Miliardář Bezos plánuje soukromou stanici na oběžné dráze. Měla by se jmenovat Orbitální útes

3 minuty
Horizont ČT24: Vesmírný turismus v hledáčku privátních firem
Zdroj: ČT24

Vesmírný turismus se stal tématem nejen pro soukromé firmy. Novému fenoménu se totiž znovu otevírá i Mezinárodní vesmírná stanice. Životnost dosud jediné trvale obydlené základny na nízké oběžné dráze Země se ale krátí – nahradit by ji mohl soukromý projekt. Jeden takový nedávno představil zakladatel Amazonu Jeff Bezos.

Čtveřice astronautů NASA, která stráví na Mezinárodní vesmírné stanici šest měsíců, má mimo jiné za úkol starat se o civilní turisty. Jenže taková příležitost se už dlouho nenaskytla. Naposledy se to stalo v roce 2009, kdy se k mezinárodní skupině astronautů připojil zakladatel moderního cirkusu Cirque du Soleil Guy Laliberte. Všechny turisty do té doby dopravily na vesmírnou stanici ruské Sojuzy – NASA totiž v té době vyřadila svoji flotilu raketoplánů a jiná cesta nebyla.

Svět se mění

To se brzy ale změní. Od loňska se přepravní společností pro astronauty NASA stala soukromá společnost Space X Elona Muska. Na vesmírnou základnu vynesly jeho lodě Crew Dragon už tři skupiny astronautů. Teď se k nim připojí i turisté.

„Rozšiřují hranice toho, co lidé mohou dělat. Dnes nemůžeme mít jen složitě vybrané lidi, kteří trénují roky, aby se dostali do vesmíru,“ popisuje smysl vesmírného turismu astronaut NASA Tom Marshburn.

Využití Mezinárodní vesmírné stanice ke komerčním účelům ale může zkomplikovat další silný hráč – zakladatel Amazonu Jeff Bezos. Ten chce vybudovat ve vesmíru vlastní základnu; na spolupráci s ním už kývly například společnosti Boeing nebo Sierra Space.

„Bude to místo, kde se různé druhy společností mohou dohromady věnovat výzkumům, výrobě. A také jde o to nabídnout příležitost turistům, aby si vyzkoušeli, jak vypadá vesmír,“ vysvětluje ředitelka společnosti Sierra Space Janet Kavandiová.

Jmenovat se má Orbital Reef, česky Útes na oběžné dráze. První posádku plánuje miliardář na stanici vyslat už v druhé polovině této dekády.

Východní obr se dívá vzhůru

Ani Čína, která od dubna buduje svoji vlastní základnu na oběžné dráze, spolupráci se soukromým sektorem do budoucna nevylučuje. „I my si myslíme, že to bude trendem do budoucna. Pokud se to vyvine na určitou úroveň, pak to bude dělat každý,“ naznačuje mluvčí čínského vesmírného programu Lin Siqiang.

„Vývoj čínských pilotovaných letů do vesmíru vychází z našeho vlastního plánu. Máme svou strategii a plán, který je rozvíjen v souladu s naším původním strategickým plánem. Nepřemýšleli jsme o srovnávání s ostatními. Ale jako jednotlivec, z vlastního pohledu, to mohu objektivně zhodnotit: Myslím si, že americká kosmická technologie, včetně pilotované kosmické technologie, je stále nejsilnější na světě. Pokud jde o rozvoj amerických komerčních technologií, ten jsme skutečně zaznamenali. Myslíme si, že to bude trend i do budoucna. Pokud se to rozvine na určitou úroveň, možná to budou dělat všichni,“ dodává Siqiang. 

O budoucnosti ISS se spekuluje dlouho. Její životnost se původně plánovala do roku 2016. Podle posledních odhadů by Zemi měla obíhat ještě sedm let, pak zřejmě shoří v atmosféře. Její nástupkyni už ale americký vesmírný úřad s dalšími čtyřmi kosmickými agenturami stavět nechce. Obrátit se má na soukromé firmy a od nich si chce moduly pronajímat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 16 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 19 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 20 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 21 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...