Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová poblahopřála Robertu Ficovi k vítězství jeho strany Smer–SD ve slovenských parlamentních volbách. K výsledku pogratulovala také druhému Progresívnému Slovensku Michala Šimečky. Je přesvědčena, že volby byly významně ovlivněny nepravdivými informacemi. Podle Jourové se v kampani ještě neprojevil akt EU o digitálních službách, který má omezit šíření lží na nejoblíbenějších internetových platformách. Věra Jourová hovořila o slovenských volbách a aktu o digitálních službách v Otázkách Václava Moravce.
Respektujeme volbu slovenských občanů, ovlivnily ji však dezinformace, uvedla Jourová
„Respektujeme volbu slovenských občanů. Slováci měli možnost vhodit své volební hlasy a použít své autonomní rozhodnutí. Ale musím říct, že za vysoké míry manipulace. Ale samozřejmě respektujeme výsledky voleb,“ řekl Věra Jourová ke slovenským volbám, které vyhrála strana Smer–SD Roberta Fica před Progresívným Slovenskem s lídrem Michalem Šimečkou.
Právě Progresívné Slovensko podle ní čelilo „bezprecedentní dezinformační masáži“. „Viděli jsme jednak vysokou míru zaplavení slovenského informačního prostoru ze strany krajní pravice, ale zároveň i z prokremelských zdrojů. Největším strašákem, který se pouštěl do informačního prostoru, bylo, že volby budou zmanipulované, že jsou tam vlivy zahraničních mocností a tak dále,“ shrnula Jourová, která má v Evropské komisi na starost agendu hodnoty a transparentnost včetně boje s dezinformacemi.
Poukázala, že se na Slovensku ve volební kampani také poprvé objevil deepfake, tedy upravená videa, která vkládají do úst aktérů slova, která nikdy neřekli. „Pan Šimečka toho byl prvním terčem, pohrála si s tím umělá inteligence. To je pro mě největší strašák, že se technologie včetně umělé inteligence budou ve vrchovaté míře zneužívat autory, propagátory dezinformací. To by mohlo skončit velice špatně pro evropskou demokracii,“ prohlásila Jourová.
Připustila, že se ve slovenské předvolební kampani ještě nemohl plně projevit akt o digitálních službách, který začal platit koncem srpna. Místopředsedkyně Komise se domnívá, že v kampani před jarními volbami do Evropského parlamentu bude jeho dopad již výraznější. Akt se týká devatenácti internetových platforem, které musí zajistit, že se jejich prostřednictvím nebudou šířit ověřené lži – tedy dezinformace – ani výzvy k násilí a zabíjení.
Věra Jourová nicméně odmítla, že by byl akt nástrojem cenzury. Ujistila, že nijak neomezuje šíření osobních názorů. „Tu kritiku slýchám často. Mám chuť vzkázat autorům kritických slov a vyvolávání strašáků z cenzury, ať se podívají na jimi mnohdy milované Rusko, co je cenzura, jak vypadá cenzura v diktatuře. To je cesta, kterou v Evropské unii určitě nejdeme. Chceme navrátit zákonnost obsahu. Zakázaný obsah existuje v Evropské unii celé dekády. Ve všech zemích je to tak kvalifikováno. My po platformách v rámci nařízení o digitálních službách nechceme nic jiného, než aby si udělaly pořádek ve svých sítích a aby respektovaly zákony,“ zdůraznila.
Vítězství Fica není pro Jourovou důkaz odklonu Evropanů od EU
Místopředsedkyně Evropské komise se nedomnívá, že výsledek slovenských voleb ukázal, že se evropské státy začínají odchylovat od Unie a začínají preferovat návrat k silným národním státům – k čemu vyzýval maďarský premiér Viktor Orbán, který se v současnosti profiluje jako blízký Ficův spojenec. Jourová ale připomněla, že loni naopak ve slovinských volbách prohrál někdejší premiér Janez Janša, který se podle ní rovněž „zhlédl v panu Orbánovi, chtěl následovat jeho cestu“.
Není si ani jistá tím, že Robert Fico – vrátí-li se díky volebnímu vítězství do premiérské funkce – bude v praktické politice plně následovat to, co před volbami říkal například ohledně toho, že by Slovensko mělo přestat podporovat Ukrajinu. „Musíme počkat na to, jestli se rétorika pana Fica v případě, že se stane premiérem, taky ukáže při jednáních v Evropské radě,“ podotkla.
Připustila ale, že pokud ano, bude to od dalších zemí vyžadovat velké úsilí, protože sankce vůči Rusku i pomoc Ukrajině se schvalují jednomyslně. „Bude to vyžadovat velkou diplomatickou aktivitu vůči novému premiérovi – bude-li to pan Fico – aby ho kolegové z ostatních členských států přesvědčili, abychom v době války uplatnili princip jeden za všechny a všichni za jednoho,“ shrnula Věra Jourová.