Rusko v pondělí sestřelilo svůj satelit, trosky ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

V pondělí se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela ukrýt do kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon – kolem stanice totiž prolétaly po dobu asi hodiny a půl úlomky cizího tělesa. Objevily se tak nečekaně, že už nebyl čas na změnu oběžné dráhy. Jediné, co mohli astronauti a kosmonauti dělat, bylo vyhledat úkryt a doufat, že úlomky stanici minou. Ke kontaktu nakonec nedošlo.

Analýzy ukázaly, že během pondělního rána otestovalo Rusko protidružicovou zbraň tak, že sestřelilo vlastní družici. Jednalo se o původně sovětskou družici Kosmos 1408/ Ikar39L, která byla v kosmu od osmdesátých let dvacátého století. Asi tři metry dlouhý válec sloužil podle oficiálních zdrojů k elektronickému průzkumu. 

A právě její úlomky představovaly hrozbu pro posádku ISS, která se v současné době skládá i z ruských kosmonautů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobou udržitelnost (…) vesmírného prostoru a jasně ukazuje, že tvrzení Ruska o tom, že se staví proti militarizaci vesmíru, jsou neupřímná a pokrytecká,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price s tím, že test vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Úlomky podle americké diplomacie zvyšují nebezpečí pro astronauty na ISS i další aktivity ve vesmíru, uvedla agentura TASS. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ruský test mimo jiné ukázal, že ve vesmíru je třeba zavést pravidla.

Ruský test odsoudila také Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru.

Během noci na úterý pak ruský experiment jako nezodpovědný odsoudila i americká vesmírná agentura NASA. „Stejně jako ministr Blinken jsem tímto nezodpovědným a destabilizujícím krokem pobouřen. Je nemyslitelné, aby Rusko se svou dlouhou a bohatou historií v oblasti lidských kosmických letů ohrozilo nejen americké a mezinárodní partnerské astronauty na ISS, ale také své vlastní kosmonauty. Jejich jednání je bezohledné a nebezpečné a ohrožuje i čínskou vesmírnou stanici a tchajkonauty na její palubě,“ uvedl ředitel agentury Bill Nelson.

„Takové testy ve velkých výškách jsou pro lety do vesmíru velice zatěžující,“ řekl agentuře DPA Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA). Podle něj se v blízkosti ruského satelitu nacházejí četné družice včetně dvou vyslaných ESA. „Momentálně vycházíme z toho, že riziko pro některé mise ESA v příštím roce nebo dvou vzroste dvojnásobně,“ dodal.

Reakce velmocí

Obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, jsou nepodložená a pokrytecká, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo obrany dnes test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS.

„Tvrdit, že Ruská federace představuje riziko pro aktivity mírového využívání vesmíru, je přinejmenším pokrytectví. Neexistují žádná fakta,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci. Spojené státy by podle něj měly „zasednout k jednacímu stolu a projednat své obavy“. USA podle něj dosud ignorovaly ruské a čínské návrhy ohledně možné dohody, které by zabránily závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Raketový test v úterý odsoudila také Francie. Ministryně obrany Florence Parlyová na twitteru napsala, že trosky vzniklé odpálením rakety jsou ohrožením pro satelity i astronauty. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zase uvedl, že akce byla nezodpovědná a zanechala ve vesmíru nebezpečné úlomky ohrožující například Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Je to znepokojující jednak proto, že úlomky představují riziko pro civilní aktivity ve vesmíru, ale i proto, že jde o důkaz toho, že Rusko vyvíjí nové zbraňové systémy, které mohou sestřelovat satelity,“ řekl Stoltenberg.

Testy zbraní v kosmu

Spojené státy provedly první test rakety namířené proti satelitu v roce 1959. Moskva svůj dosud poslední uskutečnila v dubnu, ruští představitelé tehdy hovořili o vesmíru coby čím dál důležitější oblasti pro vedení války.

Americká armáda je rok od roku závislejší na svých satelitech, připomíná Reuters. Ty ve výsledku určují, co vojáci mohou dělat na zemi – od navádění munice, přes hlídání odpalů nepřátelských raket až po sledování pohybu vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
před 14 hhodinami

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
13. 3. 2025

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
13. 3. 2025
Načítání...