U vesmírné stanice zakotvil ruský modul Nauka. Umožní i návštěvu kosmických turistů

Ve čtvrtek kolem 15.30 se úspěšně připojil k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) ruský modul Nauka, který se během svého vývoje i letu potýkal s řadou problémů.

Připojení modulu Nauka proběhlo podle prvních informací bez problémů – na rozdíl od jeho letu do kosmu. Do vesmíru ho ve středu 21. července vynesla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu raketa Proton-M.

Ruské pozemní středisko se ale nedlouho po středečním vynesení modulu Nauka na oběžnou dráhu začalo zabývat problémem, kvůli němuž bylo rozhodnuto odložit první zážeh motoru modulu. „Po vzletu se objevilo několik anomálií, z nichž nejzávažnější je (dočasné) nepřesné určení polohy ze senzorů zemského horizontu a špatná funkce pohonného systému. Zejména druhý problém může být kritický, ale tím končí volně zveřejnitelné informace,“ popsal problémy na Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře.

Nahrávám video
Studio ČT24: Michal Václavík z České kosmické kanceláře o připojení modulu Nauka k ISS
Zdroj: ČT24

Během noci se ukázalo, že většina problémů, zejména ty vážnější, je řešitelná, a vedení mise je opravdu dokázalo opravit. Ve čtvrtek dopoledne proběhla prověrka motorů, které měly problémy, a nakonec se všechno podařilo vyřešit. 

Nauka vylepší ISS

Nauka má po úplném připojení, které může trvat i několik týdnů, rozšířit technické a provozní schopnosti ruského segmentu ISS. Poskytne spojovací uzel pro pilotované lodě Sojuz a nákladní Progress, umožní přečerpávat palivo z nádrží Progressů na ISS, řídit orientaci stanice vlastními motory, vyrábět kyslík pro šest lidí a regenerovat vodu z moči. Ruským kosmonautům také dopraví druhou toaletu a kajutu pro třetího člena posádky – tím by podle Michala Václavíka mohl být v budoucnu komerční cestovatel.

Modul bude vybaven evropským robotickým ramenem ERA, které umožní manipulace na vnější straně orbitálního komplexu bez potřeby pracovních směn posádky v otevřeném vesmíru.

Na tento přírůstek ISS se čeká přes čtvrt století. Jeho výroba začala v roce 1995, ale kvůli řadě problémů se dokončení a vypuštění, původně plánované na rok 2007, stále odkládalo. V roce 2013 se musel už hotový modul vrátit k výrobci, jímž je Chruničevovo centrum, kvůli problémům s pohonným systémem. V dubnu 2018 Roskosmos oznámil, že modul konečně poletí napřesrok, ale šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin následně za datum startu označil začátek a později léto 2020. Nakonec se termín odletu posouval i během letoška.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
před 13 hhodinami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 16 hhodinami

Poznamenat to může i výstražné služby, říká k hrozbě propouštění v ČHMÚ ředitel Rieder

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
před 19 hhodinami

Rudý příliv zabíjí v Jižní Africe korýše

Přemnožené mikroskopické mořské řasy zaplavily oceán u západního pobřeží Jihoafrické republiky. Jev známý jako rudý příliv způsobuje hromadný úhyn korýšů a dalších mořských živočichů, informovala agentura AP.
před 21 hhodinami

Snímek rypouších mláďat vyhrál soutěž podvodních fotografií

Porota britské fotografické soutěže Underwater Photographer of the Year, která se koná od roku 1965, vyhlásila letošní vítěze. Je specializovaná na hledání nejlepších snímků, které vznikly pod vodní hladinou. Celkovým vítězem se stal snímek dvojice rypouších mláďat od Mattyho Smithe.
před 22 hhodinami

Ptačí chřipka zabíjí stovky čápů ve Španělsku. Teď začíná jejich migrace do Česka

Ptačí chřipka trápí nejen velkochovy drůbeže a zvířata v zoologických zahradách, ale zejména divoce žijící ptáky. Španělští ornitologové v minulých týdnech zaznamenali obrovské úhyny u čápů – a to právě v době, kdy nastává pravidelná migrace tohoto druhu do střední Evropy, včetně České republiky.
včera v 07:35

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
včera v 06:00
Načítání...