Vesmírný turismus se stal tématem nejen pro soukromé firmy. Novému fenoménu se totiž znovu otevírá i Mezinárodní vesmírná stanice. Životnost dosud jediné trvale obydlené základny na nízké oběžné dráze Země se ale krátí – nahradit by ji mohl soukromý projekt. Jeden takový nedávno představil zakladatel Amazonu Jeff Bezos.
Čtveřice astronautů NASA, která stráví na Mezinárodní vesmírné stanici šest měsíců, má mimo jiné za úkol starat se o civilní turisty. Jenže taková příležitost se už dlouho nenaskytla. Naposledy se to stalo v roce 2009, kdy se k mezinárodní skupině astronautů připojil zakladatel moderního cirkusu Cirque du Soleil Guy Laliberte. Všechny turisty do té doby dopravily na vesmírnou stanici ruské Sojuzy – NASA totiž v té době vyřadila svoji flotilu raketoplánů a jiná cesta nebyla.
Svět se mění
To se brzy ale změní. Od loňska se přepravní společností pro astronauty NASA stala soukromá společnost Space X Elona Muska. Na vesmírnou základnu vynesly jeho lodě Crew Dragon už tři skupiny astronautů. Teď se k nim připojí i turisté.
„Rozšiřují hranice toho, co lidé mohou dělat. Dnes nemůžeme mít jen složitě vybrané lidi, kteří trénují roky, aby se dostali do vesmíru,“ popisuje smysl vesmírného turismu astronaut NASA Tom Marshburn.
Využití Mezinárodní vesmírné stanice ke komerčním účelům ale může zkomplikovat další silný hráč – zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Ten chce vybudovat ve vesmíru vlastní základnu; na spolupráci s ním už kývly například společnosti Boeing nebo Sierra Space.
„Bude to místo, kde se různé druhy společností mohou dohromady věnovat výzkumům, výrobě. A také jde o to nabídnout příležitost turistům, aby si vyzkoušeli, jak vypadá vesmír,“ vysvětluje ředitelka společnosti Sierra Space Janet Kavandiová.
Jmenovat se má Orbital Reef, česky Útes na oběžné dráze. První posádku plánuje miliardář na stanici vyslat už v druhé polovině této dekády.
Východní obr se dívá vzhůru
Ani Čína, která od dubna buduje svoji vlastní základnu na oběžné dráze, spolupráci se soukromým sektorem do budoucna nevylučuje. „I my si myslíme, že to bude trendem do budoucna. Pokud se to vyvine na určitou úroveň, pak to bude dělat každý,“ naznačuje mluvčí čínského vesmírného programu Lin Siqiang.
„Vývoj čínských pilotovaných letů do vesmíru vychází z našeho vlastního plánu. Máme svou strategii a plán, který je rozvíjen v souladu s naším původním strategickým plánem. Nepřemýšleli jsme o srovnávání s ostatními. Ale jako jednotlivec, z vlastního pohledu, to mohu objektivně zhodnotit: Myslím si, že americká kosmická technologie, včetně pilotované kosmické technologie, je stále nejsilnější na světě. Pokud jde o rozvoj amerických komerčních technologií, ten jsme skutečně zaznamenali. Myslíme si, že to bude trend i do budoucna. Pokud se to rozvine na určitou úroveň, možná to budou dělat všichni,“ dodává Siqiang.
O budoucnosti ISS se spekuluje dlouho. Její životnost se původně plánovala do roku 2016. Podle posledních odhadů by Zemi měla obíhat ještě sedm let, pak zřejmě shoří v atmosféře. Její nástupkyni už ale americký vesmírný úřad s dalšími čtyřmi kosmickými agenturami stavět nechce. Obrátit se má na soukromé firmy a od nich si chce moduly pronajímat.
