Pražské planetárium a hvězdárny vyšlou družici, do kosmu ji vynese raketa Falcon 9

Pražské planetárium a hvězdárny do kosmu vyšlou družici, která poslouží k popularizaci vědy. Zástupci planetária to oznámili na festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze. Družici vynese do kosmu raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v červnu 2022. Řídicí centrum v planetáriu bude přístupné veřejnosti.

„Řídicí centrum v pražském planetáriu bude otevřeno pro školní exkurze a workshopy, během kterých se středoškolští studenti, ale i žáci posledních ročníků základních škol, seznámí s jednotlivými odvětvími kosmického průmyslu,“ popsal v tiskové zprávě Jakub Rozehnal, ředitel organizace Planetum zaštiťující pražské planetárium a hvězdárny.

„S družicí budou moci přímo komunikovat a získávat data o průběhu letu či pořizovat snímky z oběžné dráhy. Pro vysokoškoláky bude k dispozici prostor pro spolupráci v rámci bakalářských či diplomových prací,“ dodal Rozehnal. Podle ředitele bude družice nazvaná Planetum1 jubilejní desátou družicí v historii České republiky a Československa.

Planetum1 náleží do třídy takzvaných cubesatů – malých družic složených z „kostek“ o standardizovaných rozměrech 10 x 10 x 10 centimetrů. Planetum1 bude podle Rozehnala základní verzí s jednou jednotkou (1U).

3D model družice Planetum1 představuje Jan Spratek
Zdroj: ČTK

Po přibližně osmiminutovém letu na raketovém nosiči má být družice vypuštěna spolu s dalším nákladem ve speciálním kontejneru – takzvaném deployeru. Po ověření parametrů dráhy pak družice poputuje do volného kosmického prostoru. Bude obíhat asi 550 kilometrů nad povrchem Země s periodou 90 minut rychlostí téměř 28 tisíc kilometrů za hodinu.

„Při této rychlosti by družice překonala vzdálenost mezi Prahou a Brnem za pouhých 20 sekund,“ poznamenal Rozehnal s tím, že družice bude také o sto až dvě stě kilometrů výše než Mezinárodní kosmická stanice (ISS).

Planetum1 bude obíhat po takzvané heliosynchronní dráze se sklonem přibližně 98 stupňů vůči zemskému rovníku. „Na heliosynchronní dráze se družice pohybuje mezi póly planety tak, že je nad osvětlenou stranou zemského povrchu, ale zároveň relativně blízko terminátoru – rozhraní světla a stínu,“ poznamenal ředitel.

„Než družice doputuje od jednoho pólu k druhému, posune se na opačné straně terminátor tak, že družice bude opět přelétat nad osvětleným povrchem. Jinými slovy – na družici bude stále svítit Slunce, což jí umožní neustále dobíjet akumulátory ze solárních panelů,“ vysvětlil Rozehnal.

Dárek pro radioamatéry

Komunikace bude skrze radiový signál na radioamatérských frekvencích, což umožní radioamatérům přijímat data z družice. „Díky aktivnímu systému orientace, který umožní natáčení družice, a tak i nastavení kamery s přesností lepší než 1,5 stupně, bude Planetum1 nejlépe prostorově orientovaným 1U satelitem na světě,“ upozornil šéf planetária.

Družice si ponese i zařízení pro měření magnetického pole Země. Magnetometr bude na výklopném rameni, které se po vypuštění družice uvolní tak, aby došlo jen k minimálnímu ovlivnění elektromagnetickým šumem palubních přístrojů. „Senzory na palubě tak umožní měření základních fyzikálních parametrů blízkého kosmického prostředí,“ poznamenal ředitel.

Na přípravě družice spolupracovaly český start-up Spacemanic a Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze. Projekt podpořilo hlavní město Praha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 1 hhodinou

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Nižší počet případů tuberkulózy vede Estonsko k přehodnocení plošného očkování

Klesající výskyt tuberkulózy v Estonsku přiměl tamní ministerstvo sociálních věcí k přípravě změny, která by nahradila plošné očkování novorozenců cílenou vakcinací dětí z rizikových skupin.
14. 8. 2026

Evropu sevřela už pátá letošní vlna veder. Opět za ni může tepelná kupole

Na západě a na jihu Evropy pokračuje vlna veder, teploty nad 35 stupňů Celsia ve čtvrtek pocítilo hlavně ve Francii, Itálii, Španělsku a Británii více než 135 milionů lidí. Přibližně u 340 milionů obyvatel Evropy s výjimkou Turecka a Ruska pak ve čtvrtek teploty překonaly třicet stupňů.
14. 8. 2026

V Řecku stoupá počet případů nákazy západonilskou horečkou, devět lidí zemřelo

Počet případů nákazy virem západonilské horečky v několika řeckých regionech, zejména v Athénách, výrazně stoupá, uvedl řecký Národní zdravotnický úřad (EODY). Během uplynulého týdne bylo hlášeno 45 nových případů, čímž se celkový počet infekcí tímto virem od začátku letošní sezony zvýšil na 110. Devět lidí starších 65 let od té doby zemřelo.
14. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.