Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Gazprom ale jinou trasu odmítl

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma tento krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Tento postup však odmítá ruská plynárenská společnost Gazprom. Pokud Rusko tok plynu nepřesměruje, mohou dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu klesnout až o třetinu, varoval šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Jurij Vitrenko.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu – od středečních sedmi hodin ráno – přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža. Podle Gazpromu však není technologicky možné převést přepravu plynu na nový vstupní bod.

Ceny plynu rostou

„Dopady (tohoto kroku) mohou být značné. Plynovod Sojuz (přes Sochranovku) přivádí až třetinu veškerého zemního plynu do Evropy, zejména do té střední, do zemí, jako je Německo, Rakousko, Slovensko a také Česko. Už jen na oznámení ukrajinských úřadů reagovaly trhy v obavách, že od zítřka může být plynu nedostatek, nárůstem cen o několik jednotek procent. Až k tomu kroku Ukrajina ve čtvrtek fakticky přistoupí, může to být ještě mnohem víc,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

„Zatím není jasné, kdo to rozhodnutí učinil – jestli správce systému, nebo vláda v Kyjevě. Faktem zůstává, že ukrajinská vláda dlouhodobě vyzývala státy EU, aby odstoupily od dodávek zemního plynu a neplatily Moskvě peníze na vedení útočné války,“ dodal zpravodaj Papadopulos s tím, že Kyjev se k situaci zatím nevyjádřil.

Ukrajina je i po ruské invazi do země 24. února nadále hlavní tranzitní trasou pro ruský plyn do Evropy, připomněla agentura Reuters. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře, napsala agentura DPA. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle ukrajinské strany míří ruský plyn na území ovládaná separatisty

GTSOU uvedla, že nemůže provádět operace na Novopskovu kvůli „vměšování okupačních sil do technologických procesů“. Reuters zmínil, že tuto stanici začaly ruské síly okupovat brzo po zahájení invaze. Šéf ukrajinského podniku Serhij Makogon sdělil agentuře Reuters, že ruské okupační síly začaly plyn určený k tranzitu do Evropy posílat do dvou regionů na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty.

Ukrajinský provozovatel GTSOU ve své zprávě poukazuje na zásahy okupačních sil do systému, například na nepovolené odčerpávání plynu. To podle zprávy ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Rovněž upozornil, že firmu Gazprom o hrozbách pro tranzit plynu v důsledku aktivit ruských okupačních sil opakovaně informoval a vyzýval k ukončení zásahů do provozu systému, ale bez výsledku.

Gazprom v úterý uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Dodal, že plní veškeré své závazky vůči odběratelům plynu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Růst ekonomiky přinese do státní kasy jen asi deset miliard, odhaduje expert

Nová vláda chce přepracovat návrh státního rozpočtu na příští rok, v němž podle ní chybí až 96 miliard korun. Ekonomové v pořadu Otázky Václava Moravce upozornili, že případné nepokryté jednotky či nižší desítky miliard nejsou v celkovém objemu výdajů zásadním problémem. Větší rizika vidí v přesunech peněz mezi kapitolami a v omezeném přínosu hospodářského růstu pro státní kasu. Podle končícího náměstka ministra financí Tomáše Holuba je rozpočet již tak napjatý a prostor pro manévrování je velmi omezený. Debatoval s předsedou Výboru pro rozpočtové prognózy Michalem Skořepou.
před 11 hhodinami

Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání výživného

Systém vymáhání výživného nebude po změně trestního zákoníku k 1. lednu 2026 podle zákonodárkyň vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů funkční. Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) proto připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) v Otázkách Václava Moravce vyzvala nastupující koalici, aby se změnou počkala alespoň na analýzu dopadů nových paragrafů. Délka legislativního schvalování návrhu umožní podle Mračkové Vildumetzové dostatečnou diskusi nad změnou i analýzu prvních dopadů.
před 11 hhodinami

Michelin posune Česko na světové mapě gastronomie, míní odborníci

Michelinův průvodce rozdal prestižní hvězdy restauracím. Také letos uspěly podniky z Česka, je jich však více než dříve a nachází se i mimo Prahu. Podle herce, blogera a autora Gastromapy Lukáše Hejlíka posune úspěch oceněných restaurací českou gastronomii výš na světové mapě. S tím souhlasí i prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek, podle kterého díky tomu Česko nebude dírou na mapě Michelinu. O současné české gastronomii, jejím rozvoji, ale i problémech debatovali hosté v Událostech, komentářích z ekonomiky, kterými provázely Nina Ortová a Jitka Fialková.
před 18 hhodinami

Fiala připravil nové vládě zprávu o stavu Česka

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
13. 12. 2025

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
13. 12. 2025

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025
Načítání...