Evropská komise iniciovala udělení pokuty Polsku, protože Varšava po dobrém nereaguje na výzvy k nápravě problémové situace v justici. Komise zároveň napjatě očekává verdikt polského ústavního soudu o nadřazenosti polského či unijního práva, který může jeho dialog s Evropskou unií dále zásadně zkomplikovat, řekla místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Země podle ní navzdory současným sporům o právní stát do EU patří, měla by ale respektovat základní pravidla, k nimž se dobrovolně přihlásila.
Několik let trvající spor unijních institucí a Polska o nezávislost tamní justice se tento týden dále prohloubil poté, co Komise požádala Soudní dvůr EU, aby Varšavu pokutoval za neuposlechnutí verdiktu. Soud nařídil ukončit činnost disciplinární komory trestající soudce, ta však funguje dál přes částečné omezení a sliby polské strany.
„Pokud nerespektujeme rozhodnutí nejvyššího arbitra v Evropě, tak se nám hroutí pravidla hry a nemůžeme fungovat. Proto tam je tenhle ostrý řez, ta možná finanční sankce,“ zdůvodnila krok Jourová.
Ve hře je další stupňování sankcí
Právě peníze jsou nyní nástrojem, na který chce Brusel vsadit při přesvědčování Polska, aby respektovalo společné hodnoty, zejména nezávislost justice. Komise, Evropský parlament i velká část členských zemí dlouhodobě kritizuje polskou reformu soudnictví, která podle nich posiluje vliv vládnoucích politiků na justici. Polská nacionálně konzervativní vláda však námitky odmítá jako nepřípustné vměšování a většině požadavků Unie nechce vyhovět.
„Je otázka, zda ty sankce zaberou, zda je bude třeba stupňovat, zda zvýšit cenu za nerespektování. Zatím nemáme precedens, takže uvidíme, jak se Polsko postaví k této nové situaci,“ připustila Jourová, že Varšava nemusí být ochotna podřídit se ani po případném udělení pokuty.
Brusel má přitom v rukou další páky, kterými je připraven finanční tlak zvýšit. Prvním z nich je schvalování národního plánu obnovy, které se v případě Polska táhne výrazně déle než u ostatních zemí vyjma podobně kritizovaného Maďarska. Komise kvůli pochybnostem okolo stavu polského soudnictví zatím neschválila investiční plán, který má zemi přinést přímé granty ve výši téměř 24 miliard eur (605 miliard korun).
„Polsko dostalo opakovaně doporučení udělat si pořádek v justici. Na polské straně nevidíme, že by se činily tím směrem kroky, proto to jednání trvá déle,“ řekla Jourová. Komise může podle ní čekat na bezvýhradné splnění podmínek a neschválit polský plán ještě dlouho, nebo jej schválit s dodatečnými požadavky ke splnění. To učinila například u českého plánu, kde požaduje do poloviny příštího roku vyřešit problém se střetem zájmů.
Další rána pro polský rozpočet může přijít v průběhu podzimu, kdy Komise podle Jourové připraví první využití nového pravidla podmiňujícího čerpání unijních peněz jejich účinnou ochranou, tedy například nezávislostí justice.
„Budeme muset mít velmi precizně vyargumentováno a podloženo důkazy, že tam ohrožení (finančních zájmů EU) opravdu je,“ zdůvodnila dlouhou přípravu spuštění nového mechanismu Jourová.
„Polsko do Unie patří“
Polská vláda by si mohla unijní peníze pojistit tím, že vyjde vstříc požadavkům Komise, k čemuž však podle Jourové poslední vývoj nesměřuje. Naopak existuje riziko vyhrocení situace, pokud polský ústavní soud rozhodne o nadřazenosti ústavy nad právem EU. Soud už poněkolikáté svůj verdikt odložil.
„Jestli bude někde nějaký milník, tak to bude toto rozhodnutí. (…) Bude těžší dialog vést, když stát ústy svého ústavního soudu řekne: 'My nebudeme respektovat základní pravidla hry',“ upozorňuje místopředsedkyně unijní exekutivy.
Polská opozice se kvůli vyostřování vztahů vlády s Bruselem a některými zvláště západoevropskými zeměmi obává, že Polsko se může brzy po vzoru Británie ocitnout na cestě z evropského spolku.
„Nevěřím tomu, Polsko patří do Evropy, silné Polsko patří do Evropy. A podle mě je síla členských států také v tom, že respektují pravidla hry a těší se plné důvěře. O takovém Polsku mluvím,“ dodala Jourová.
