Věra Jourová strana 5 z 5

Česko má podporu Evropské unie, o koordinovanou reakci vůči Moskvě ale nepožádalo, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Jeho slova později korigoval mluvčí. Dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Praha o solidaritu žádala. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský zopakuje žádost spojencům v Severoatlantické alianci. Ruská diplomacie obvinila Českou republiku z nepřátelského aktu odůvodněného absurdně, podle Hamáčka reagovala ostřeji, než Česko čekalo. V ČT potvrdil, že velvyslanectví v Rusku opustilo 27 pracovníků.

Evropská komise (EK) se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli reformě justice v Polsku. EK požaduje, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu. Komise se obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u soudního dvora, řekl evropský komisař pro justici Didier Reynders. Podle mluvčího polské vlády není tento návrh právně ani fakticky opodstatněný.

Turistická sezona klepe na dveře a my musíme být připraveni umožnit lidem cestovat po Evropské unii bez zmatků a byrokratické zátěže, obhajovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) chystaný covid pas. Místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná si u něj všímá například možného rizika pro osobní údaje a vidí nerovného přístupu s ním spojeného. Europoslanec a expert ODS pro zahraniční politiku Jan Zahradil by pak chtěl vědět více praktických podrobností pro jeho užívání.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Evropská komise se brání kritice členských zemí, které svádějí pomalý rozjezd očkování na nedostatek vakcín nasmlouvaných Bruselem. Ten tvrdí, že státy nemusejí shánět látky v Rusku a Číně, protože stejně nedorazí dřív než Unií schválené přípravky. Jak Komise nahlíží na vakcíny z východu? Podle místopředsedkyně Věry Jourové (ANO), která byla hostem Událostí, komentářů, neutrálně. Pokud projdou certifikací Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), můžou se k očkování použít.

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Evropská komise dala Maďarsku dva měsíce na změnu zákona o financování nevládních organizací. Norma, podle které musejí organizace zveřejňovat informace o zahraničních dárcích, porušuje dle loňského rozhodnutí Soudního dvora EU unijní předpisy. Pokud se vláda premiéra Viktora Orbána soudnímu rozhodnutí nepodrobí, čeká Maďarsko finanční postih.

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Odchod Velké Británie z Evropské unie je značnou ranou pro Unii, litujeme toho, ale respektujeme svobodné rozhodnutí občanů Spojeného království, řekla v pořadu Události, komentáře místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Neuzavření společné dohody mezi Evropskou unií a Velkou Británií přinese oběma stranám problémy. V pátek večer to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v pořadu Události, komentáře. Podle ní nyní záleží na tom, jak se v sobotu dohodne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem. Eurokomisařka ve vysílání uvedla, že by von der Leyenová vzhledem ke své povaze mohla ve vyjednáváních přinést pokrok.

Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset efektivněji postupovat proti zveřejňování manipulativních příspěvků. Povinné bude označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který ve čtvrtek představila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám, jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Komise také ve středu potvrdila, že uzavřela avizovanou dohodu s firmami Pfizer a BioNTech o dodávce 300 milionů dávek jejich nadějné vakcíny proti covidu-19.

Maďarští studenti v pátek protestovali v Budapešti s pochodněmi v rukou proti ztrátě samostatnosti své umělecké školy a proti jejímu ideologickému převzetí vládou premiéra Viktora Orbána. Informovala o tom agentura AFP. Počet účastníků odhadla na deset tisíc.

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská se příští týden zúčastní mezinárodní konference Forum 2000. V jednom z panelů bude debatovat s ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem (ČSSD) o situaci v zemi. Kandidátka ze srpnových prezidentských voleb v Bělorusku se zúčastní i debaty o roli žen v politice v dobách krize, kde bude hovořit s bývalou americkou ministryní zahraničí Madeleine Albrightovou a s polskou socioložkou Karolinou Wigurovou.

V Bratislavě začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, jejím hlavním tématem je svět po pandemii. Akci svým projevem ve středu zahájila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na seznamu hostů je například běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská nebo bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Akce se koná za přísných hygienických opatření, všichni účastníci se museli prokázat nejdéle 12 hodin starým negativním testem na covid-19.

Maďarský zákon o vysokých školách, na jehož základě opustila zemi Středoevropská univerzita, porušuje právo Evropské unie. Rozhodl o tom v úterý Soudní dvůr EU, podle něhož zavádí novela přijatá před třemi lety nepřípustné podmínky pro podnikání univerzit. Budapešť zažalovala u soudu v Lucemburku Evropská komise, jíž dal soud za pravdu v požadavku, aby Maďarsko zacházelo stejně s domácími i zahraničními školami.

Zpráva Evropské komise o stavu demokracie a vlády práva v EU vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným stíháním korupce v Česku a dalších zemích. Napříč evropským blokem shledal Brusel nedostatky v nezávislosti justice či svobodě médií. Koronavirová pandemie podle Komise posloužila jako test vlády práva v členských zemích, opatření některých vlád prý „zašla příliš daleko“.

Maďarský premiér Viktor Orbán vyzval místopředsedkyni Evropské komise (EK) Věru Jourovou k odstoupení. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na Orbánův dopis předsedkyni Komise Ursule von der Leyenové, ve kterém ministerský předseda reagoval na slova Jourové o nemocné maďarské demokracii. Podle Orbána se Jourová dopustila „hanlivých veřejných prohlášení“ o Maďarsku. Šéfka EK se za Jourovou následně postavila. Prostřednictvím mluvčí uvedla, že má její plnou podporu.

„Pan Orbán rád říká, že buduje neliberální demokracii. Já bych řekla, že vytváří nemocnou demokracii,“ uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pro německý Der Spiegel a vzbudila nevoli u vlády v Budapešti. Maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová vyzvala Jourovou k rezignaci.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová se obává o osud demokracie a práva v Evropské unii. V novém vydání magazínu Der Spiegel upozornila na to, že nezávislost médií je podrobována zkoušce v takřka všech unijních státech. Ohýbání zásad právního státu vidí hlavně v členských zemích na východě, zejména v Maďarsku či Polsku.

Ve světě roste napětí mezi demokratickými a autoritářskými režimy a pandemie koronaviru tento trend ještě zesílila. V Senátu to v pátek řekl náměstek ministra zahraničí Martin Povejšil. Zároveň varoval, že západní země, včetně Česka, čelí ve větší míře dezinformačním kampaním zaměřeným proti demokratickým institucím, jejich cílem je narušit soudržnost evropských a euroatlantických struktur. Kampaně údajně přichází hlavně z Číny a Ruska.

Evropská komise hodlá apelovat na členské země EU, aby lépe bránily rasové diskriminaci ze strany svých policejních složek. Zároveň požaduje i lepší kontrolu dodržování evropských pravidel o zákazu diskriminace. Unijní exekutiva připouští, že evropský blok má v přístupu vůči rasové diskriminaci a nesnášenlivosti stále rezervy. Komise proto mimo jiné hodlá sáhnout k nápravě ve vlastních řadách a zajistit, aby sbor unijních úředníků byl etnicky vyvážený.