Základní digitální dovednosti má v zemích Evropské unie stále nedostatečné množství lidí, v nynější sedmadvacítce je rovněž potřeba zvýšit počet odborníků na informační technologie. Vyplývá to ze zprávy o stavu digitalizace v EU, kterou zveřejnila Evropská komise. Česká republika má podle této zprávy v oblasti digitalizace nevyužitý potenciál. Základní digitální dovednosti má v Česku 60 procent lidí, což je nad průměrem EU, který je 54 procent. V digitalizaci podniků ale Česko zaostává.
Evropanům chybí digitální dovednosti, potřeba jsou experti na IT technologie, ukazuje zpráva
„Jestliže chce Česko hrát prim, jestli chce být skutečně na špici, tak musí přidat v řadě faktorů,“ upozornila v Bruselu místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
„Mělo by co nejlépe využít těch skoro padesát miliard korun, které má z Evropské unie k dispozici na digitalizaci. Tyto peníze se mají dočerpat do roku 2026, takže je to docela velký spěch,“ dodala Jourová s tím, že doufá, že tuto „šanci Česko nepromarní“. Zmínila, že by peníze mohly být použity například na zasíťování a vybudování infrastruktury vysokorychlostního internetu.
Své digitální cíle pro rok 2030 si Evropská unie stanovila již dříve. Patří mezi ně například, že by základní digitální dovednosti mělo mít minimálně osmdesát procent populace. Mezi základní digitální dovednosti patří zpracování informací, komunikace, vytváření digitálního obsahu, bezpečnost a řešení problémů. Specialistů v oboru informačních technologií by pak do této doby mělo být dvacet milionů, přičemž by měl být stejný poměr žen a mužů. Podle Jourové je ale žen v tomto oboru stále málo a vyzvala je k tomu, aby se nebály jít studovat technické obory.
Jourová o stavu digitalizace v EU (zdroj: ČT24)
V oblasti digitální transformace podniků plán EU říká, že by do sedmi let pětasedmdesát procent společností v EU mělo používat cloud, umělou inteligenci či data velkého objemu. Cloud je virtuální prostor, prostřednictvím kterého uživatelé vytvářejí, sdílejí a pracují s obrovským množství informací různého typu. Rovněž by se měl v Evropské unii zdvojnásobit počet podniků typu unicorn (jednorožec), tedy mladých technologických firem.
Veřejné služby on-line
Pokud jde o digitalizaci veřejných služeb, klíčové veřejné služby by měly být ze sta procent on-line. Stejně tak by mělo mít sto procent občanů přístup k elektronické zdravotní dokumentaci a rovněž sto procent občanů by mělo disponovat digitální identifikací.
Jaká je nynější situace v členských zemích ukázala právě zveřejněná zpráva. Digitální dovednosti potřebují všichni Evropané ke studiu, k práci, ke komunikaci, k přístupu k veřejným službám on-line a k nalezení důvěryhodných informací. Mnozí je ale postrádají. Takzvaný Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) z roku 2022 ukázal, že v roce 2021 mělo pouze 54 procent dospělé populace EU alespoň základní dovednosti, což je stále daleko do cíle osmdesáti procent obyvatel.
Rozdíly mezi zeměmi jsou přitom výrazné: Nizozemsko a Finsko se v roce 2021 přiblížily k dosažení cíle, 79 procent dospělých v těchto zemích mělo alespoň základní digitální dovednosti. V osmi členských zemích byl však podíl jednotlivců s alespoň základními digitálními dovednostmi nižší než padesát procent, přičemž Rumunsko, Bulharsko, Polsko a Itálie se umístily na nejnižším místě.