Pikantní jako sám vesmír. Astronauti si na ISS poprvé vypěstovali chilli papričky

1 minuta
Astronauti si vychutnali první zelené papriky vypěstované ve vesmíru
Zdroj: EBU/Thomas Pesquet/European Space Agency

Před týdnem astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) sklidili experimentálně vypěstované chilli papriky. Nyní americká agentura NASA zveřejnila video, které ukazuje jejich radost z první úrody.

Experiment NASA Plant Habitat-04 poprvé vypěstoval chilli papričky na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Kvůli dlouhé době klíčení a růstu jedním z nejsložitějších, které se dosud na stanici uskutečnily. Studie rozšíří znalosti NASA o pěstování potravinářských plodin pro dlouhodobé vesmírné mise. 

Astronauti žijí a pracují ve vesmíru nepřetržitě už víc než dvacet let a stravují se převážně balenými potravinami spolu s některými čerstvými potravinami dodávanými při pravidelných zásobovacích misích. V rámci příprav na mise Artemis na Měsíc a dál ale vědci hledají nové způsoby, jak zajistit výživu průzkumníků na vzdálenější mise – například k Marsu. Ty mohou trvat celé roky, takže je u nich v podstatě nemožná jakákoliv zásobovací mise.

Výživa posádek na Měsíci a zejména na Marsu bude logistickou výzvou. Posádky se sice budou stále spoléhat na balené potraviny ze Země, ale součástí problému je i to, že posílání zásob za nízkou oběžnou dráhu Země vyžaduje více pohonných hmot a delší dodací lhůty, zejména na Mars. Dlouhodobé skladování balených potravin má za následek zhoršení jejich kvality, což snižuje množství klíčových živin, jako je vitamin C a vitamin K.

Experimentální zemědělci

Od roku 2015 proto astronauti na vesmírné stanici pěstují a konzumují deset různých plodin, zkoumají způsoby, jak tyto problémy řešit a doplnit svou stravu o čerstvé zdroje. Mezi další výhody pěstování vlastních plodin patří zpestření jídel, aby astronauty neomrzelo jíst stále totéž.

Výzkumníci také zkoumají psychologické výhody péče o rostliny v izolovaném prostředí s uzavřeným okruhem. Pěstování paprik ve vesmíru ale může být podle NASA přínosné i pro lidi na Zemi, protože ukazuje možnost využití stávajících odrůd paprik v zemědělství v kontrolovaném prostředí. 

Volba padla na papriky také proto, že obsahují řadu důležitých živin a jsou vynikajícím zdrojem vitaminu C. Rostliny jsou také dostatečně robustní a podle předpokladů mají i dobrou šanci na úspěšné pěstování v mikrogravitaci.

V mikrogravitaci se s nimi navíc snadno manipuluje a dají se jíst v podstatě hned po utrhnutí, aniž by se s nimi muselo nějak složitě manipulovat. Sklizené chilli-plody rostly přibližně čtyři měsíce, část z ních posádka sní a zbytek pošle na Zemi k analýze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 17 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 19 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 22 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 22 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
včera v 07:00

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
8. 6. 2025

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...