Evropská komisařka Věra Jourová čeká, že Unie v následujícím týdnu přijme šestý balík sankcí proti Rusku. Vedle uvalení sankcí na největší ruský bankovní dům Sberbank diskutují státy také o embargu na dovoz ropy a plynu. Stejně jako slovenský premiér Eduard Heger (OĽaNO) a český ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) Jourová v Otázkách Václava Moravce zdůraznila, že nejdůležitější je udržení jednotného postupu Evropy vůči Rusku.
Šestý balík sankcí vůči Rusku oznámí EU v příštím týdnu, očekává Jourová
61 minut
Otázky Václava Moravce 1. část
„Oznámení šestého balíku čekám tento týden, je to závislé na tom, abychom se dostali v jednání se státy na co nejlepší výsledek. Pro Komisi je nejlepší výsledek co nejtvrdší sankce. Nemá smysl, abychom navrhli něco, co nezíská podporu,“ řekla Jourová s tím, že největší diskuse se vedou právě o zákazu dovozu ruské ropy a plynu.
Na sankční seznamy podle místopředsedkyně Evropské komise mají přibýt další osoby a entity, kterým bude možné konfiskovat v Evropě majetky. Jourová nicméně poznamenala, že do pořadu šla s radou, ať tyto kroky neslibuje, protože jednání mezi zeměmi EU pokračují.
Stanjura připomenul, že Česko zastává co nejtvrdší postup, nicméně klíčové je udržet jednotu. „Dohoda je cennější, než je-li to přesně tak, jak žádají středoevropské státy, “ konstatoval.
Heger zároveň upozornil, že závislost na ruské ropě a plynu je velmi vysoká, ale s ohledem na brutalitu války na Ukrajině je třeba donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se z Ukrajiny stáhl. „Jednota je nejsilněší zbraň proti Putinovi. Nesmíme se nechat vydírat,“ prohlásil s tím, že platby za ruskou ropu a plyn musí probíhat stále v eurech.
Dostatek plynu v zimě
Stanjura také ubezpečil, že Česko při naplnění všech zásobníků bude mít před příští sezonou dostatek plynu na vytápění domácností, o nových zdrojích suroviny pro firmy jedná spolu s dalšími zeměmi EU.
Podle Jourové lidé v Evropě nebudou trpět potravinovou nouzí, konflikt v zemi, která je velkým vývozcem obilí, může mít ale vliv na potravinovou krizi v Africe, a tím i na migraci a nebezpečnostní situaci na starém kontinentu. Podle šéfa senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavla Fischera je třeba v diskusi o sankcích, které mohou omezit i evropské hospodářství, myslet na to, aby se příští rok válka nerozhořela víc.
Na požadavku, aby Evropská unie zavedla proti Rusku tvrdší sankce, protože dosavadní opatření nevedla k zastavení jeho agrese na Ukrajině, se ve středu shodli členové zahraničního výboru Evropského parlamentu. Část vyzvala k rychlému ukončení dovozu ruské ropy a plynu. Dlouhodobě zvažovaný krok stále nemá jednomyslnou podporu unijních zemí nutnou k jeho přijetí. Europoslanci v zájmu energetické nezávislosti na Rusku rovněž usilují o co nejrychlejší schválení návrhu na povinné plnění plynových zásobníků před zimní sezonou.
Evropská komise za dva měsíce o začátku ruské invaze na Ukrajinu schválila pět balíků ekonomických sankcí cílících na ruské banky, dopravu, průmysl nebo export důležitých výrobků a surovin včetně uhlí.
Úplné energetické embargo podporují zejména země východního křídla EU, proti se z ekonomických důvodů staví hlavně Německo, Maďarsko či Rakousko. Itálie, která dříve rovněž odmítala rychlé ukončení dodávek ruského plynu, nyní volá po zavedení stropu na jeho cenu, což by podle Říma mělo Moskvu připravit o část zdrojů.
