Evropská komise (EK) nebude čekat na verdikt Soudního dvora Evropské unie a pravděpodobně začne využívat nová pravidla podmiňující čerpání z unijních fondů dodržováním principů právního státu. Uvedla to místopředsedkyně EK Věra Jourová, podle níž unijní exekutiva předložila členským zemím a Evropskému parlamentu podrobnosti využití tohoto mechanismu a zároveň už pracuje na hodnocení jednotlivých zemí.
Komise nebude s ochranou rozpočtu čekat na soud EU, oznámila Jourová
EU se na zavedení nové podmíněnosti shodla koncem loňského roku poté, co kvůli ní Maďarsko a Polsko blokovaly schválení sedmiletého rozpočtu bloku. Ustoupily až poté, co získaly možnost obrátit se kvůli spuštění nového systému na soud, což v březnu učinily. Soudní dvůr EU v polovině června oznámil, že začátek slyšení stanovil na říjen.
„Doufala jsem, že první slyšení budou na jaře, pokud je to v říjnu, nemůžeme čekat,“ řekla Jourová před jednáním s ministry členských zemí v Lucemburku, kde probírá právě stav právního státu a evropských hodnot v Polsku a Maďarsku. Podle Jourové je pravděpodobné, že Brusel začne pravidla využívat dříve a verdikt soudu zohlední až dodatečně.
Tlak europoslanců
Komise je nyní pod tlakem europoslanců, kteří jí do tohoto týdne dali lhůtu, aby předložila jasný plán, kdy a jak začne novou podmíněnost využívat. V opačném případě chtějí poslanci podat na unijní exekutivu žalobu pro nečinnost. Europoslanci trvají na tom, aby EK podle čerstvých pravidel hodnotila již rozdělování peněz z mimořádného fondu obnovy. V bezprecedentním krizovém balíku je 750 miliard eur (19 bilionů korun), z nichž mohou státy 13 procent vyčerpat již letos.
Podle Jourové už Komise předložila EP i státům prováděcí předpis ke zmíněnému nařízení, stále však dolaďuje podrobnosti. Mechanismus umožňuje zastavit část unijního financování zemím, jejichž orgány nevyšetřují účinně například korupci nebo střet zájmů.
„Je to nesmírně silný nástroj, který by mohl velice zasáhnout členské státy, proto chceme mít absolutní jasno v tom, jak ta procedura bude vypadat,“ řekla Jourová. Mezi zeměmi, kterým by mohl Brusel omezit přístup k fondům, je vedle Maďarska a Polska například i Česko, jehož premiér Andrej Babiš je podle auditu Komise ve střetu zájmů.
Komise podle své místopředsedkyně nyní hodnotí jednotlivé země z hlediska kritérií nového nařízení. „Bude se to týkat států, kde budeme mít naprostou jistotu, že nějaké systémové problémy v oblasti právního státu mohou poškodit evropský rozpočet,“ dodala Jourová.