Rusko v pondělí sestřelilo svůj satelit, trosky ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

V pondělí se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela ukrýt do kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon – kolem stanice totiž prolétaly po dobu asi hodiny a půl úlomky cizího tělesa. Objevily se tak nečekaně, že už nebyl čas na změnu oběžné dráhy. Jediné, co mohli astronauti a kosmonauti dělat, bylo vyhledat úkryt a doufat, že úlomky stanici minou. Ke kontaktu nakonec nedošlo.

Analýzy ukázaly, že během pondělního rána otestovalo Rusko protidružicovou zbraň tak, že sestřelilo vlastní družici. Jednalo se o původně sovětskou družici Kosmos 1408/ Ikar39L, která byla v kosmu od osmdesátých let dvacátého století. Asi tři metry dlouhý válec sloužil podle oficiálních zdrojů k elektronickému průzkumu. 

A právě její úlomky představovaly hrozbu pro posádku ISS, která se v současné době skládá i z ruských kosmonautů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobou udržitelnost (…) vesmírného prostoru a jasně ukazuje, že tvrzení Ruska o tom, že se staví proti militarizaci vesmíru, jsou neupřímná a pokrytecká,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price s tím, že test vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Úlomky podle americké diplomacie zvyšují nebezpečí pro astronauty na ISS i další aktivity ve vesmíru, uvedla agentura TASS. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ruský test mimo jiné ukázal, že ve vesmíru je třeba zavést pravidla.

Ruský test odsoudila také Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru.

Během noci na úterý pak ruský experiment jako nezodpovědný odsoudila i americká vesmírná agentura NASA. „Stejně jako ministr Blinken jsem tímto nezodpovědným a destabilizujícím krokem pobouřen. Je nemyslitelné, aby Rusko se svou dlouhou a bohatou historií v oblasti lidských kosmických letů ohrozilo nejen americké a mezinárodní partnerské astronauty na ISS, ale také své vlastní kosmonauty. Jejich jednání je bezohledné a nebezpečné a ohrožuje i čínskou vesmírnou stanici a tchajkonauty na její palubě,“ uvedl ředitel agentury Bill Nelson.

„Takové testy ve velkých výškách jsou pro lety do vesmíru velice zatěžující,“ řekl agentuře DPA Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA). Podle něj se v blízkosti ruského satelitu nacházejí četné družice včetně dvou vyslaných ESA. „Momentálně vycházíme z toho, že riziko pro některé mise ESA v příštím roce nebo dvou vzroste dvojnásobně,“ dodal.

Reakce velmocí

Obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, jsou nepodložená a pokrytecká, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo obrany dnes test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS.

„Tvrdit, že Ruská federace představuje riziko pro aktivity mírového využívání vesmíru, je přinejmenším pokrytectví. Neexistují žádná fakta,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci. Spojené státy by podle něj měly „zasednout k jednacímu stolu a projednat své obavy“. USA podle něj dosud ignorovaly ruské a čínské návrhy ohledně možné dohody, které by zabránily závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Raketový test v úterý odsoudila také Francie. Ministryně obrany Florence Parlyová na twitteru napsala, že trosky vzniklé odpálením rakety jsou ohrožením pro satelity i astronauty. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zase uvedl, že akce byla nezodpovědná a zanechala ve vesmíru nebezpečné úlomky ohrožující například Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Je to znepokojující jednak proto, že úlomky představují riziko pro civilní aktivity ve vesmíru, ale i proto, že jde o důkaz toho, že Rusko vyvíjí nové zbraňové systémy, které mohou sestřelovat satelity,“ řekl Stoltenberg.

Testy zbraní v kosmu

Spojené státy provedly první test rakety namířené proti satelitu v roce 1959. Moskva svůj dosud poslední uskutečnila v dubnu, ruští představitelé tehdy hovořili o vesmíru coby čím dál důležitější oblasti pro vedení války.

Americká armáda je rok od roku závislejší na svých satelitech, připomíná Reuters. Ty ve výsledku určují, co vojáci mohou dělat na zemi – od navádění munice, přes hlídání odpalů nepřátelských raket až po sledování pohybu vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 1 hhodinou

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 3 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...