Lékařská komunita v Česku už musí po roce a půl pandemie mluvit jedním hlasem. Řekl to epidemiolog Petr Smejkal v pořadu Události, komentáře. Podle něj se tak zabrání šíření dezinformací a lidé budou více motivováni k očkování. Epidemiolog zároveň zdůraznil, že je také potřeba se učit od Západu a dbát na prevenci, aby nová vlna epidemie trvala co nejkratší dobu a nezatěžovala zdravotnictví.
„Nepohybujeme se v závažné situaci jako na jaře, protože přece jenom máme očkování a také do jisté míry kolektivní imunitu. Ten současný exponenciální růst v jednu chvíli zploští, nebude to pokračovat do nekonečna, ale kdy to nastane, nevíme,“ říká k drastickému zhoršení epidemické situace v posledních dnech Smejkal.
Dlouhodobým řešením je dle něj stále očkování, protože pomáhá k zmírnění šíření viru v populaci. „Víme, že čím více budeme proočkovaní, tím toho viru bude méně. Očkovaní ho sice můžou šířit, ale do značně menší míry a kratší dobu, podle posledních studií. Je to pořád to nejlepší, co můžeme dělat. Zdá se, že spousta lidí reaguje na to, že když epidemie začne sílit, tak se radši nechají očkovat,“ tvrdí epidemiolog.
Podle Smejkala je zpoplatnění testů správným krokem, jelikož po nějaké době může přimět lidi k bezplatné variantě – tedy očkování. „Já v zásadě souhlasím, že když někdo zvolí tu cestu neočkování, tak ho to bude něco stát. Nechci říkat do velké míry, ale aspoň trochu. Stejně jako když máte třeba pojištění na automobil – když nebudete chodit na kontroly a dělat prevenci, tak vás to ve výsledku bude stát víc. Řekl bych, že placené testy nejsou špatnou motivací.“
Jednotná lékařská komunita
„Už je opravdu zapotřebí, aby lékařská komunita mluvila po roce a půl covidu jedním hlasem – bránit tomu, aby lidé říkali ,jeden doktor říká tohle, druhý něco jiného, tak co si z toho mám vybrat',“ apeluje epidemiolog. Hlavní je dle něj, aby lékaři nešířili dezinformace. Vyzdvihuje však, že se skupinový přístup za dva roky s onemocněním posunul vpřed.
Kromě toho pokládá Smejkal za nutné se inspirovat přístupem západních zemí k pandemii. Podle něj spadá Česko do trendu východní Evropy, čemuž nahrávají některé politické faktory jako nedůvěra vládě. To hlavní, čím se dle epidemiologa Česko má inspirovat, je prevence v západních zemích.
„Stále zanedbáváme prevenci. Teď jsme teprve pochopili, že provozovatel restauračního zařízení by mohl kontrolovat, zda mají všichni průkaz imunity. Že sankce za porušování těchto opatření má být citelná. Takhle se k tomu západní země také dostaly – když něco neděláte, tak následuje sankce. Pokud toto zavedeme hned a budeme myslet i na to, že preventivní testování je dobré, tak by k žádnému lockdownu nemělo dojít. Jakýkoliv lockdown by byl velkým selháním,“ míní epidemiolog.
Podle Smejkala by se také nemělo zapomínat na lékaře a zdravotníky, kteří s nemocí měli nejbližší kontakt. Prevencí by se mělo docílit toho, aby se extrémně náročná situace z jara neopakovala, ani třeba z poloviny.
„Říkáme si: ,Ty nemocnice to zvládnou'. Určitě to zvládnou, ale práh lékařů už je trošku jinde. Mají za sebou rok dost těžkého života. Třetina nebo polovina zaplněných nemocnic neznamená jenom omezení péče pro pacienty, ale znamená vyčerpání zdravotníků, kteří toho už mají dost. Takže bychom měli myslet i na ně, že nechceme ani to třetinové či poloviční zaplnění nemocnic,“ uzavřel.
