Roskosmos chce poslat kosmonautům na ISS prázdnou loď. Po nehodě moc jiných možností nezbývá

Ruská vesmírná agentura Roskosmos zvažuje, že k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) vyšle prázdné plavidlo, které by z oběžné dráhy předčasně vyzvedlo tři členy posádky. Důvodem je únik chladicí kapaliny z ruské lodi Sojuz z minulého týdne, napsala agentura Reuters.

Představitelé Roskosmosu i amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek na tiskové konferenci uvedli, že příčinu incidentu stále vyšetřují. Roskosmos už na začátku tohoto týdne uvedl, že předběžná kontrola ukázala porušení vnějšího pláště, ve kterém se objevila malá trhlina.

Úřady obou zemí zatím o způsobu návratu tří členů posádky ISS na Zemi definitivně nerozhodli. Podle Reuters je nicméně možnost poslat je domů v netěsnícím modulu nepravděpodobná.

Kosmická komplikace

Modulem, u kterého se únik objevil, přicestovali v září na ISS dva ruští kosmonauti Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin spolu s americkým kolegou Frankem Rubiem. Ve stejné kosmické lodi se mají vrátit na Zemi v březnu, ale Roskosmos i NASA uvedly, že je možné, že pro ně vyšlou prázdný modul. To by pro trojici znamenalo návrat o dva až tři týdny dříve.

Dispečeři v Moskvě museli kvůli úniku 14. prosince odvolat Prokopjevův a Petelinův výstup do kosmu. Přímý přenos NASA z ISS tehdy ukázal, jak ze zadní části kosmické lodi Sojuz do okolního prostoru tryskají bílé částečky připomínající sněhové vločky. Únik chladicí kapaliny, která slouží k regulaci teploty v prostoru pro posádku, trval několik hodin.

Porucha, kterou podle některých odborníků mohl způsobit náraz mikrometeoritu, vedla ke zvyšování teploty v Sojuzu. Ta se ale nyní stabilizovala pod třiceti stupni Celsia. Loď je funkční.

Mimo stanici ve čtvrtek nakonec vystoupili Rubio a jeho kolega z NASA Josh Cassada. Během sedmi hodin a osmi minut nainstalovali nový solární panel, který zvýší schopnost produkce elektřiny na ISS až o 30 procent, uvedla NASA. Podle úřadu se jednalo o 257. výstup do vesmíru z ISS a o třetí výstup pro oba astronauty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 22 mminutami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 1 hhodinou

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 2 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 6 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 8 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58
Načítání...