Ukrajina přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes stanici Sochranovka. Gazprom ale jinou trasu odmítl

Provozovatel ukrajinského systému pro přepravu plynu GTSOU ve středu ráno přeruší tranzit ruského plynu do Evropy přes měřicí stanici Sochranovka. Firma tento krok zdůvodnila aktivitami ruských okupačních sil. Upozornila, že ke splnění tranzitních závazků vůči evropským partnerům je možné dočasně převést kapacitu na stanici Sudža, která se nachází na území kontrolovaném Ukrajinou. Tento postup však odmítá ruská plynárenská společnost Gazprom. Pokud Rusko tok plynu nepřesměruje, mohou dodávky plynu do Evropy přes Ukrajinu klesnout až o třetinu, varoval šéf ukrajinské státní energetické firmy Naftogaz Jurij Vitrenko.

Současná situace podle GTSOU znemožňuje přepravu plynu přes měřicí stanici Sochranovka a kompresorovou stanici Novopskov nacházející se na okupovaných územích. Novopskov je první kompresorovou stanicí v Luhanské oblasti. Ta je tranzitní cestou pro zhruba 32,6 milionu krychlových metrů plynu denně, což odpovídá téměř třetině celkového objemu ruského plynu přepravovaného přes Ukrajinu do Evropy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom uvedl, že Ukrajina ho o plánovaném přerušení tranzitu – od středečních sedmi hodin ráno – přes stanici Sochranovka informovala a navrhla přesun tranzitu na stanici Sudža. Podle Gazpromu však není technologicky možné převést přepravu plynu na nový vstupní bod.

Ceny plynu rostou

„Dopady (tohoto kroku) mohou být značné. Plynovod Sojuz (přes Sochranovku) přivádí až třetinu veškerého zemního plynu do Evropy, zejména do té střední, do zemí, jako je Německo, Rakousko, Slovensko a také Česko. Už jen na oznámení ukrajinských úřadů reagovaly trhy v obavách, že od zítřka může být plynu nedostatek, nárůstem cen o několik jednotek procent. Až k tomu kroku Ukrajina ve čtvrtek fakticky přistoupí, může to být ještě mnohem víc,“ uvedl zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

„Zatím není jasné, kdo to rozhodnutí učinil – jestli správce systému, nebo vláda v Kyjevě. Faktem zůstává, že ukrajinská vláda dlouhodobě vyzývala státy EU, aby odstoupily od dodávek zemního plynu a neplatily Moskvě peníze na vedení útočné války,“ dodal zpravodaj Papadopulos s tím, že Kyjev se k situaci zatím nevyjádřil.

Ukrajina je i po ruské invazi do země 24. února nadále hlavní tranzitní trasou pro ruský plyn do Evropy, připomněla agentura Reuters. Celková smluvní kapacita pro tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy činí 109 milionů krychlových metrů denně. Hlavní cestou je nicméně plynovod Nord Stream 1 vedoucí po dně Baltského moře, napsala agentura DPA. Nord Stream 1 má kapacitu 55 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Podle ukrajinské strany míří ruský plyn na území ovládaná separatisty

GTSOU uvedla, že nemůže provádět operace na Novopskovu kvůli „vměšování okupačních sil do technologických procesů“. Reuters zmínil, že tuto stanici začaly ruské síly okupovat brzo po zahájení invaze. Šéf ukrajinského podniku Serhij Makogon sdělil agentuře Reuters, že ruské okupační síly začaly plyn určený k tranzitu do Evropy posílat do dvou regionů na východě Ukrajiny ovládaných proruskými separatisty.

Ukrajinský provozovatel GTSOU ve své zprávě poukazuje na zásahy okupačních sil do systému, například na nepovolené odčerpávání plynu. To podle zprávy ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého ukrajinského systému pro přepravu plynu. Rovněž upozornil, že firmu Gazprom o hrozbách pro tranzit plynu v důsledku aktivit ruských okupačních sil opakovaně informoval a vyzýval k ukončení zásahů do provozu systému, ale bez výsledku.

Gazprom v úterý uvedl, že nevidí žádné důvody pro přerušení dodávek přes stanici Sochranovka. Dodal, že plní veškeré své závazky vůči odběratelům plynu v Evropě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
před 2 hhodinami

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
před 12 hhodinami

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
před 19 hhodinami

Od ledna stoupnou živnostníkům odvody, vzrostou i daně z tabáku a alkoholu

Daňové změny a úprava odvodů od ledna dopadnou hlavně na živnostníky. Minimální sociální odvody se jim mají dočasně zvýšit o 960 korun a zdravotní o zhruba 160 korun měsíčně. Důvodem je především úsporný balíček, který v minulém volebním období prosadil kabinet Petra Fialy (ODS). Koalice ANO, SPD a Motoristů chce růst poslaneckým návrhem zpomalit se zpětnou platností. Od ledna platí také změny u paušální daně a vzroste i spotřební daň na tabák a alkohol.
27. 12. 2025

Rusko prodloužilo zákaz vývozu benzinu do konce února

Ruská vláda prodloužila dočasný zákaz exportu benzinu do 28. února 2026 pro všechny vývozce včetně části výrobců. Moskva zároveň do konce února prodloužila zákaz vývozu nafty a námořního paliva. Zákaz se však nevztahuje na přímé výrobce ropných produktů, informovala v sobotu ruská státní agentura Interfax s odvoláním na tiskovou službu vlády.
27. 12. 2025

Nákup a provoz F-35 projdou koaličním auditem, řekla Schillerová

Smlouvy na nákup a provoz 24 nadzvukových letounů F-35 za zhruba 150 miliard i dosavadní platby projdou koaličním auditem. ČT to sdělila vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Reagovala tím i na ministra obrany a jeho slova ze sociálních sítí SPD. Jaromír Zůna řekl, že jeho resort udělá analýzu i s možností výpovědi smlouvy. S tou ale hnutí ANO nesouhlasí. Další z vicepremiérů Karel Havlíček (ANO) už dřív řekl, že nákup F-35 je rozhodnutou věcí.
26. 12. 2025

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
26. 12. 2025

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
25. 12. 2025
Načítání...