Maďarsko zruší sporný zákon o financování nevládních organizací, který loni Soudní dvůr Evropské unie označil za diskriminační a porušující evropské předpisy. Místopředseda vlády Zsolt Semjén podle agentury DPA předložil v parlamentu v noci na středu nový zákon, který kritizovanou normu nahradí.
Maďarsku hrozil ze strany EU finanční postih v případě, že by zákon neupravilo. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové se měla Budapešť podle rozhodnutí unijního soudu zařídit ihned, a ne až nyní.
Maďarsko v roce 2017 zpřísnilo dohled nad organizacemi financovanými ze zahraničí. Ty, jejichž roční příspěvek překročí 7,2 milionu forintů (546 tisíc korun), se musejí povinně registrovat a také zveřejňovat podrobnosti o svých dárcích. Dotčené spolky musejí rovněž na webových stránkách výslovně uvádět, že jsou „organizacemi podporovanými ze zahraničí“.
Unijní soud v červnu 2020 konstatoval, že jde o „diskriminační a neodůvodněné omezení“, které je v rozporu se základními právy včetně ochrany osobních údajů či svobody sdružování.
Podle kritiků byl tento a další zákony namířen především proti americkému finančníkovi a filantropovi maďarského původu Georgi Sorosovi, kterého kvůli jeho liberálním názorům považuje premiér Viktor Orbán za svého nepřítele.
Novela počítá se zprávami od účetního dvora
Nyní může být zákon zneplatněn na některé z příštích schůzí parlamentu. Chystaná novela podle DPA obsahuje ustanovení, na jehož základě bude maďarský účetní dvůr každoročně vypracovávat zprávy o těch nevládních organizacích, jejichž příjmy budou přesahovat 20 milionů forintů (1,43 milionu korun).
„Povinnost zrušit daný zakon, která vyplývá z rozhodnutí Soudního dvora EU, je nezávislá na krocích maďarské vlády, které směřují k návrhu nového zákona o transparentnosti neziskových organizací,“ sdělila ve středu Jourová ČTK k současné aktivitě maďarské vlády. Pro Budapešť byl podle ní verdikt soudu závazný okamžitě po vydání.
Brusel dal 18. února Maďarsku dva měsíce na to, aby zákon upravilo. V opačném případě čekal zemi finanční postih. Komise v uplynulých letech podala na Maďarsko několik žalob, kterým unijní soud vyhověl. Týkaly se zejména azylové a migrační politiky.
