Jourová vyzývá ke společné reakci vůči Rusku, ve hře prý mohou být další sankce

67 minut
90’ ČT24 - Vývoj v kauze Vrbětice
Zdroj: ČT24

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Rusko minulý týden zveřejnilo seznam představitelů Evropské unie, kterým zakázalo vstup na své území. Je na něm mimo jiné i Jourová. Ta zákaz nejprve označila za ocenění. „Já jsem také řekla, že jsem se na seznamu ocitla v dobré společnosti (…), takže samozřejmě že to byl bonmot,“ okomentovala. „Upřímně bych si přála, aby nebyly žádné sankční seznamy,“ dodala. Podle ní ale postoj Ruska nutí Evropskou unii, aby reagovala.

Moskva také sestavila seznam největších nepřátel, mezi nimi je i Česko. Vedle něj také Spojené státy, Velká Británie nebo Polsko. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zmocněnec vlády pro česko-ruské konzultace Rudolf Jindrák upozornil, že nemá informace o tom, že by tento seznam byl oficiální a definitivní verzí. „Přesto to nemění nic na situaci, že bychom nějakým způsobem měli toto samozřejmě vyhodnotit a reflektovat. Protože jestli vás někdo prohlásí za nepřátele, tak se s ním těžko můžete kamarádit,“ řekl.

Česko se podle něj ale na finální verzi seznamu ocitne. Doplnil, že česko-ruské vztahy byly komplikované i před kauzou Vrbětice. „Skutečně to je vyhrocení situace nejenom v těch posledních čtrnácti dnech, ale zhruba od roku 2014, kdy se Česká republika plně připojila ke stanovisku a sankcím kolem krymské a ukrajinské krize,“ vysvětlil.

„Vidíme narůstající počty lidí na sankčních seznamech, jak na ruské, tak na evropské straně. Budeme se teď muset velice vážně bavit, jak pokračovat dál, protože ve hře mohou být i další ekonomické sankce,“ podotkla Jourová.

Výzvy ke společné reakci

Situace se podle unijní komisařky nevyvíjí dobrým směrem. Vyzývá nyní západoevropské státy, aby se odhodlaly k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Vyhošťováním diplomatů reagovalo zatím jen pět unijních států ze sedmadvacítky. Před začátkem summitu zemí G7 Česku vyjádřily znovu slovní podporu ve sporu s Ruskem kvůli vrbětické kauze také Spojené státy.

„Chtít po zemích, aby vyhošťovaly diplomaty, a očekávat reciproční akce ruské federace – nechce se po nich málo. Zřejmě státy potřebují víc času na to, aby promyslely všechny možné dopady,“ zdůvodnila možné váhání států.

Podle Charanzové chyběla zpočátku ze strany Česka jasná diplomatická akce, tedy nedalo jasně najevo, co od partnerů očekává. „Díky Evropskému parlamentu (…) vzniklo to první prohlášení pěti lídrů. Následovala rezoluce,“ shrnula. Nyní podle ní dochází ke stupňování politického tlaku  a zintenzivnění diplomatických jednání.

Rezolucí europoslanci vyzvali k přijetí tvrdších sankcí proti Rusku. Členské státy by podle nich měly snížit závislost na ruské energii a zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a také by neměly nechat ruskou společnost Rosatom budovat jaderné elektrárny na území Unie.

Velvyslanec České republiky v Berlíně Tomáš Kafka upozornil, že ačkoliv má na dostavbě plynovodu Nord Stream 2 Německo hospodářský zájem, zájem ze strany Ruska je větší. „Tím si myslím, že se Německu otevírá poměrně široká škála různých opatření, kdy může i daleko efektivněji pracovat s možností dostavby plynovodu Nord Stream 2 k tomu, aby tím dovedlo Rusko k nějakému moderátnějšímu postupu k Evropě,“ řekl. Dodal ale, že pokud by Německo stavbu zastavilo, mohla by taková situace spustit vnitropoltické problémy.

Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) je možné, že by Německo na výzvu přistoupilo. „U Německa si myslím, že to skutečně může být ta pomyslná poslední kapka, protože debatu v německých kruzích o zastavení Nord Stream 2 odstartovala už kauza (Alexej) Navalnyj,“ řekl.

Nejednotné vystupování Česka

To, že západní země zatím nepřistoupily k vyhoštění diplomatů, přičítají kritici výrokům o tom, že existují dvě vyšetřovací verze vrbětického útoku. Poprvé to zmínil prezident Miloš Zeman ve svém projevu. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) následně mluvila dokonce o více než dvou vyšetřovacích scénářích. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) svá slova ale vzala zpět.

Podle Jindráka je česká politická reprezentace jednotná. „Reakce pana prezidenta byla jednoznačná, podpořil vládu v těch krocích, které následovaly. To znamená ve vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. V průběhu týdne potom podpořil premiéra i prvního místopředsedu vlády i v dalších krocích, které nastaly,“ sdělil.

Podle Jourové je pro okolní státy na formální úrovni bernou mincí vyjádření ministra zahraničí na oficiálních jednáních a to, co říká premiér republiky.

Další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou budou evropští lídři řešit na summitu 25. května. „Tady bude příležitost znovu potvrdit jednotnou linii vládní zahraniční politiky České republiky,“ uvedla Jourová.

Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) řekl, že nejprve je třeba, aby byla kauza vyšetřena. „Všechny ty věci by měly být natolik dobře vyšetřeny, aby nemohlo být žádných pochyb. A potom bychom mohli zahájit například stíhání osob. Ale nejen to, mohli bychom vydat mezinárodní zatykač. Ale to se bohužel zatím neděje, tedy mně z toho vyplývá, že zatím není dostatek pádných důkazů pro to, abychom takovéto řízení mohli vést,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Snahu vlády o změnu systému emisních povolenek podporují odbory i zaměstnavatelé

Zaměstnavatelé a odbory podporují snahu vlády o změnu systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2. Žádají ucelenou analýzu dopadů jejich zavedení. Prosazují také to, aby se evropské dotace po roce 2027 zacílily do několika málo oblastí a využily na strategické projekty, řekli po čtvrtečním jednání tripartity šéf Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a předák ČMKOS Josef Středula. Dohodnout se nepodařilo na růstu platů ve veřejném sektoru.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasování o nedůvěře Evropské komise bylo divadlo, řekl Síkela v Interview ČT24

Bylo zřejmé, že hlasování o nedůvěře Evropské komise (EK) nemůže projít, od začátku šlo o „politické divadlo“, prohlásil eurokomisař Jozef Síkela (STAN). V pořadu Interview ČT24 s ním moderátorka Tereza Řezníčková dále probírala, jak americký prezident Donald Trump ovlivní ekonomickou situaci v Evropské unii či v jakých oblastech Evropa působí v Africe a kdo jsou její klíčoví partneři.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hřensko zpřístupní Edmundovu soutěsku

Zastupitelé Hřenska na Děčínsku schválili otevření Edmundovy soutěsky, a tedy i obnovu provozu plavby na loďkách. Jeden z hlavních turistických cílů v národním parku České Švýcarsko je z bezpečnostních důvodů uzavřený od obřího požáru v roce 2022. Otevření je naplánované na příští týden, provoz bude zatím v omezeném režimu. Na lodičky se dostane denně maximálně padesát lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nemocnice Nymburk se vzpamatovává z kyberútoku

Lékaři z nymburské nemocnice po rozsáhlém kybernetickém útoku, který zařízení zasáhl minulý týden, postupně znovu získávají přístup do informačního systému a s tím i databáze pacientů. Z 250 počítačů zatím technici zprovoznili zhruba třetinu, aspoň jeden na každém oddělení. Většina lékařských přístrojů je již funkčních, třeba magnetickou rezonanci ale zdravotníci otestovali ve čtvrtek poprvé. Žádanky a dokumenty musí doktoři stále vyplňovat ručně, péče o pacienty však omezená není. Veškeré systémy a počítače chce mít nemocnice naplno zprovozněné do konce příštího týdne.
před 4 hhodinami

Problém způsobilo násobení poruch, řekl šéf ČEPSu k pátečnímu výpadku proudu

Příčinou pátečního rozsáhlého výpadku elektřiny v části Česka byl souběh několika problémů, důvod souběhu je ale stále nejasný, sdělil předseda představenstva ČEPSu Martin Durčák. Zároveň vyloučil přetížení sítě přetoky nebo poškození třetí osobou, soustava podle něj před výpadkem fungovala spolehlivě. ČEPS ve čtvrtek také spustil mimořádné kontroly klíčových elektrických vedení za využití termovize. Výsledky bude mít v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Kraje nedostanou od státu chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic

Stát letos krajům neposkytne chybějící dvě miliardy korun na opravy silnic druhé a třetí třídy a mostů. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to potvrdil na jednání hejtmanům, kteří varují před odkladem desítek staveb po celé republice. Kraje tak budou muset sahat do jiných investic nebo projekty přesunout na příští rok, uvedla mluvčí Asociace krajů ČR a Zlínského kraje Soňa Ličková. Ministerstvo dopravy k tomu sdělilo, že stát přispívá každoročně krajům a Praze na dopravní projekty více než deseti miliardami korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet infarktů se snižuje. Klíčová je rychlá reakce okolí

Případů infarktů v posledních letech v Česku ubývá a snižuje se i procento těch, kteří je nepřežijí. Jiné kardiovaskulární diagnózy jsou naopak na vzestupu. Mezi nejčastější patří chronicky zvýšený tlak. Nemoci oběhové soustavy jsou v tuzemsku nejčastější příčinou úmrtí, zásadní je prvotní reakce laické veřejnosti. A pomáhají i přístupné defibrilátory, jejichž umístění lidé najdou v aplikaci Záchranka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Jiří Brožek získá ve Varech jako první střihač Cenu prezidenta festivalu

Jiří Brožek je prvním střihačem v historii, který převezme Cenu prezidenta festivalu v Karlových Varech. O jejím udělení rozhodl ještě Jiří Bartoška, který v květnu zemřel. Sám Brožek pro festival vybral a uvedl jeden ze svých více než 130 filmů – Smrt krásných srnců. Za svou práci obdržel již devět Českých lvů.
před 5 hhodinami
Načítání...