Úplné odstřižení se od ruských fosilních paliv je podle eurokomisařky Věry Jourové (ANO) hlavní prioritou pro Brusel, řekla to v Interview ČT24. V souvislosti s opatřeními, která si jednotlivé státy samy zavádějí, řekla, že v současné době jsou evropská pravidla v tomto ohledu mírnější a k zemím vstřícnější. Státům ale zároveň doporučila přistoupit na společné nákupy energií. Jako příklad dobrého fungování uvedla nákupy vakcín během pandemie covidu-19.
Prioritou je odstřižení se od ruského plynu a ropy, řekla Jourová. Vyzdvihla společné nákupy energií
27 minut
Věra Jourová hostem Interview ČT24
Jourová uvedla, že v souvislosti s plynem se Česko dokáže na zimu připravit. „Už v březnu jsme vydali poměrně ujišťující materiál, se kterým souhlasily všechny státy, které by měly zajistit osmdesát procent plynu v zásobnících a řadu dalších opatření tak, abychom se nemuseli bát zimy, která přijde,“ uvedla.
Podle Jourové jsou v materiálu také opatření dlouhodobého charakteru, největším cílem podle ní je odstřihnutí se od ruského plynu a ropy. Řekla také, že pravidla pro jednotlivé státy jsou nyní v Evropě velmi uvolněná, a to v souvislosti s tím, jaká opatření dělají proti zdražování energií či pohonných hmot pro občany a firmy.
„Jako Evropská komise jsme státům nabídli celý vějíř opatření. Státy si tyto návrhy buď berou, nebo jsou kreativní a hledají řešení, která lépe vyhovují jejich státnímu systému. Musíme si uvědomit, že sice máme společný trh, ale věci, které se týkají energetiky, jsou hodně závislé na tom, jaká je státní politika,“ uvedla Jourová.
Připomněla také, že komise dala jako možnost dobrovolný společný nákup energií. „Očekává se, že by mohly být vyšší ceny, pokud by si to dojednávaly jednotlivé státy. Věřím tomu, že si státy dobře propočítávají, jaká varianta je pro ně výhodnější. Například u vakcíny (proti covidu-19) se naprosto jednoznačně projevilo, že výhoda toho velkého nákupu je nesporná,“ uvedla jako příklad.
Jednání s Bartuškou
Jourová má ve středu v Bruselu jednat se zvláštním velvyslancem pro energetickou bezpečnost Václavem Bartuškou. „Předpokládám, že se bude ptát na to, co je v plánu dál v sankčním balíku číslo 7, který by měl přijít. Já budu velice zvědavá zejména na opatření, která by měla zmírnit dopady energetické krize na české domácnosti,“ uvedla.
Eurokomisařka ale řekla, že by byla ráda, kdyby šlo Česko cestou společných nákupů energií. „Je to ta nejrychlejší a nejsnadnější cesta k tomu, abychom měli levnější energie. S Bartuškou bych se ale chtěla bavit i o investicích do obnovitelných zdrojů, že bychom v Česku schválili takzvaný plán obnovy, kde je zhruba 37 procent peněz právě na opatření v oblasti energetiky,“ řekla.
Důsledky konce ruského plynu
V souvislosti s plánovaným koncem ruského plynu v Evropě Jourová řekla, že Unie má zpracované analýzy. „Máme vyčísleno, kolik jsme Rusku zaplatili v minulých letech. Jsou to obrovské sumy peněz, které nadále financují válku,“ řekla s tím, že odstřižení se od plynu z Ruska je v souvislosti s tím rozhodně úkolem číslo jedna.
Například Polsko oznámilo, že zdvojnásobí kapacitu plovoucího terminálu na zkapalněný plyn, což by mělo pomoci i České republice. Zároveň chtějí Česko a Polsko oživit projekt plynovodu Stork. Toto všechno se bude podle Jourové analyzovat v rámci současných rozvolněných pravidel pro jednotlivé státy.
„Pokud budou už ta rozvolněná pravidla porušena do nějaké zásadní míry, tak je možné, že bude vyvolán dialog s Polskem,“ sdělila. O „stopce“ projektu ale hovořit nechtěla. „Můj odhad je, že jakákoli investice či rychlá aktivita, která se v Evropě objeví, bude spíš vítána,“ odhadla.
V případě, že by se Rusko samo rozhodlo dříve dovoz plynu či ropy do Evropy ukončit, musela by podle eurokomisařky zafungovat solidarita, která je i podmínkou soudržnosti. „Když se podíváme na zastavení dodávek (plynu) Bulharsku a Polsku, tak jsme viděli, že státy na to reagovaly různě. Myslím si, že soudržnost bude pevná v momentu, kdy bude fungovat i krizové řízení, to znamená rychlé řešení pro nahrazení výpadků z jiných zdrojů,“ sdělila.
Podle Jourové je připraven plán, který s takovou variantou, tedy zastavením dodávek ze strany Ruska, počítá. „Máme takový dobrý zvyk v EU, že nemáme ani poražené, ani vítěze. Pracujeme společně, jsme tým, který zatím i v rámci covidu i války chápe, že společně jsme schopni ty věci řešit lépe a rychleji,“ ujistila.
Kdy přijde zákaz dovozu ruského plynu do Evropské unie, zatím Jourová nedokáže odhadnout. „Chystáme plán, který by měl zásadně omezit dovozy plynu do konce roku, a to už je na stole a schválili to lídři. Do konce roku se máme zbavit dvou třetin dodávek, zbytek pak během dalších let do roku 2027. Rádi bychom to ale všechno urychlili,“ sdělila.
