Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.
Jourová vyzývá ke společné reakci vůči Rusku, ve hře prý mohou být další sankce
67 minut
90’ ČT24 - Vývoj v kauze Vrbětice
Rusko minulý týden zveřejnilo seznam představitelů Evropské unie, kterým zakázalo vstup na své území. Je na něm mimo jiné i Jourová. Ta zákaz nejprve označila za ocenění. „Já jsem také řekla, že jsem se na seznamu ocitla v dobré společnosti (…), takže samozřejmě že to byl bonmot,“ okomentovala. „Upřímně bych si přála, aby nebyly žádné sankční seznamy,“ dodala. Podle ní ale postoj Ruska nutí Evropskou unii, aby reagovala.
Moskva také sestavila seznam největších nepřátel, mezi nimi je i Česko. Vedle něj také Spojené státy, Velká Británie nebo Polsko. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zmocněnec vlády pro česko-ruské konzultace Rudolf Jindrák upozornil, že nemá informace o tom, že by tento seznam byl oficiální a definitivní verzí. „Přesto to nemění nic na situaci, že bychom nějakým způsobem měli toto samozřejmě vyhodnotit a reflektovat. Protože jestli vás někdo prohlásí za nepřátele, tak se s ním těžko můžete kamarádit,“ řekl.
Česko se podle něj ale na finální verzi seznamu ocitne. Doplnil, že česko-ruské vztahy byly komplikované i před kauzou Vrbětice. „Skutečně to je vyhrocení situace nejenom v těch posledních čtrnácti dnech, ale zhruba od roku 2014, kdy se Česká republika plně připojila ke stanovisku a sankcím kolem krymské a ukrajinské krize,“ vysvětlil.
„Vidíme narůstající počty lidí na sankčních seznamech, jak na ruské, tak na evropské straně. Budeme se teď muset velice vážně bavit, jak pokračovat dál, protože ve hře mohou být i další ekonomické sankce,“ podotkla Jourová.
Výzvy ke společné reakci
Situace se podle unijní komisařky nevyvíjí dobrým směrem. Vyzývá nyní západoevropské státy, aby se odhodlaly k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Vyhošťováním diplomatů reagovalo zatím jen pět unijních států ze sedmadvacítky. Před začátkem summitu zemí G7 Česku vyjádřily znovu slovní podporu ve sporu s Ruskem kvůli vrbětické kauze také Spojené státy.
„Chtít po zemích, aby vyhošťovaly diplomaty, a očekávat reciproční akce ruské federace – nechce se po nich málo. Zřejmě státy potřebují víc času na to, aby promyslely všechny možné dopady,“ zdůvodnila možné váhání států.
Podle Charanzové chyběla zpočátku ze strany Česka jasná diplomatická akce, tedy nedalo jasně najevo, co od partnerů očekává. „Díky Evropskému parlamentu (…) vzniklo to první prohlášení pěti lídrů. Následovala rezoluce,“ shrnula. Nyní podle ní dochází ke stupňování politického tlaku a zintenzivnění diplomatických jednání.
Rezolucí europoslanci vyzvali k přijetí tvrdších sankcí proti Rusku. Členské státy by podle nich měly snížit závislost na ruské energii a zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a také by neměly nechat ruskou společnost Rosatom budovat jaderné elektrárny na území Unie.
Velvyslanec České republiky v Berlíně Tomáš Kafka upozornil, že ačkoliv má na dostavbě plynovodu Nord Stream 2 Německo hospodářský zájem, zájem ze strany Ruska je větší. „Tím si myslím, že se Německu otevírá poměrně široká škála různých opatření, kdy může i daleko efektivněji pracovat s možností dostavby plynovodu Nord Stream 2 k tomu, aby tím dovedlo Rusko k nějakému moderátnějšímu postupu k Evropě,“ řekl. Dodal ale, že pokud by Německo stavbu zastavilo, mohla by taková situace spustit vnitropoltické problémy.
Podle europoslance Stanislava Polčáka (STAN) je možné, že by Německo na výzvu přistoupilo. „U Německa si myslím, že to skutečně může být ta pomyslná poslední kapka, protože debatu v německých kruzích o zastavení Nord Stream 2 odstartovala už kauza (Alexej) Navalnyj,“ řekl.
Nejednotné vystupování Česka
To, že západní země zatím nepřistoupily k vyhoštění diplomatů, přičítají kritici výrokům o tom, že existují dvě vyšetřovací verze vrbětického útoku. Poprvé to zmínil prezident Miloš Zeman ve svém projevu. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) následně mluvila dokonce o více než dvou vyšetřovacích scénářích. Po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) svá slova ale vzala zpět.
Podle Jindráka je česká politická reprezentace jednotná. „Reakce pana prezidenta byla jednoznačná, podpořil vládu v těch krocích, které následovaly. To znamená ve vyhoštění osmnácti pracovníků ruské ambasády v Praze. V průběhu týdne potom podpořil premiéra i prvního místopředsedu vlády i v dalších krocích, které nastaly,“ sdělil.
Podle Jourové je pro okolní státy na formální úrovni bernou mincí vyjádření ministra zahraničí na oficiálních jednáních a to, co říká premiér republiky.
Další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou budou evropští lídři řešit na summitu 25. května. „Tady bude příležitost znovu potvrdit jednotnou linii vládní zahraniční politiky České republiky,“ uvedla Jourová.
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) řekl, že nejprve je třeba, aby byla kauza vyšetřena. „Všechny ty věci by měly být natolik dobře vyšetřeny, aby nemohlo být žádných pochyb. A potom bychom mohli zahájit například stíhání osob. Ale nejen to, mohli bychom vydat mezinárodní zatykač. Ale to se bohužel zatím neděje, tedy mně z toho vyplývá, že zatím není dostatek pádných důkazů pro to, abychom takovéto řízení mohli vést,“ řekl.
