Na zemské oběžné dráze se v současnosti nachází 128 malých chobotnic. Vědci je tam vyslali v rámci studie UMAMI (Understanding of Microgravity on Animal-Microbe Interactions), která se snaží zjistit, jak pobyt v mikrogravitaci ovlivňuje mikrobiomy živočichů.
Vědci vyslali na ISS chobotničky. Chtějí na nich studovat, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje mikrobiom
Neobvyklí pasažéři byli na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dopraveni v rámci rutinní zásobovací mise společnosti SpaceX.
Konkrétně se jedná sepioly kropenaté, které žijí ve vodách kolem Havajských ostrovů. Pro tento druh je typický symbiotický vztah s bakterií Vibrio fischeri. Ta po vylíhnutí sídlí v jejich světelných orgánech. Chobotnice, která „na oplátku“ mikrobům poskytuje živiny a útočiště, tak vyzařuje lehké světlo. Díky němu se pak může při měsíčním svitu maskovat před dravci.
Cílem experimentu je zjistit, zda toto soužití může fungovat i v mikrogravitaci.
Od chobotnic k lidem
Chobotničky nechal výzkumný tým vylíhnout ještě před začátkem mise na Floridě. Malé živočichy následně drželi stranou od všech bakterií a po 29 hodinách je v malých akvarijních pytlech čekala cesta do vesmíru.
Na palubě ISS pak byly některé z chobotnic „spárovány“ s bakteriemi Vibrio fischeri. Po dvanácti hodinách byly zmrazeny. Poté, co budou v červenci dopraveny zpět na Zem, je budou vědci studovat a porovnávat.
„Zvířata, včetně lidí, se spoléhají na to, že jim mikrobi udržují zdravý trávicí a imunitní systém,“ poznamenala pro CNN Jamie Fosterová, hlavní výzkumnice studie UMAMI, která v současnosti působí na University of Florida. Dodala, že ačkoliv role mikrobiomu je klíčová, odborníci stále nerozumí tomu, jak vesmírné lety tyto prospěšné interakce mění.
Porozumění tomu, jak pobyt v mikrogravitaci v tomto ohledu ovlivňuje zvířata, by podle expertů mohlo zároveň pomoct pochopit, jak toto prostředí dopadá na člověka. Studium sepiol kropenatých, jejichž imunitní systém se od toho lidského zásadně neliší, by mohlo být prvním krokem.