„Jsem velice rád, že mohu oznámit dobré zprávy. Česko a Irsko budou brzy moci převést své plány pro obnovu a odolnost (ekonomik) do praxe,“ prohlásil po ministerské videokonferenci slovinský ministr financí Andrej Šircelj, jehož země v současnosti EU předsedá.
Český plán se v pondělí spolu s irským zařadily k šestnácti dosud schváleným investičním strategiím, na jejichž základě si mezi sebe unijní země rozdělí velkou většinu peněz z fondu o celkovém objemu 750 miliard eur (přes devatenáct bilionů korun).
Většinu tohoto balíku, na který si Evropská komise vzala bezprecedentní půjčku na finančních trzích, rozděluje unijní exekutiva na základě investičních plánů, které musí splňovat více než desítku kritérií. K zásadním požadavkům patří, aby státy minimálně 37 procent peněz nasměrovaly do ekologicky šetrných projektů, pětinu pak do digitalizace.
Pokud Česko nevyřeší střet zájmů, může chtít Komise peníze zpět
Pokud však chce Česko inkasovat celý svůj podíl z fondu, musí podle Evropské komise lépe ošetřit problematiku možných střetů zájmů vrcholných politiků. Ten se podle letos zveřejněných závěrů auditu EK týká premiéra Andreje Babiše, který to ale dlouhodobě odmítá.
„Česko stejně jako všechny ostatní země může po schválení plánu dostat 13 procent v rámci předfinancování, ale další platba bude spojena se splněním osmi přesně určených milníků týkajících se specificky této záležitosti,“ sdělil ke střetu zájmů Dombrovskis.
Jeden z činitelů Komise již v červenci po schválení českého plánu unijní exekutivou řekl, že pokud české úřady situaci nevyřeší do poloviny příštího roku, EK peníze nevyplatí a může vymáhat zpět i letošní zálohy.
„Je to ostatními členskými státy vnímáno negativně a nám hrozí, že bychom si na ty peníze nemuseli sáhnout,“ upozorňuje místopředseda poslaneckého zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti). „Andrej Babiš je ve střetu zájmů, v kolosálním střetu zájmů. Neřeší ho a chce neustále čerpat peníze,“ podotýká europoslankyně ODS Veronika Vrecionová.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůrazňuje, že Česko se zavázalo k plnění podmínek: „Je to tam popsáno a znova opakuji, že to přijmeme a naplníme všechny podmínky a rozhodně čerpání nebude nijak ohroženo,“ slibuje.
Po schválení plánu členskými státy zbývá Česku již jen podepsat úvěrovou smlouvu s Komisí, která poté převede první prostředky. Podle odhadu Dombrovskise to může trvat jeden až dva týdny.
Schillerová zdůraznila peníze do infrastruktury
„Téměř 45 procent půjde do takzvané fyzické infrastruktury, to znamená na celou řadu připravených staveb,“ řekla Schillerová. Další významná část podle ní půjde na „zelené investice,“ například dobíjecí stanice či různé projekty směřující k uhlíkové neutralitě, dále také do zdravotnictví. Zde zmínila projekt Kampus Albertov.
Patnáct miliard má směřovat do dopravní infrastruktury, peníze půjdou i do digitalizace stavebnictví (letos tam má podle ministryně směřovat 1,2 miliardy korun) či veřejné sféry.
Nyní Česko dostane zálohu 23,3 miliardy a další peníze mají postupně přicházet příští roky, uvedla Schillerová. Do konce letošního roku má být připravena metodika ke kontrole finančních toků.
