Evropská unie dá miliardy na zabezpečení svých satelitů

Evropská komise představila plán na vytvoření bezpečného systému satelitní komunikace, který má ochránit důležitá data a komunikační provoz Evropské unie před případnými útoky zvenčí. Současně má zajistit bezpečné internetové připojení za všech okolností. Projekt s odhadovanými náklady ve výši šesti miliard eur (146 miliard korun) má v době zvýšených obav z aktivit Ruska nebo Číny posílit soběstačnost EU a zvýšit její vliv ve světě.

Unie a její členské země provozují ve vesmíru několik stovek satelitů využívaných například pro navigační systém Galileo či meteorologickou službu Copernicus. Podle Komise je ale vzhledem k exponenciálnímu nárůstu počtu družic „vážně ohrožena bezpečnost a odolnost vesmírných prostředků EU a členských států“.

Unijní exekutiva proto plánuje vytvořit novou infrastrukturu, která má mimo jiné zajistit přístup k vysokorychlostnímu internetu i tam, kde dosud není běžný. Má sloužit také jako záloha pro stávající internetovou infrastrukturu. Jejím cílem je i zajistit připojení v afrických zemích.

Vesmír je politickým i technologickým bojištěm

„Vesmír hraje stále větší úlohu v našem každodenním životě a má rostoucí význam pro náš hospodářský růst, bezpečnost a geopolitickou váhu,“ prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton odpovědný mimo jiné za rozvoj komunikačních technologií.

Evropská komise chce v příštích pěti letech do systému investovat 2,4 miliardy eur, zbytek celkových šesti miliard mají poskytnout další veřejné a soukromé investice.

Podle Bretona půjde o panevropský projekt, který „umožní mnoha začínajícím podnikům a Evropě jako celku stát v čele technologických inovací“. Komise odhaduje přidanou hodnotu projektu až na dvě desítky miliard eur, neboť mimo jiné umožní vytvoření řady nových pracovních míst.

„Pro Česko je to dobrá zpráva, protože posílí již tak velmi živé a prosperující podhoubí – vědecké instituce, inovativní průmysl a start-upy navázané na kosmický výzkum a vývoj,“ prohlásila místopředsedkyně Komise Věra Jourová. Praha hraje ve vesmírném programu EU důležitou roli, neboť zde sídlí vesmírná agentura EU. Unie loni posílila její roli i rozpočet a agentura má mimo jiné na starosti oba zmíněné systémy Galileo a Copernicus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
před 7 hhodinami

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
před 9 hhodinami

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
včera v 10:02

Vědci popsali, jak Mars zasáhla superbouře, která na Zemi způsobila polární záři

Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky orbitálním sondám Evropské kosmické agentury (ESA) to nyní víme – poruchy kosmických lodí a nadměrné nabití horní atmosféry. Detaily toho, jak setkání kosmické superbouře a Marsu vypadalo, teď astronomové popsali v odborném časopise Nature Communications.
6. 3. 2026

Američané vyzkoušeli klimatické inženýrství v oceánu. Fungovalo bez problémů

Tým oceánologů a klimatologů vyzkoušel u amerického pobřeží, jestli by se dala chemie využít na snížení množství oxidu uhličitého v mořské vodě, aniž by to uškodilo zvířatům a rostlinám. Podle zprávy o výsledcích experiment proběhl bez chyby.
6. 3. 2026

Vědci z Liberce vyvinuli zubní nanonit ke snížení rizika parodontózy

Probiotickou zubní nanonit, která může snížit riziko parodontózy, vyvinul tým vědců Technické univerzity v Liberci ve spolupráci s lékaři a odborníky z několika českých institucí. Nový typ zubní nitě je na světě unikátem, obsahuje živé probiotické kultury, které mají pomáhat potlačovat bakterie spojené se záněty dásní, a mohou tak přispět k prevenci parodontitidy.
6. 3. 2026

VideoZa úbytek ptactva může intenzivní zemědělství, ukazuje nový výzkum

Množství ptactva klesá v Severní Americe plošně a čím dál rychleji. Takové jsou závěry nového výzkumu, podíleli se na něm i čeští vědci. Na vině je podle výzkumníků intenzivní celoroční zemědělství na velké ploše i používání speciálních hnojiv a pesticidů. S pomocí tisíců lokálních výzkumů vědci zjistili, že v Severní Americe létá o miliardy ptáků méně než před několika desítkami let. Podobné trendy je ale podle expertů možné sledovat i na českých polích nebo v českých lesech.
6. 3. 2026

Stalinův Velký teror stál život stovky Čechů. Historici popsali jejich osudy

Když režim Josifa Stalina zabíjel v Sovětském svazu statisíce lidí, neumírali jen Rusové. Procesy těžce dopadly i na Čechy, kteří v SSSR žili, popsal v rozhovoru pro Českou televizi historik Adam Hradilek, který o tomto tématu napsal knihu.
6. 3. 2026
Načítání...