Pikantní jako sám vesmír. Astronauti si na ISS poprvé vypěstovali chilli papričky

Nahrávám video

Před týdnem astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) sklidili experimentálně vypěstované chilli papriky. Nyní americká agentura NASA zveřejnila video, které ukazuje jejich radost z první úrody.

Experiment NASA Plant Habitat-04 poprvé vypěstoval chilli papričky na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Kvůli dlouhé době klíčení a růstu jedním z nejsložitějších, které se dosud na stanici uskutečnily. Studie rozšíří znalosti NASA o pěstování potravinářských plodin pro dlouhodobé vesmírné mise. 

Astronauti žijí a pracují ve vesmíru nepřetržitě už víc než dvacet let a stravují se převážně balenými potravinami spolu s některými čerstvými potravinami dodávanými při pravidelných zásobovacích misích. V rámci příprav na mise Artemis na Měsíc a dál ale vědci hledají nové způsoby, jak zajistit výživu průzkumníků na vzdálenější mise – například k Marsu. Ty mohou trvat celé roky, takže je u nich v podstatě nemožná jakákoliv zásobovací mise.

Výživa posádek na Měsíci a zejména na Marsu bude logistickou výzvou. Posádky se sice budou stále spoléhat na balené potraviny ze Země, ale součástí problému je i to, že posílání zásob za nízkou oběžnou dráhu Země vyžaduje více pohonných hmot a delší dodací lhůty, zejména na Mars. Dlouhodobé skladování balených potravin má za následek zhoršení jejich kvality, což snižuje množství klíčových živin, jako je vitamin C a vitamin K.

Experimentální zemědělci

Od roku 2015 proto astronauti na vesmírné stanici pěstují a konzumují deset různých plodin, zkoumají způsoby, jak tyto problémy řešit a doplnit svou stravu o čerstvé zdroje. Mezi další výhody pěstování vlastních plodin patří zpestření jídel, aby astronauty neomrzelo jíst stále totéž.

Výzkumníci také zkoumají psychologické výhody péče o rostliny v izolovaném prostředí s uzavřeným okruhem. Pěstování paprik ve vesmíru ale může být podle NASA přínosné i pro lidi na Zemi, protože ukazuje možnost využití stávajících odrůd paprik v zemědělství v kontrolovaném prostředí. 

Volba padla na papriky také proto, že obsahují řadu důležitých živin a jsou vynikajícím zdrojem vitaminu C. Rostliny jsou také dostatečně robustní a podle předpokladů mají i dobrou šanci na úspěšné pěstování v mikrogravitaci.

V mikrogravitaci se s nimi navíc snadno manipuluje a dají se jíst v podstatě hned po utrhnutí, aniž by se s nimi muselo nějak složitě manipulovat. Sklizené chilli-plody rostly přibližně čtyři měsíce, část z ních posádka sní a zbytek pošle na Zemi k analýze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 57 mminutami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 2 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 3 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.