Animovaný dětský démon pohlíží na Západ. V Číně vydělal miliardu dolarů

Nejvýdělečnějším čínským filmem všech dob se stal snímek Ne-ča: Dítě démonů dobývá moře. Premiéru měl letos na konci ledna a za pár dní utržil přes miliardu dolarů. Doma je film zdrojem národní hrdosti, v zahraničí, zejména směrem k Hollywoodu, ukazuje ambice čínské kinematografie.

Film označovaný také jako Ne-ča 2 byl uveden do kin na lunární Nový rok 29. ledna. Během týdne vydělal podle údajů čínského prodejce vstupenek Maoyan v tamních kinech více než osm miliard jüanů (1,1 miliardy dolarů, respektive 26,8 miliardy korun). Načasování premiéry na oslavy čínského Nového roku tržbám nejspíš taky pomohlo. Je příhodné, že v té době prodej lístků do kin prudce stoupá.

Ne-ča 2 se stal prvním nehollywoodským filmem, který vstoupil do klubu miliardových snímků, tvrdí server Deadline.

V Číně překonal domácí rekord z roku 2021, kdy čínští diváci utratili za lístky přibližně devět set milionů dolarů. Do biografů je tehdy nalákal válečný film Bitva u jezera Čchang-ťin. Odehrává se v padesátých letech za korejské války a líčí příběh čínských armádních dobrovolníků, kteří bojují na straně Severní Koreje proti americkým jednotkám. Film vznikl na objednávku komunistické propagandy.

Lidé před kinem v Pekingu sledují trailer na film Ne-ča 2
Zdroj: Reuters/Florence Lo

Příběh z čínské mytologie si troufá i na Avatara

Snímek Ne-ča 2 je vyzdvihován jako symbol pokroku, jakého se podařilo dosáhnout čínské kinematografii, která navzdory obrovskému domácímu trhu dlouho zaostávala za Hollywoodem, uvádí BBC.

„Ne-ča 2 opět ukázal světu potenciál čínské animace, když pro moderní produkci přijal mytologický příběh a prostřednictvím vyprávění kreativně spojil tradiční hodnoty s moderním duchem. Jeho speciální efekty jsou srovnatelné s hollywoodskými trháky,“ napsal například ve svém rozboru, uveřejněném ve státním listu China Daily, univerzitní profesor Lu Čchang-che na Fakultě hudby a filmu v Tchien-ťinu.

Film je pokračováním dobrodružné fantasy z roku 2019, i ta už pokořila kasovní rekordy. Příběh o chlapci, který je nadán magickými schopnostmi, vychází z čínské mytologie a také z románu Investitura bohů ze 16. století. Hlavní hrdina Ne-ča se narodí jako reinkarnace démona s nadpřirozenými schopnostmi a bojuje proti svému osudu, bohům i dalším démonům.

Svou konkurenceschopnost hollywoodským blockbusterům může Ne-ča 2 prokázat už brzy, protože ještě v únoru se začne promítat ve Spojených státech, Kanadě nebo Austrálii. Po rekordním čínském startu se nezdají troufalé naděje, že by se film mohl dostat mezi nejvýdělečnější na světě. Pokud by chtěl sesadit z čela žebříčku Avatara – jímž James Cameron v roce 2009 předvedl, co dokáže počítačová animace – musel by utržit další dvě miliardy dolarů.

Vzpruha pro čínský filmový průmysl

Z úspěchu filmu lze ale také vyvozovat, že čínské publikum dává přednost tuzemským snímkům před hollywoodskými trháky, upozorňuje třeba The New York Times.

To je dobrá zpráva pro čínský filmový průmysl, méně už pro hollywoodské tvůrce, protože Čína je druhým největším filmovým trhem na světě po Severní Americe. Například loni se do desítky nejnavštěvovanějších filmů v čínských kinech dostal jediný americký, a to navíc jen těsně: Godzilla x Kong: Nové impérium.

Zájem Číňanů o snímky z vlastní produkce tamní filmový průmysl potřebuje. Země se potýká s poklesem ekonomiky. Na stát navázaný bulvární list Global Times uvádí, že loni klesly už tak chabé tržby z prodeje vstupenek o 34 procent proti vrcholu před pandemií v roce 2019.

Impulsy k oživení dostává filmový průmysl především právě od domácí produkce. Diváci lidnaté asijské země vyrazí rádi do kina na snímky dvou typů: na příběhy s vlasteneckým poselstvím, které brnkají na prohlubující se nacionalistický duch (jako dosavadní rekordman Bitva u jezera Čchang-ťin), nebo na vyprávění z tradiční čínské kultury.

Své příběhy Čína odvypráví sama

Čínská státní média zdůrazňují v případě filmu Ne-ča 2 právě návaznost na tradici. Směrem k Západu mluví o „kulturním mostu“ a „oživení tradičních příběhů pro nové generace“ prostřednictvím „spojení mýtu a současných hodnot“. A také o tom, že čínské mýty umí nejlépe vyprávět Čína sama. Jde o narážku třeba na hraný dobrodružný film Mulan od Disneyho, který v americké produkci vypráví o čínské bojovnici.

Profesor Lu Čchang-che v China Daily poznamenává, že Ne-ča 2 by mohl navázat na slávu čínských animovaných filmů v šedesátých letech, která ale uvadla, a čínská animace se v podstatě redukovala na příběhy pro děti, na něž ale bylo pohlíženo s despektem.

To se mění až v poslední dekádě, kdy producenti a režiséři „objevili obrovský potenciál a uměleckou hodnotu animovaných filmů“ díky snímku Opičí král. I jeho výpravu za nesmrtelností provází lítý boj s démony, draky, bohy a vlastním já.

K úspěchu Ne-ča 2 přispěla i technická stránka. Producenti nešetřili penězi na vizuální efekty a týmy animátorů. Lu Čchang-che nicméně dodává, že Ne-ča 2 je, pokud šlo o rozpočet, spíše výjimkou potvrzující pravidlo, protože většina animovaných filmů čínské produkce se potýká s nedostatkem financí. Je proto třeba zlepšit systém výroby a podporovat talenty, aby filmové Dítě démonů nezůstalo osamělé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...