Rusko v pondělí sestřelilo svůj satelit, trosky ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že Rusko v pondělí provedlo test rakety proti jednomu ze svých satelitů. Výbuch podle něj vytvořil úlomky, které mimo jiné ohrozily Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Test kritizovala i Velká Británie, ruské úřady dosud věc nekomentovaly.

V pondělí se posádka Mezinárodní kosmické stanice musela ukrýt do kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon – kolem stanice totiž prolétaly po dobu asi hodiny a půl úlomky cizího tělesa. Objevily se tak nečekaně, že už nebyl čas na změnu oběžné dráhy. Jediné, co mohli astronauti a kosmonauti dělat, bylo vyhledat úkryt a doufat, že úlomky stanici minou. Ke kontaktu nakonec nedošlo.

Analýzy ukázaly, že během pondělního rána otestovalo Rusko protidružicovou zbraň tak, že sestřelilo vlastní družici. Jednalo se o původně sovětskou družici Kosmos 1408/ Ikar39L, která byla v kosmu od osmdesátých let dvacátého století. Asi tři metry dlouhý válec sloužil podle oficiálních zdrojů k elektronickému průzkumu. 

A právě její úlomky představovaly hrozbu pro posádku ISS, která se v současné době skládá i z ruských kosmonautů.

„Nebezpečné a nezodpovědné chování Ruska ohrožuje dlouhodobou udržitelnost (…) vesmírného prostoru a jasně ukazuje, že tvrzení Ruska o tom, že se staví proti militarizaci vesmíru, jsou neupřímná a pokrytecká,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price s tím, že test vytvořil dalších 1500 kusů „sledovatelného kosmického smetí“.

Úlomky podle americké diplomacie zvyšují nebezpečí pro astronauty na ISS i další aktivity ve vesmíru, uvedla agentura TASS. Podle mluvčího Pentagonu Johna Kirbyho ruský test mimo jiné ukázal, že ve vesmíru je třeba zavést pravidla.

Ruský test odsoudila také Británie. „Tento ničivý ruský test rakety proti satelitu ukazuje na naprostý nezájem o bezpečnost a udržitelnost vesmíru,“ uvedl britský ministr obrany Ben Wallace v příspěvku, který zveřejnilo ministerstvo obrany na Twitteru.

Během noci na úterý pak ruský experiment jako nezodpovědný odsoudila i americká vesmírná agentura NASA. „Stejně jako ministr Blinken jsem tímto nezodpovědným a destabilizujícím krokem pobouřen. Je nemyslitelné, aby Rusko se svou dlouhou a bohatou historií v oblasti lidských kosmických letů ohrozilo nejen americké a mezinárodní partnerské astronauty na ISS, ale také své vlastní kosmonauty. Jejich jednání je bezohledné a nebezpečné a ohrožuje i čínskou vesmírnou stanici a tchajkonauty na její palubě,“ uvedl ředitel agentury Bill Nelson.

„Takové testy ve velkých výškách jsou pro lety do vesmíru velice zatěžující,“ řekl agentuře DPA Holger Krag z Evropské kosmické agentury (ESA). Podle něj se v blízkosti ruského satelitu nacházejí četné družice včetně dvou vyslaných ESA. „Momentálně vycházíme z toho, že riziko pro některé mise ESA v příštím roce nebo dvou vzroste dvojnásobně,“ dodal.

Reakce velmocí

Obvinění, že Rusko představuje riziko pro mírové využívání vesmíru, jsou nepodložená a pokrytecká, prohlásil v úterý ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ruské ministerstvo obrany dnes test protisatelitní zbraně potvrdilo, odmítlo však, že by představoval hrozbu pro ISS.

„Tvrdit, že Ruská federace představuje riziko pro aktivity mírového využívání vesmíru, je přinejmenším pokrytectví. Neexistují žádná fakta,“ uvedl podle agentury TASS Lavrov na tiskové konferenci. Spojené státy by podle něj měly „zasednout k jednacímu stolu a projednat své obavy“. USA podle něj dosud ignorovaly ruské a čínské návrhy ohledně možné dohody, které by zabránily závodům ve zbrojení ve vesmíru.

Raketový test v úterý odsoudila také Francie. Ministryně obrany Florence Parlyová na twitteru napsala, že trosky vzniklé odpálením rakety jsou ohrožením pro satelity i astronauty. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg zase uvedl, že akce byla nezodpovědná a zanechala ve vesmíru nebezpečné úlomky ohrožující například Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). „Je to znepokojující jednak proto, že úlomky představují riziko pro civilní aktivity ve vesmíru, ale i proto, že jde o důkaz toho, že Rusko vyvíjí nové zbraňové systémy, které mohou sestřelovat satelity,“ řekl Stoltenberg.

Testy zbraní v kosmu

Spojené státy provedly první test rakety namířené proti satelitu v roce 1959. Moskva svůj dosud poslední uskutečnila v dubnu, ruští představitelé tehdy hovořili o vesmíru coby čím dál důležitější oblasti pro vedení války.

Americká armáda je rok od roku závislejší na svých satelitech, připomíná Reuters. Ty ve výsledku určují, co vojáci mohou dělat na zemi – od navádění munice, přes hlídání odpalů nepřátelských raket až po sledování pohybu vojsk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 15 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 16 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 17 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 21 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.