Pikantní jako sám vesmír. Astronauti si na ISS poprvé vypěstovali chilli papričky

1 minuta
Astronauti si vychutnali první zelené papriky vypěstované ve vesmíru
Zdroj: EBU/Thomas Pesquet/European Space Agency

Před týdnem astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) sklidili experimentálně vypěstované chilli papriky. Nyní americká agentura NASA zveřejnila video, které ukazuje jejich radost z první úrody.

Experiment NASA Plant Habitat-04 poprvé vypěstoval chilli papričky na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. Kvůli dlouhé době klíčení a růstu jedním z nejsložitějších, které se dosud na stanici uskutečnily. Studie rozšíří znalosti NASA o pěstování potravinářských plodin pro dlouhodobé vesmírné mise. 

Astronauti žijí a pracují ve vesmíru nepřetržitě už víc než dvacet let a stravují se převážně balenými potravinami spolu s některými čerstvými potravinami dodávanými při pravidelných zásobovacích misích. V rámci příprav na mise Artemis na Měsíc a dál ale vědci hledají nové způsoby, jak zajistit výživu průzkumníků na vzdálenější mise – například k Marsu. Ty mohou trvat celé roky, takže je u nich v podstatě nemožná jakákoliv zásobovací mise.

Výživa posádek na Měsíci a zejména na Marsu bude logistickou výzvou. Posádky se sice budou stále spoléhat na balené potraviny ze Země, ale součástí problému je i to, že posílání zásob za nízkou oběžnou dráhu Země vyžaduje více pohonných hmot a delší dodací lhůty, zejména na Mars. Dlouhodobé skladování balených potravin má za následek zhoršení jejich kvality, což snižuje množství klíčových živin, jako je vitamin C a vitamin K.

Experimentální zemědělci

Od roku 2015 proto astronauti na vesmírné stanici pěstují a konzumují deset různých plodin, zkoumají způsoby, jak tyto problémy řešit a doplnit svou stravu o čerstvé zdroje. Mezi další výhody pěstování vlastních plodin patří zpestření jídel, aby astronauty neomrzelo jíst stále totéž.

Výzkumníci také zkoumají psychologické výhody péče o rostliny v izolovaném prostředí s uzavřeným okruhem. Pěstování paprik ve vesmíru ale může být podle NASA přínosné i pro lidi na Zemi, protože ukazuje možnost využití stávajících odrůd paprik v zemědělství v kontrolovaném prostředí. 

Volba padla na papriky také proto, že obsahují řadu důležitých živin a jsou vynikajícím zdrojem vitaminu C. Rostliny jsou také dostatečně robustní a podle předpokladů mají i dobrou šanci na úspěšné pěstování v mikrogravitaci.

V mikrogravitaci se s nimi navíc snadno manipuluje a dají se jíst v podstatě hned po utrhnutí, aniž by se s nimi muselo nějak složitě manipulovat. Sklizené chilli-plody rostly přibližně čtyři měsíce, část z ních posádka sní a zbytek pošle na Zemi k analýze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 47 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 11 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...