Rusko zakázalo vstup osmi lidem z EU včetně Jourové. Nepřijatelné a nepodložené, reaguje Unie

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

Mezi osobami na zveřejněném „černém seznamu“ Moskvy jsou rovněž šéf berlínské prokuratury Jörg Raupach a Asa Scottová, šéfka švédské Laboratoře chemické, biologické, radiační a jaderné bezpečnosti (CBRN). Tato laboratoř potvrdila německé závěry ohledně loňské otravy kritika Kremlu Alexeje Navalného látkou ze skupiny novičok. Z otravy se Navalnyj zotavoval v Berlíně.

Do Ruska nesmějí také dva lotyšští a jeden estonský činitel a člen francouzské delegace v Parlamentním shromáždění Rady Evropy Jacques Maire.

EU: Rusko ukázalo, že zvolilo konfrontaci

„Co nejdůrazněji odsuzujeme dnešní (páteční - pozn. red.) rozhodnutí ruských orgánů zakázat osmi státním příslušníkům Evropské unie vstup na ruské území. Tato akce je nepřijatelná, postrádá jakékoli právní odůvodnění a je zcela neopodstatněná,“ zdůraznili ve společném prohlášení předseda Evropské rady Charles Michel, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropského parlamentu Sassoli.

Rusko tak podle nich názorně ukázalo, že zvolilo konfrontaci s EU, místo aby souhlasilo se změnou negativního směřování dvoustanných vztahů.

„Neustálá snaha Ruska rozsévat dezinformace a podkopávat lidská práva si zaslouží silnou a stálou reakci. Pokud je to cena za říkání pravdy, pak ji ráda zaplatím,“ napsala ve své vlastní reakci mimo jiné místopředsedkyně EK Jourová. Dodala, že se na ruském seznamu octila v dobré společnosti a vyjádřila svou podporu dalším podobně postiženým.

Moskva: Reagujeme na sankce

Podle ruské diplomacie je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. EU začátkem března uvalila sankce na čtyři ruské představitele, včetně generálního prokurátora Igora Krasnova a hlavního vyšetřovatele Alexandra Bastrykina, kvůli uvěznění opozičního vůdce Alexeje Navalného a potlačování pokojných protestů.

Deset dní poté se země Unie shodly na prodloužení protiruských sankcí za narušování ukrajinské suverenity a územní celistvosti.

Ve čtvrtek poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země EU, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následném diplomatickém sporu.

Moskva si stěžuje na „jednostranná opatření EU“

„Evropská unie pokračuje v politice nelegitimních jednostranných omezujících opatření vůči ruským občanům a organizacím,“ stojí v prohlášení, které ruské ministerstvo zahraničí zveřejnilo s poukazem na březnové sankce vůči šesti Rusům. Moskva si přitom stěžuje, že EU odmítá všechny její návrhy na řešení vzájemných problémů dialogem.

„Tato praxe je v rozporu s Chartou OSN a základními normami mezinárodního práva. Je doprovázena protiruskou hysterií záměrně podněcovanou v západních médiích. Není podložena důkazy. Všechny naše návrhy na řešení jakýchkoli problémových otázek vzniklých mezi Ruskem a EU přímým profesionálním dialogem jsou důsledně ignorovány nebo odmítány,“ stojí v prohlášení ruské diplomacie, které doplňuje seznam osmi osob, jež nyní mají zakázán vstup do země.

TASS napsal, že velvyslanci EU Markusi Edererovi, předvolanému na ministerstvo zahraničí, bylo při předání příslušné nóty sděleno, že Rusko si vyhrazuje právo nadále reagovat na jakékoli nepřátelské kroky Evropské unie, jako jsou jednostranné sankce.

„Šéfovi delegace EU bylo řečeno, že jednostranná omezující opatření EU považujeme za odporující mezinárodním právním normám a zásadám rovnocenné a respektující spolupráce mezi státy. Vyhrazujeme si právo i nadále reagovat na jakékoli nepřátelské akce EU tohoto druhu,“ citovala agentura sdělení ministerstva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 5 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...