Věra Jourová strana 2 z 5

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Policie v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v pátek registrovala 149 případů vyhrožování jeho napodobením nebo schvalování činu. Podle nejvyššího státního zástupce Igora Stříže kriminalisté svou práci dělají dobře. Upozornil ale, že jde především o verbální trestné činy, za které by se neměly ukládat příliš přísné tresty. S tím i souhlasí ústavní právník Marek Antoš. „Ale nejde to říci paušálně. Může nastat okolnost daného výroku, kdy je potřeba sáhnout k silnější represi,“ uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Příkladem podle něj může být třeba výrok směřující ke konkrétní akci.

„Návrat do Evropy“ ohlásil nový polský premiér Donald Tusk, který tak zavelel k obratu v zahraniční politice. Hned po Novém roce chce vyřešit spory s Bruselem o právní stát a odblokovat po léta zadržované miliardy z unijních fondů. Obměnit chce i vedení státní televize TVP a vrátit zpět kritizovanou reformu soudů.

Evropská komise (EK) je podle její místopředsedkyně Věry Jourové znepokojena překotností reformních kroků slovenské vlády, která začala proces rušení Úřadu speciální prokuratury a změny trestního zákoníku. Komise bude monitorovat, zda změny neohrozí efektivní boj proti korupci a zločinu. Vyčítat Slovensku rychlost změn je dle bývalého europoslance Petra Macha (SPD) ubohé. Česko podle něj speciální prokuraturu nemá, tudíž ani Bratislava ji nepotřebuje. „A navíc je to jejich věc,“ dodal. O tématu s nimi v Událostech, komentářích debatovali ještě ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý politik Michael Kocáb.

Rektor Vysoké školy ekonomické (VŠE) Petr Dvořák se rozhodl odvolat děkana Národohospodářské fakulty VŠE Miroslava Ševčíka. „Setkal jsem se s ním dopoledne, abych mu písemné rozhodnutí předal, odmítl jej ale převzít, proto není pravomocné. Stane se tak, až mu bude doručeno,“ uvedl rektor. Své rozhodnutí odůvodňuje mimo jiné dlouhodobým poškozováním zájmů školy. Děkan Ševčík považuje rozhodnutí rektora za nezákonné a jednoznačně politické. Novinářům řekl, že se proti němu bude bránit soudní cestou.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Na pražské Vysoké škole ekonomické pokračuje spor o odvolání děkana Miroslava Ševčíka. Senát národohospodářské fakulty rozhodl, že se k návrhu nemůže vyjádřit. Na stanovisko přitom čeká rektor univerzity Petr Dvořák. Podle něj Ševčík dlouhodobě poškozuje dobré jméno školy. Ten to ovšem odmítá.

Analytik Hospodářských novin Martin Ehl v pořadu 90'ČT24 řekl, že dalším polským premiérem bude s největší pravděpodobností Donald Tusk, protože má potřebné politické zkušenosti a dovednosti. Europoslanci Mikuláš Peksa (Piráti) a Ondřej Knotek (ANO) se shodli, že pod jeho vedením bude země hledat cestu zpět do jádra Evropské unie.

Evropské volby, které se uskuteční příští rok, budou příležitostí i výzvou pro demokracii. V projevu v Evropském parlamentu to prohlásil český prezident Petr Pavel. Zdůraznil, že klíčem k míru a prosperitě v Evropě jsou její jednota a rozmanitost. Prezident zároveň ostře odsoudil ruskou agresi proti Ukrajině. Hlava státu se při návštěvě Štrasburku setkala také s předsedkyní EP Robertou Metsolaovou, hovořili spolu především o Ruskem napadené Ukrajině, evropských hodnotách, dezinformacích a populismu.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.

Základní digitální dovednosti má v zemích Evropské unie stále nedostatečné množství lidí, v nynější sedmadvacítce je rovněž potřeba zvýšit počet odborníků na informační technologie. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká republika má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. Základní digitální dovednosti má v Česku 60 procent lidí, což je nad průměrem EU, který je 54 procent. V digitalizaci podniků ale Česko zaostává.

Internetové platformy musejí zvýšit úsilí proti dezinformacím, prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Velkým testem, který ukáže, zda úsilí internetových společností při odstraňování nezákonného obsahu funguje, budou podle eurokomisařky sobotní volby na Slovensku a poté i volby do Evropského parlamentu v červnu příštího roku.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová prohlašuje, že velké technologické firmy se musí podřídit, pokud chtějí využívat evropský trh. „V Evropě se bude nadále podnikat podle evropských pravidel, která jsou přísná, leč spravedlivá,“ sdělila Jourová v Interview ČT24 k budoucnosti digitálních platforem na kontinentu. Komise prý připravuje i kodex pro umělou inteligenci (AI), který s sebou ale nese otázky, jaké nástroje dát do ruky prokuratuře.

Díky Evropskému parlamentu, členským státům a mému týmu komisařů se nám podařilo splnit přes devadesát procent toho, co bylo v roce 2019 vytyčeno, prohlásila ve svém tradičním projevu o stavu Evropské unie před europoslanci šéfka Komise Ursula von der Leyenová. „Společně jsme ukázali, že když je Evropa odvážná, dokáže věci dotáhnout do konce,“ uvedla v proslovu, který byl letos poprvé tlumočen i do znakového jazyka.

Rok před koncem funkčního období se mění složení Evropské komise. Odešli už tři členové, například komisař pro klima Frans Timmermans se vrátil do nizozemské politiky. Zůstávající česká zástupkyně Věra Jourová tím naopak dostala na starost další agendu. Po evropských volbách v příštím roce vznikne Komise nová. Není vyloučeno, že znovu v čele s Ursulou von der Leyenovou.

Ve věku 62 let zemřel diplomat Martin Povejšil, bývalý velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci, Evropské unii, ve Španělsku či v Chile. Na síti X (dříve Twitteru) to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Povejšil naposled působil jako vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální resortu zahraničí. Povejšilovu profesionalitu a odborný přehled, ale také lidské vlastnosti ocenili jeho spolupracovníci i politici.

Ve vládních stranách by mohlo dojít k dalšímu střetu, tentokrát kvůli příštímu eurokomisaři. Post má podle dohody připadnout koalici Pirátů a STAN, zájem mají obě uskupení. Neoficiálně už politici mluví i o možných jménech kandidátů, například o ministru průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN) nebo o neúspěšné kandidátce na prezidentku Danuši Nerudové.

V Maďarsku a Polsku přetrvávají významné problémy ohrožující nezávislost justičních orgánů, pluralitu médií či efektivní boj proti korupci a střetu zájmů. V každoročním hodnocení stavu právního státu ve všech 27 členských zemích to uvedla Evropská komise (EK). Česká republika podle tohoto hodnocení v posledním roce zavedla některé přínosné reformy v justici, nadále má však nedostatky ve vyšetřování korupce, zejména u případů týkajících se vysokých míst. Celkový stav demokracie a právního státu v EU zůstává na podobné úrovni jako loni, vyplývá ze zprávy.

Dezinformace jsou podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové (ANO) nebezpečné a je nutné je regulovat i na evropské úrovni. Také stálý představitel České republiky při NATO Jakub Landovský řekl, že je nutné s dezinformacemi pracovat a určitá pravidla, která na ně upozorní, jsou podle něj potřeba. O dopadech války v informačním prostoru debatovali Jourová a Landovský v Událostech, komentářích.

Média by měla kontrolovat politiky, a ne naopak, řekl v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v souvislosti se schválenou novelou o střetu zájmů, která zahrnuje zákaz vlastnictví médií politiky. Předseda ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) zmínil, že nejde o zákon jako takový, ale to, jakým způsobem byl projednán, a že ve sněmovně podle něj neproběhla řádná debata.

Evropská komise chce, aby velké internetové platformy pomáhaly uživatelům rozeznat obsah vytvořený umělou inteligencí (AI) a označovaly jej. Google, Microsoft a další by tímto způsobem měly bránit šíření dezinformací, které AI produkuje na velmi vysoké úrovni. Oznámila to místopředsedkyně Komise Věra Jourová před jednáním se zástupci desítek internetových firem. Požadavek má být součástí dobrovolného kodexu, dle Jourové je ale možné, že se věc stane součástí závazného unijního aktu o AI.

Protiruské sankce mají podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové smysl, protože Moskvu připravují o prostředky na nákup zbraní. Prohlásila to na zahájení bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě. Prezidentka také orodovala za udržení jednoty Západu v přístupu vůči Rusku. Akce se ve slovenské metropoli účastní desítka hlav států a vlád, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, řada ministrů a dalších hostů, včetně známého kritika ruské vlády Michaila Chodorkovského.

Sankce proti Rusku mají i navzdory problémům smysl. V pořadu Otázky Václava Moravce se na tom shodli ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), jeho předchůdce Tomáš Petříček (ČSSD) a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Lipavský rovněž řekl, že je nutné velmi pozorně sledovat případný návrat Roberta Fica do funkce slovenského premiéra. V souvislosti s Ficovou kritikou Evropské unie či protiruských sankcí Lipavský řekl, že by si přál, aby šlo pouze o předvolební rétoriku.

Eurokomisařka Věra Jourová (ANO) má za cíl posílit svobodu a nezávislost médií v Unii. V Interview ČT24 řekla, že je ráda, že Česko nakonec neuzákonilo boj proti dezinformacím, protože by taková právní norma mohla vést k cenzuře. Mluvila také o tom, jak probíhají přístupové rozhovory EU s Ukrajinou.