a žábronožek. Například vědci Wisconsinského univerzitního systému posílají na Mezinárodní vesmírnou stanici semena huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), plevelné rostliny, kterou vědci vzhledem k její nenáročnosti a krátké generační době používají jako modelový organismus. Vyslané vzorky betonu, solárních článků a dalšího materiálu mají být otestovány ve stavu beztíže.

Japonský start-up Gitai vyzkouší ve vesmíru robotickou paži, která by měla v budoucnu zastoupit kosmonauty při šroubování předmětů a dalších běžných pracích. První testy budou provedeny uvnitř vesmírné stanice, budoucí modely robotické paže by se pak měly využívat i ve volném kosmu při různých opravách. Už v roce 2025 by se mohly tyto roboty podílet na výstavbě základny a těžbě vzácných nerostů na Měsíci, uvedl představitel firmy Tojotaka Kozuki.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 18 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 20 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled