Zemřel „král Šumavy". Odbojář Hasil pomohl desítkám lidí ke svobodě

V pátek zemřel v USA ve věku 95 let protikomunistický odbojář Josef Hasil, známý jako „král Šumavy“. Někdejší pohraničník pomohl na přelomu 40. a 50. let 20. století desítkám lidí dostat se přes hranice na Západ. V odboji pokračoval navzdory perzekucím svých blízkých i přes ohrožení vlastního života. Nezastavilo ho ani vězení, kam ho po udání komunistický režim poslal. V roce 2001 dostal od prezidenta Václava Havla medaili Za hrdinství.

Hasil projevil odvahu postavit se totalitě už za druhé světové války. Tehdy utekl z nuceného nasazení v Německu a v Čechách pak dělal spojku partyzánům. Po konci války nastoupil do Sboru národní bezpečnosti (SNB). Měl v uniformě chránit hranice, ale nakonec po komunistickém převratu v roce 1948 začal pomáhat lidem perzekvovaným novým režimem při útěcích za železnou oponu.

V říjnu 1948 Hasil po jedné cestě přes hranice sám skončil v rukou pohraničníků. Poté ho nechvalně proslulý prokurátor Karel Vaš poslal na skoro deset let do vězení. Po půl roce se ale Hasilovi podařilo uprchnout. Ani to, že jen se štěstím unikl trestu, však „krále Šumavy“ nezastavilo. V Německu vstoupil do služeb americké výzvědné služby, stal se agentem-chodcem a znovu převáděl lidi a dodával odboji vysílačky či další materiál.

Několikrát se dostal i do přestřelky. V jedné z nich zemřel v roce 1949 mladý pohraničník a v další v roce 1950 zahynul Hasilův bratr Bohumil. V polovině 50. let se přestěhoval do USA.

O přestřelce z prosince 1949 mluvil Hasilův známý a bývalý ministr kultury Daniel Herman. „Bylo mu jasné, že to bude tvrdý střet. Josef Hasil byl hluboce věřící člověk. Zabít někoho, pro něj nebylo jednoduché, nebyl to zabiják. V první chvíli ho napadlo, že by se (s pohraničníky) domluvil. Jeden z té skupiny mu ale říkal, že se zbláznil, že je to válka,“ popsal. „Hasil si uvědomil ve zlomcích vteřiny, že má odpovědnost za život lidí, které vede ven, a začal střílet,“ dodal. Do konce života se podle Hermana zabýval tím, jestli to byla jediná cesta, jak z té situace ven. „Já si toho nesmírně cením. Neztratil morální imperativy,“ prohlásil Herman.

Kulturní inspirace

Hasilův život inspiroval filmaře i spisovatele. Už koncem 50. let posloužil jako předloha snímku Král Šumavy režiséra Karla Kachyni. Ideologicky podbarvený film ale události značně překroutil a zkombinoval Hasilův osud s životem dalšího šumavského převaděče Franze Nowotného.

V roce 2001 představila režisérka a scenáristka Kristina Vlachová snímek Zpráva o Králi Šumavy a o 11 let později vyšla kniha Návrat Krále Šumavy spisovatele Davida Jana Žáka, jež se loni dočkala i komiksové podoby. V roce 2019 pak Hasilův příběh zpracoval v dokumentárním fiĺmu irský režisér Kris Kelly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...