Rusko v pondělí sestřelilo svůj satelit, trosky ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

V pondělí se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela ukrýt do kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon – kolem stanice totiž prolétaly po dobu asi hodiny a půl úlomky cizího tělesa. Objevily se tak nečekaně, že už nebyl čas na změnu oběžné dráhy. Jediné, co mohli astronauti a kosmonauti dělat, bylo vyhledat úkryt a doufat, že úlomky stanici minou. Ke kontaktu nakonec nedošlo.

Analýzy ukázaly, že během pondělního rána otestovalo Rusko protidružicovou zbraň tak, že sestřelilo vlastní družici. Jednalo se o původně sovětskou družici Kosmos 1408/ Ikar39L, která byla v kosmu od osmdesátých let dvacátého století. Asi tři metry dlouhý válec sloužil podle oficiálních zdrojů k elektronickému průzkumu. 

A právě její úlomky představovaly hrozbu pro posádku ISS, která se v současné době skládá i z ruských kosmonautů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobou udržitelnost (…) vesmírného prostoru a jasně ukazuje, že tvrzení Ruska o tom, že se staví proti militarizaci vesmíru, jsou neupřímná a pokrytecká,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price s tím, že test vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Úlomky podle americké diplomacie zvyšují nebezpečí pro astronauty na ISS i další aktivity ve vesmíru, uvedla agentura TASS. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ruský test mimo jiné ukázal, že ve vesmíru je třeba zavést pravidla.

Ruský test odsoudila také Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru.

Během noci na úterý pak ruský experiment jako nezodpovědný odsoudila i americká vesmírná agentura NASA. „Stejně jako ministr Blinken jsem tímto nezodpovědným a destabilizujícím krokem pobouřen. Je nemyslitelné, aby Rusko se svou dlouhou a bohatou historií v oblasti lidských kosmických letů ohrozilo nejen americké a mezinárodní partnerské astronauty na ISS, ale také své vlastní kosmonauty. Jejich jednání je bezohledné a nebezpečné a ohrožuje i čínskou vesmírnou stanici a tchajkonauty na její palubě,“ uvedl ředitel agentury Bill Nelson.

„Takové testy ve velkých výškách jsou pro lety do vesmíru velice zatěžující,“ řekl agentuře DPA Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA). Podle něj se v blízkosti ruského satelitu nacházejí četné družice včetně dvou vyslaných ESA. „Momentálně vycházíme z toho, že riziko pro některé mise ESA v příštím roce nebo dvou vzroste dvojnásobně,“ dodal.

Reakce velmocí

Obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, jsou nepodložená a pokrytecká, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo obrany dnes test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS.

„Tvrdit, že Ruská federace představuje riziko pro aktivity mírového využívání vesmíru, je přinejmenším pokrytectví. Neexistují žádná fakta,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci. Spojené státy by podle něj měly „zasednout k jednacímu stolu a projednat své obavy“. USA podle něj dosud ignorovaly ruské a čínské návrhy ohledně možné dohody, které by zabránily závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Raketový test v úterý odsoudila také Francie. Ministryně obrany Florence Parlyová na twitteru napsala, že trosky vzniklé odpálením rakety jsou ohrožením pro satelity i astronauty. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zase uvedl, že akce byla nezodpovědná a zanechala ve vesmíru nebezpečné úlomky ohrožující například Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Je to znepokojující jednak proto, že úlomky představují riziko pro civilní aktivity ve vesmíru, ale i proto, že jde o důkaz toho, že Rusko vyvíjí nové zbraňové systémy, které mohou sestřelovat satelity,“ řekl Stoltenberg.

Testy zbraní v kosmu

Spojené státy provedly první test rakety namířené proti satelitu v roce 1959. Moskva svůj dosud poslední uskutečnila v dubnu, ruští představitelé tehdy hovořili o vesmíru coby čím dál důležitější oblasti pro vedení války.

Americká armáda je rok od roku závislejší na svých satelitech, připomíná Reuters. Ty ve výsledku určují, co vojáci mohou dělat na zemi – od navádění munice, přes hlídání odpalů nepřátelských raket až po sledování pohybu vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.