Pražské planetárium a hvězdárny vyšlou družici, do kosmu ji vynese raketa Falcon 9

Pražské planetárium a hvězdárny do kosmu vyšlou družici, která poslouží k popularizaci vědy. Zástupci planetária to oznámili na festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze. Družici vynese do kosmu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v červnu 2022. Řídicí centrum v planetáriu bude přístupné veřejnosti.

„Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu,“ popsal v tiskové zprávě Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum zaštiťující pražské planetárium a hvězdárny.

„S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací,“ dodal Rozehnal. Podle ředitele bude družice nazvaná Planetum1 jubilejní desátou družicí v historii České republiky a Československa.

Planetum1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Planetum1 bude podle Rozehnala základní verzí s jednou jednotkou (1U).

3D model družice Planetum1 představuje Jan Spratek
Zdroj: ČTK

Po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči má být družice vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru – takzvaném deployeru. Po ověření parametrů dráhy pak družice poputuje do volného kosmického prostoru. Bude obíhat asi 550 kilometrů nad povrchem Země s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund,“ poznamenal Rozehnal s tím, že družice bude také o sto až dvě stě kilometrů výše než Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Planetum1 bude obíhat po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. „Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu,“ poznamenal ředitel.

„Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů,“ vysvětlil Rozehnal.

Dárek pro radioamatéry

Komunikace bude skrze radiový signál na radioamatérských frekvencích, což umožní radioamatérům přijímat data z družice. „Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a tak i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě,“ upozornil šéf planetária.

Družice si ponese i zařízení pro měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby došlo jen k minimálnímu ovlivnění elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. „Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí,“ poznamenal ředitel.

Na přípravě družice spolupracovaly český start-up Spacemanic a Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Projekt podpořilo hlavní město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 21 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 23 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...