Věra Jourová strana 5 z 5

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Internetové informační platformy jako Facebook, Twitter či Google by měly efektivněji bojovat proti hromadnému šíření dezinformací. Evropská komise vydala novou sérii doporučení, v nichž vyzývá firmy, aby mimo jiné omezily publikování dezinformační reklamy či lépe umožňovaly lidem rozeznávat záměrně manipulativní příspěvky. Měly by také účinněji postupovat vůči automatickému šíření dezinformací či vytváření falešných účtů. Facebook a Twitter v reakci uvedly, že aktivnější přístup podporují.

Od července by měl začít fungovat EU digitální covidový certifikát, tedy covidový pas pro cestování i pro cesty za prací. „Usnadní to cestování i jeho plánování,“ uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Náměstek ministra zahraničí pro řízení sekce právní a konzulární Martin Smolek upozornil, že mezi státy zřejmě zůstanou rozdíly, za jak dlouho po očkování budou jeho účinky uznávat.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

V zemích Evropské unie se během posledních let zhoršuje situace médií kvůli ekonomickému tlaku i hrozbám pro bezpečnost novinářů. V pondělí to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Podle ní jsou takové hrozby viditelné prakticky ve všech unijních státech. Média jsou přitom zásadní pro fungování demokracie a EU má nástroje, kterými se může pokusit jejich situaci zlepšit, uvedla Jourová.

Nejvyšší představitelé Evropské komise, rady i parlamentu odmítli ve společném prohlášení kroky Ruska, které zakázalo vstup do země osmi zástupcům unijních zemí. Ke kritice opatření se přidalo i Německo, které považuje postup Moskvy za neopodstatněný. Zákaz je podle ruské diplomacie odvetou za nové unijní sankce, které sedmadvacítka přijala kvůli porušování lidských práv. Mezi osobami, kterým Rusko znemožňuje vstup na své území, je i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO).

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Evropská komise prověří, zda se v Česku opakovaně porušuje pravidlo o střetu zájmů. Hospodářským novinám to potvrdila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Podnětem pro přezkum se stala mimo jiné závěrečná zpráva evropských auditorů, která konstatovala, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů, protože stále ovládá holding Agrofert. Pokud by Komise zjistila, že Česko má systémový problém, mohlo by přijít o všechny dotace z nového evropského rozpočtu, tedy o stovky miliard korun.

Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který loni Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Česko má podporu Evropské unie, o koordinovanou reakci vůči Moskvě ale nepožádalo, řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell. Jeho slova později korigoval mluvčí. Dle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) Praha o solidaritu žádala. Velvyslanec při NATO Jakub Landovský zopakuje žádost spojencům v Severoatlantické alianci. Ruská diplomacie obvinila Českou republiku z nepřátelského aktu odůvodněného absurdně, podle Hamáčka reagovala ostřeji, než Česko čekalo. V ČT potvrdil, že velvyslanectví v Rusku opustilo 27 pracovníků.

Evropská komise (EK) se obrátila na Soudní dvůr Evropské unie kvůli reformě justice v Polsku. EK požaduje, aby soud vydal předběžná opatření ještě před konečným rozhodnutím ve vleklém sporu. Komise se obává o nezávislost polských soudců, a proto žaluje zemi u soudního dvora, řekl evropský komisař pro justici Didier Reynders. Podle mluvčího polské vlády není tento návrh právně ani fakticky opodstatněný.

Turistická sezona klepe na dveře a my musíme být připraveni umožnit lidem cestovat po Evropské unii bez zmatků a byrokratické zátěže, obhajovala místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) chystaný covid pas. Místopředsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná si u něj všímá například možného rizika pro osobní údaje a vidí nerovného přístupu s ním spojeného. Europoslanec a expert ODS pro zahraniční politiku Jan Zahradil by pak chtěl vědět více praktických podrobností pro jeho užívání.

Evropská komise (EK) poprvé představila digitální pas, který by měl v době pandemie usnadnit cestování po Evropě. S novým potvrzením by měli smět cestovat lidé očkovaní proti koronaviru, ale i osoby s negativním PCR testem nebo s přirozeně vytvořenými protilátkami. Očkovací pasy už dřív prosazovaly země střední Evropy včetně Česka nebo jihoevropské státy těžící z turistického ruchu.

Evropská komise se brání kritice členských zemí, které svádějí pomalý rozjezd očkování na nedostatek vakcín nasmlouvaných Bruselem. Ten tvrdí, že státy nemusejí shánět látky v Rusku a Číně, protože stejně nedorazí dřív než Unií schválené přípravky. Jak Komise nahlíží na vakcíny z východu? Podle místopředsedkyně Věry Jourové (ANO), která byla hostem Událostí, komentářů, neutrálně. Pokud projdou certifikací Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), můžou se k očkování použít.

Rozdíly v mzdách a platech, které dostávají muži a ženy za srovnatelnou práci v zemích Evropské unie, by se v příštích letech měly významně snížit. Počítá s tím zveřejněný plán Evropské komise, která chce přimět zaměstnavatele, aby sdělovali svým zaměstnancům informace o platových nerovnostech. Firmy a instituce, které bezdůvodné platové rozdíly nezačnou odstraňovat, mohou na základě navrhované směrnice dostat pokutu. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová navíc hodlá usilovat o větší zastoupení žen ve vedení firem.

Evropská komise dala Maďarsku dva měsíce na změnu zákona o financování nevládních organizací. Norma, podle které musejí organizace zveřejňovat informace o zahraničních dárcích, porušuje dle loňského rozhodnutí Soudního dvora EU unijní předpisy. Pokud se vláda premiéra Viktora Orbána soudnímu rozhodnutí nepodrobí, čeká Maďarsko finanční postih.

„Žádný rozpočet nebyl, protože o tom, co sněmovna (v závěru roku) přijala, každý věděl, že rozpočet to zcela určitě není. Ale to (aktuální) číslo je katastrofální,“ uvedl v Událostech, komentářích bývalý ministr a pražský zastupitel za hnutí ANO Ivan Pilný. Reagoval tak na návrh koalice navýšit deficit letošního rozpočtu z původních 320 na 500 miliard korun. Důvodem jsou podle vlády hlavně výpadky příjmů kvůli daňovému balíčku, který snížil od ledna odvody pracujících. Poslanci o novele státního rozpočtu na letošní rok debatují právě ve čtvrtek.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová pevně doufá, že českým legislativním procesem nakonec neprojde novela o protežování tuzemských potravin, kterou ve středu schválila sněmovna. V pořadu Interview ČT24 Jourová také řekla, že Evropská unie nadále počítá s prosazením digitální daně, a to i přes „mračení Washingtonu.“

Odchod Velké Británie z Evropské unie je značnou ranou pro Unii, litujeme toho, ale respektujeme svobodné rozhodnutí občanů Spojeného království, řekla v pořadu Události, komentáře místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

Neuzavření společné dohody mezi Evropskou unií a Velkou Británií přinese oběma stranám problémy. V pátek večer to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová v pořadu Události, komentáře. Podle ní nyní záleží na tom, jak se v sobotu dohodne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová s britským premiérem Borisem Johnsonem. Eurokomisařka ve vysílání uvedla, že by von der Leyenová vzhledem ke své povaze mohla ve vyjednáváních přinést pokrok.

Evropská unie bude účinněji postihovat záměrné šíření dezinformací, které může ohrožovat fungování evropské demokracie. Evropská komise proto mimo jiné chystá závazná pravidla pro internetové platformy, které budou muset efektivněji postupovat proti zveřejňování manipulativních příspěvků. Povinné bude označování politické reklamy či zveřejňování jejích zadavatelů. Počítá s tím akční plán pro demokracii, který ve čtvrtek představila místopředsedkyně komise Věra Jourová.

Evropská unie by měla lépe koordinovat zdravotní politiky členských států, aby byla připravena čelit hrozbám, jako je současná pandemie covidu-19. Navrhla to Evropská komise, která počítá mimo jiné se vznikem nové zdravotnické agentury či rozšířením působnosti současných evropských úřadů. Podle eurokomisařky pro zdravotnictví Stelly Kyriakidisové je plán prvním krokem na cestě k „evropské zdravotní unii“. Komise také ve středu potvrdila, že uzavřela avizovanou dohodu s firmami Pfizer a BioNTech o dodávce 300 milionů dávek jejich nadějné vakcíny proti covidu-19.