Věra Jourová strana 4 z 5

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Ze strany slovinských vládních politiků roste tlak na média či veřejné orgány. Uvedla to Sophie in 't Veldová, šéfka europarlamentní mise, která v minulých dnech zkoumala stav právního státu v zemi a situaci tamních médií. Konzervativní premiér Janez Janša se s delegací nesešel, ale na Twitteru na ni zaútočil. Na jeho vyjádření reagovali unijní představitelé či nizozemský premiér.

Lidé v Evropě si mají zachovat svobodu a žít podle sebe, zaznělo v pořadu Fokus Václava Moravce. Hosté mluvili například o tom, jaké to je žít v Evropě a kde jsou její hranice. Pozvání přijali eurokomisařka Věra Jourová, stand-up komik Tigran Hovakimyan, slovenský expremiér Mikuláš Dzurinda, mluvčí Senátu Sue Nguyen, politolog Lukáš Macek a ekonom Filip Matějka.

Tři velké paralelní procesy změní život každého občana v Evropské unii. Jde o ekologickou a digitální proměnu a obnovu po koronavirové pandemii. Na mezinárodní konferenci Forum 2000 v Praze to v pondělí řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Uvedla zároveň, že demokracie a vláda práva jsou v ohrožení, a je podle ní otázkou, zda jde o dočasnou záležitost, nebo něco většího, co bude vyžadovat silnější reakci.

Zpočátku sice Evropská unie klopýtala, pandemii koronaviru ale nakonec zvládla, shodli se v Událostech, komentářích místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) a předseda poslaneckého výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Naproti tomu poslanec SPD Jaroslav Foldyna vyzdvihl především úlohu národních států. Politici se shodli na nutnosti soběstačnosti.

Evropská komise iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat, řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Země podle ní navzdory současným sporům o právní stát do EU patří, měla by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásila.

Polský premiér Mateusz Morawiecki odmítl kritiku kontroverzního návrhu zákona, který má podle jeho odpůrců umlčet vládě nepohodlnou televizi TVN, vlastněnou americkou společností Discovery. Předlohu ve středu večer přijal Sejm, dolní komora parlamentu, ale hlasovat o ní bude ještě Senát, horní komora, kde má těsnou většinu opozice. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové je uvedený návrh zákona „negativní signál“.

Evropská komise (EK) zveřejnila výroční hodnocení stavu právního státu ve všech 27 zemích Evropské unie. Hodnotila soudní systémy, boj proti korupci, pluralitu médií a celkovou kontrolu a vyváženost institucí v jednotlivých státech. Špatné „vysvědčení“ dostaly dvě země, které jsou delší dobou pod palbou kritiky – Polsko a Maďarsko.

Česká republika sice za poslední rok pokročila v reformách soudnictví, stále však efektivně neřeší střety zájmů na nejvyšší vládní úrovni. V hodnocení stavu právního státu v členských zemích EU to uvedla Evropská komise. Nedostatky vidí Komise zejména v Maďarsku a v Polsku.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se v úterý po roce a půl vrátili k dlouhodobě probíhajícímu řízení s Varšavou a Budapeští. Situace kolem vlády práva a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku se v poslední době zhoršuje, řekla před jednáním s ministry místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Jedním z dokladů horšící se situace je nový maďarský zákon zakazující na školách materiály zobrazující homosexualitu či změnu pohlaví nebo například polská soudní reforma, doplnil zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský.

Evropská komise (EK) nebude čekat na verdikt Soudního dvora Evropské unie a pravděpodobně začne využívat nová pravidla podmiňující čerpání z unijních fondů dodržováním principů právního státu. Uvedla to místopředsedkyně EK Věra Jourová, podle níž unijní exekutiva předložila členským zemím a Evropskému parlamentu podrobnosti využití tohoto mechanismu a zároveň už pracuje na hodnocení jednotlivých zemí.

Státní zástupce obžaloval muže kvůli výhrůžkám zastřelením starostovi Městské části Praha 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09). Žalobce za to muži navrhuje dva měsíce vězení. Kolář to uvedl na Twitteru. Muž je obžalován z trestného činu vyhrožování usmrcením pro výkon pravomoci úřední osoby. Za to mu hrozí až tři roky vězení.

Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii nepřipravenou, říká místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO). Brusel podle ní musel některými rozhodnutími riskovat, primární rolí Unie bylo překonat krizi a nastartovat ekonomiku, což mají zajistit národní plány obnovy. V budoucnu by mohly posílit pravomoci EU v oblasti zdravotnictví, uvažuje Jourová.

Nejvlivnější ženou Česka podle časopisu Forbes zůstala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Pořadí se nezměnilo ani na dalších dvou místech, druhá je eurokomisařka Věra Jourová a třetí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Do první desítky se nově dostala na čtvrtou pozici vdova po zesnulém většinovém majiteli skupiny PPF Petru Kellnerovi Renáta Kellnerová a na desáté místo spolumajitelka dodavatele stavebnin DEK Petra Kutnarová.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Internetové informační platformy jako Facebook, Twitter či Google by měly efektivněji bojovat proti hromadnému šíření dezinformací. Evropská komise vydala novou sérii doporučení, v nichž vyzývá firmy, aby mimo jiné omezily publikování dezinformační reklamy či lépe umožňovaly lidem rozeznávat záměrně manipulativní příspěvky. Měly by také účinněji postupovat vůči automatickému šíření dezinformací či vytváření falešných účtů. Facebook a Twitter v reakci uvedly, že aktivnější přístup podporují.

Od července by měl začít fungovat EU digitální covidový certifikát, tedy covidový pas pro cestování i pro cesty za prací. „Usnadní to cestování i jeho plánování,“ uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek upozornil, že mezi státy zřejmě zůstanou rozdíly, za jak dlouho po očkování budou jeho účinky uznávat.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

Nejvyšší představitelé Evropské komise, rady i parlamentu odmítli ve společném prohlášení kroky Ruska, které zakázalo vstup do země osmi zástupcům unijních zemí. Ke kritice opatření se přidalo i Německo, které považuje postup Moskvy za neopodstatněný. Zákaz je podle ruské diplomacie odvetou za nové unijní sankce, které sedmadvacítka přijala kvůli porušování lidských práv. Mezi osobami, kterým Rusko znemožňuje vstup na své území, je i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Pokud by Komise zjistila, že Česko má systémový problém, mohlo by přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který loni Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.