Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.
Rusko zakázalo vstup osmi lidem z EU včetně Jourové. Nepřijatelné a nepodložené, reaguje Unie
Mezi osobami na zveřejněném „černém seznamu“ Moskvy jsou rovněž šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN). Tato laboratoř potvrdila německé závěry ohledně loňské otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se Navalnyj zotavoval v Berlíně.
Do Ruska nesmějí také dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.
EU: Rusko ukázalo, že zvolilo konfrontaci
„Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní (páteční - pozn. red.) rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná,“ zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli.
Rusko tak podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustanných vztahů.
„Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím,“ napsala ve své vlastní reakci mimo jiné místopředsedkyně EK Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu octila v dobré společnosti a vyjádřila svou podporu dalším podobně postiženým.
Moskva: Reagujeme na sankce
Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU začátkem března uvalila sankce na čtyři ruské představitele, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů.
Deset dní poté se země Unie shodly na prodloužení protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.
Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.
Moskva si stěžuje na „jednostranná opatření EU“
„Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím,“ stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.
„Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložena důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázán vstup do země.
TASS napsal, že velvyslanci EU Markusi Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce.
„Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu,“ citovala agentura sdělení ministerstva.
