Česko se ujímá předsednictví Rady Evropské unie. Příštích šest měsíců bude mít kabinet Petra Fialy (ODS) zásadní vliv na evropskou politiku, diskutované normy, směřování evropského bloku i řešení celé řady výzev.
České předsednictví Radě EU odstartuje v pátek v Litomyšli společným zasedáním české vlády a Evropské komise. Právě vztah mezi Radou a Komisí je pro předsednictví klíčový – zatímco Evropská komise je exekutivním orgánem EU, Rada je spolu s Evropským parlamentem orgánem zákonodárným. A na rozdíl od Komise reprezentuje Rada EU přímo zájmy jednotlivých členských států.
Země předsedající Radě EU potom funguje jako garant toho, že jednotlivé členské státy mezi sebou budou hladce spolupracovat, a hraje roli prostředníka při případných sporech. Obecným hlavním úkolem pro předsedající zemi je zajistit kontinuitu v práci na evropské legislativě a programu. Klíčovým partnerem je proto pro Radu EU vedle Evropské komise také Evropská rada.
Česko bude tedy následujících šest měsíců řídit zasedání Rady EU, jejích výborů a pracovních skupin. Aby kabinet Petra Fialy zajistil, že spolupráce mezi unijními zeměmi nebude váznout, bude mimo jiné organizovat zasedání v Bruselu i v Česku.
Dohod na návrzích unijní legislativy se vedle formálních jednání dosahuje prostřednictvím takzvaných trialogů. Jde o setkání představitelů Evropského parlamentu, Evropské komise a ministrů či úředníků předsedající země, které mají za cíl co nejhladší přijetí evropských norem. Trialogy jsou zásadní, byť neoficiální, součástí unijního legislativního procesu a čeští zástupci v nich mohou v následujícím půl roce hrát významnou roli.
- Motto českého předsednictví Evropa jako úkol se inspiruje projevem Václava Havla z roku 1996 v Cáchách, v němž se tehdejší prezident zamýšlel nad úlohou Evropy v proměněném světě.
- V anglické verzi pro mezinárodní publikum české motto zní: Europe as a task: rethink, rebuild, repower.
Nabitý kalendář
Vedle těchto neformálních jednání za zavřenými dveřmi se v průběhu šesti měsíců českého předsednictví uskuteční řada oficiálních akcí. Česká vláda musí zorganizovat na padesát jednání na ministerské úrovni a předsedat bude takřka dvěma stovkám pracovních skupin.
Strakova akademie plánuje přímo v Česku zorganizovat summit Evropské rady (tedy setkání prezidentů a premiérů zemí EU), jednání Fialova kabinetu s Evropskou komisí i představiteli Evropského parlamentu a dále mimo jiné schůzky na úrovni ministrů. Většina dění se ale odehraje mimo Česko v srdci evropských institucí – v Bruselu, ve Štrasburku a Lucembursku.
První akce v rámci předsednictví už má česká vláda za sebou – už v polovině června kabinet přijal v Lichtenštejnském paláci v Praze předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolovou a šéfy jednotlivých parlamentních frakcí. Lídři EU už požádali Fialu, aby v době českého předsednictví uspořádal neformální summit na téma širší spolupráce Evropské unie s nečlenskými státy.
V Česku konané akce bude z finančních důvodů hostit primárně Praha. Vedle Pražského hradu, jenž bude dějištěm nejvýznamnějších jednání, české předsednictví využije například Kongresové centrum, kde se budou pořádat konference či neformální akce.
Protože půlrok je mnohdy krátká doba pro náročná jednání, při nichž je třeba hledat kompromisy mezi mnoha stranami s různými zájmy, předsednická země nefunguje v čele Rady EU izolovaně, nýbrž v rámci takzvaných trojic – se státem, od nějž řízení Rady přebírá (v českém případě Francie), a se zemí, které žezlo v čele Rady EU předá (Švédsko). Tento systém zajišťuje kontinuitu, jeho smyslem je, že si představitelé zemí předávají zkušenosti a transfer předsednických povinností probíhá hladce.
- Česko nyní předsedá Radě EU podruhé – poprvé se tak stalo před třinácti lety v první polovině roku 2009.
- Tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek se spolu s předsedáním Radě EU stal šéfem Evropské rady – ještě totiž nebyla v platnosti Lisabonská smlouva, která ustanovila stálého předsedu Evropské rady.
- Priority zahrnovaly energetiku, ale také stabilizaci ekonomické situace po globální finanční krizi.
- Česko muselo v rámci předsednictví řešit například rusko-ukrajinský spor o plyn, konflikt v Gaze, nezaměstnanost či změny klimatu. Summit ministrů zahraničí na Hluboké provázely protesty proti jaderné elektrárně Temelín nebo americkému radaru v Česku.
- České předsednictví poznamenal pád Topolánkovy vlády v březnu 2009. V květnu nahradila Topolánkův kabinet úřednická vláda Jana Fischera.
Priority
Fialův kabinet vytyčil pět priorit, jimž se chce v čele Rady EU věnovat. Za klíčové považuje zvládnutí uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, energetickou bezpečnost, posílení obranných kapacit a kybernetickou bezpečnost, strategickou odolnost evropské ekonomiky a rovněž odolnost demokratických institucí.
„Spolu s našimi evropskými partnery budeme během šesti měsíců v čele Evropské unie usilovat o to, abychom byli společně silnější a abychom tuto naši sílu dokázali využít ve prospěch těch, kteří ji potřebují,“ prohlásil už v polovině června Fiala.
Priority se rozloží mezi jednotlivá ministerstva, jejichž šéfové tvoří Radu EU a která zároveň mají své dílčí cíle. Kupříkladu resort práce se zaměří na integraci uprchlíků či pomoc při růstu cen, ministerstvo dopravy hodlá zlepšit propojenost dopravních koridorů v EU, zemědělství plánuje řešit potravinovou bezpečnost či pesticidy a resort kultury chce zachraňovat ukrajinské kulturní dědictví.
Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO) věří, že předsednictví je pro Česko velkou šancí dostat se do centra unijního dění a nestát mimo něj. „Pokud se nám to teď povede, věřím tomu, že to bude mít dopad i na další léta, že nebudeme hledat, kde nechal tesař díru, ale že už zůstaneme vevnitř,“ nechala se slyšet eurokomisařka.
„Předsednictví bude rovněž příležitostí pro celkovou pozitivní prezentaci České republiky v zahraničí, ale i zvýšení všeobecného povědomí domácí veřejnosti o EU a jejím řízení,“ věří směrem k nadcházejícím šesti měsícům česká vláda.
