Pražské planetárium a hvězdárny vyšlou družici, do kosmu ji vynese raketa Falcon 9

Pražské planetárium a hvězdárny do kosmu vyšlou družici, která poslouží k popularizaci vědy. Zástupci planetária to oznámili na festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze. Družici vynese do kosmu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v červnu 2022. Řídicí centrum v planetáriu bude přístupné veřejnosti.

„Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu,“ popsal v tiskové zprávě Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum zaštiťující pražské planetárium a hvězdárny.

„S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací,“ dodal Rozehnal. Podle ředitele bude družice nazvaná Planetum1 jubilejní desátou družicí v historii České republiky a Československa.

Planetum1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Planetum1 bude podle Rozehnala základní verzí s jednou jednotkou (1U).

3D model družice Planetum1 představuje Jan Spratek
Zdroj: ČTK

Po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči má být družice vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru – takzvaném deployeru. Po ověření parametrů dráhy pak družice poputuje do volného kosmického prostoru. Bude obíhat asi 550 kilometrů nad povrchem Země s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund,“ poznamenal Rozehnal s tím, že družice bude také o sto až dvě stě kilometrů výše než Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Planetum1 bude obíhat po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. „Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu,“ poznamenal ředitel.

„Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů,“ vysvětlil Rozehnal.

Dárek pro radioamatéry

Komunikace bude skrze radiový signál na radioamatérských frekvencích, což umožní radioamatérům přijímat data z družice. „Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a tak i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě,“ upozornil šéf planetária.

Družice si ponese i zařízení pro měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby došlo jen k minimálnímu ovlivnění elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. „Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí,“ poznamenal ředitel.

Na přípravě družice spolupracovaly český start-up Spacemanic a Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Projekt podpořilo hlavní město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 2 mminutami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 1 hhodinou

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 22 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.