Západ strana 2 z 3

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Už tři měsíce trvá ruská agrese proti Ukrajině. Válka se dotýká i obyčejných Rusů, a to kvůli vysokým cenám zboží, odchodu firem, kde lidé dřív nakupovali, nebo společností, kde pracovali. Rusové mají nyní problém dostat se i na zahraniční dovolenou. Ekonomická situace se podle odborníků ještě zhorší. Během léta se očekává obrovský nárůst nezaměstnanosti.

Rusko by mohlo opět útočit na Ukrajinu z běloruského území. Varuje před tím generální štáb ukrajinské armády, který také upozorňuje na hrozbu provokací a na pokračující stahování ruských sil k ukrajinským hranicím. Podle Londýna usiluje Rusko o trvalou kontrolu nad Chersonskou oblastí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruská armáda se chystá na další početné ztráty. OSN odpoledne oznámila, že probíhá operace, jejímž cílem je evakuovat lidi z areálu oceláren Azovstal v Mariupolu, posléze informaci potvrdil i ukrajinský prezident a později rovněž ruské ministerstvo obrany. Evakuace obyvatel z ostatních částí města je přerušená do pondělních 08:00 (07:00 SELČ), uvedla městská rada Mariupolu. Další pomoc Ukrajině slíbil i německý kancléř Olaf Scholz.

Výroky jednoho z nejvyšších představitelů pravoslavné církve, moskevského patriarchy Kirilla, které podporují válku na Ukrajině, ho podle religionisty Jana Sušera diskreditují v očích pravoslavných ve světě. „Zdá se, že skutečně náboženský rozměr pro Rusko, když hovoříme o politickém režimu, který tu válku rozpoutal, zjevně nehraje tak velkou roli,“ dodal v pořadu Události, komentáře.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Americký brigádní generál Kevin Ryan pokládá možnost, že Rusko na Ukrajině použije taktické jaderné zbraně, za realistickou. V rozhovoru, který poskytl České televizi, popsal, jak se podle něj může tento konflikt dál vyvíjet.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Finsko zadrželo 21 luxusních jachet pro podezření, že patří sankcionovaným ruským byznysmenům napojeným na režim, píše Kommersant. Řadí se k mnoha dalším, které musely zůstat v západních přístavech, například v pondělí na Gibraltaru zadrželi loď Axioma oceláře Dmitrije Pumpjanského odhadem za necelou miliardu korun. Jiní miliardáři se snaží plavidla schovat, třeba Roman Abramovič poslal tento týden už dvě v celkové odhadované hodnotě téměř třiceti miliard korun do Turecka. V Itálii stále kotví třináctá největší jachta světa Scheherazade odhadem za 16 miliard korun, kterou podle pondělního videa Fondu boje proti korupci Alexeje Navalného využívá Vladimir Putin.

Ruská ekonomika zažívá šok kvůli vnějším vlivům a Moskva přijímá kroky, aby jim dokázala čelit, řekl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rozsáhlé sankce západních států kvůli útoku na Ukrajinu, nazval zcela bezprecedentní ekonomickou válkou. Ruská centrální banka tvrdí, že inflace v zemi zrychlí na dvacet procent a ekonomika klesne až o osm procent. Další velké společnosti zároveň opouští ruský trh. Pozastavení dodávek herního softwaru i hardwaru nyní oznámily japonské společnosti Sony a Nintendo. Rusko už dokonce kvůli sankcím Západu zakázalo export automobilového nebo zemědělského vybavení.

Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války.

Vláda je připravena na všechny scénáře vývoje na Ukrajině včetně přerušení dodávek energií. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Řešením situace podle něj není válka, ale ani nepromyšlené ústupky. Ze strany Ruska je podle něj vidět snaha udělat z Česka opět slabou a rozdělenou zemi, kterou bude moct ovlivňovat. Základní podmínkou, jak odradit Rusko od agrese, je ukázat jednotu a nekompromisní postoj.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí jednal v Moskvě se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o napětí na ukrajinských hranicích. Později oba vystoupili na tiskové konferenci. Bývalý velvyslanec ve Velké Británii, v Izraeli a v USA Michael Žantovský v pořadu Události, komentáře konstatoval, že oba státníci společnou řeč nenalezli. Podle bývalého velvyslance ve Francii Petra Druláka je situaci ale stále možné řešit diplomaticky, protože invaze nemůže být pro Kreml výhodná.

Rusko Západu nevěří a bude chtít, aby respektoval jeho „zákonné zájmy“. Od NATO také bude žádat právně závazné bezpečnostní záruky. V ruské státní televizi to řekl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zároveň sdělil, že Moskva odesílá členským zemím NATO a OBSE požadavek, aby vyjasnily, zda hodlají „splnit povinnost neposilovat svou bezpečnost na úkor bezpečnosti ostatních“.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

V Oslu začala jednání hnutí Taliban se zástupci afghánské občanské společnosti a západními představiteli. Třídenní rozhovory se soustředí především na otázky lidských práv a možné cesty, jak zmírnit humanitární krizi v Afghánistánu. Informovaly o tom agentury AP a AFP.

Politická situace v Bělorusku bude čím dál horší, ale status quo nemůže tamní neuznaný režim vydržet déle než několik let. V Událostech, komentářích tak zhodnotila dění ve východoevropské zemi analytička Člověka v tísni Nadiia Ivanova. Ocenila také slova českého ministra zahraničí v demisi, kterými zkritizoval úterní verdikt běloruského soudu nad Sjarhejem Cichanouským a dalšími aktivisty.

Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou se Západem zase roste. NATO se obává další ruské invaze na Ukrajinu, Rusko se zase obává útoku ze Západu a požaduje jasné bezpečnostní záruky. Velvyslanec České republiky při NATO Jakub Landovský, který byl hostem pořadu Interview ČT24, je přesvědčen, že žádná členská země nemůže rozpínání Ruska s čistým svědomím dovolit a ujistil, že Ukrajina o přesunu svých vojsk Alianci poctivě informuje.

Před 30 lety mohl do Československa poprvé potrubím putovat plyn ze Západu. Propojení tranzitního plynovodu se západoevropskými sítěmi znamenalo velký průlom v problematické závislosti na východních zdrojích. Tři a půl kilometrové potrubí ze Spolkové republiky Německo však nebylo podle plánů posledním napojením na sítě západní Evropy. Směšovací stanici vybudoval Plynostav Pardubice za tři měsíce.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Lékařská komunita v Česku už musí po roce a půl pandemie mluvit jedním hlasem. Řekl to epidemiolog Petr Smejkal v pořadu Události, komentáře. Podle něj se tak zabrání šíření dezinformací a lidé budou více motivováni k očkování. Epidemiolog zároveň zdůraznil, že je  také potřeba se učit od Západu a dbát na prevenci, aby nová vlna epidemie trvala co nejkratší dobu a nezatěžovala zdravotnictví.

Odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu nemusel skončit chaosem a krveprolitím u bran kábulského letiště. Podle bývalého amerického velvyslance při NATO Kurta Volkera stačilo lépe koordinovat postup mezi členy koalice a donutit Taliban splnit požadavky, ke kterým se sám zavázal. Finální výsledek tak podle něj může působit jako projev slabosti a neochoty použít sílu. O afghánské lekci Západu, situaci na Ukrajině nebo vztazích s Ruskem hovořil s Kurtem Volkerem člen zahraniční redakce ČT24 Jan Šilhan.

Neúspěch Západu je založen na ignoraci požadavků obyčejných Afghánců. Budování demokratického státu chtělo více trpělivosti a pečlivosti. Řekl to bývalý šéf provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha, který byl hostem středečních Událostí, komentářů.