Běloruské úřady zasáhly proti novinářům a opozičníkům. Jako v KLDR, popisuje jeden z nich

Běloruské úřady podnikly domovní prohlídky v domovech desítek novinářů a opozičních aktivistů. Podle ochránců lidských práv to byl největší jednodenní zásah proti odpůrcům režimu za poslední tři měsíce. Nezávislým novinářům, obhájcům lidských práv a aktivistům v nejméně devíti velkých běloruských městech byly během prohlídek zabaveny mobilní telefony a počítače a byli podrobeni výslechům, uvedla agentura AP s odvoláním na nevládní organizaci Vjasna.

V hlavním městě Minsku se úřady zaměřily na deset lidí obviněných z financování protivládních protestů a šíření informací, které úřady považují za extremistické.

Asi tři stovky diskuzí v oblíbené aplikaci Telegram úřady označily za extremistické. Jejich  uživatelé mohou být obvinění a případně odsouzeni až k sedmi letům vězení.

Nezávislá novinářka Larysa Ščyrakovová uvedla, že ji předvedli k výslechu po hodinové prohlídce jejího bydliště v Gomelu, který se nachází asi tři sta kilometrů jihovýchodně od Minsku. Novinářka dříve spolupracovala s televizní stanicí Belsat, která vysílá z Polska a kterou běloruské úřady prohlásily za extremistickou.

„Vyvíjeli na mne nátlak, abych se přiznala k financování protestů, ale odmítla jsem se usvědčit,“ řekla AP Ščyrakovová. „Zabavili mi telefon a audio a video zařízení, které mi po dvou předchozích prohlídkách ještě zůstalo,“ dodala.

Standardy Severní Koreje

Podobné razie a zatýkání zažili aktivisté a novináři v Brestu, Vitebsku, Mogilevu, Grodnu a dalších městech. Terčem se stali i vedoucí regionálních poboček Sjednocené občanské strany, která je nejstarší opoziční stranou v Bělorusku.

„Nová vlna represí svědčí o tom, že se běloruský režim cítí nejistě a musí utahovat šrouby, protože nespokojenost v zemi roste,“ řekl AP předseda strany Anatol Ljabedzka z exilu v litevské metropoli Vilniusu. „Situace s občanskými svobodami a lidskými právy v Bělorusku se rychle zhoršuje a přibližuje se standardům Severní Koreje,“ dodal.

Autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko přečkal měsíce bezprecedentních hromadných protestů poté, co jej úřady opět vyhlásily vítězem prezidentských voleb z loňského srpna. Opozice a Západ to pokládají za podvod. Lukašenko ale protesty potlačil násilím, policie zadržela více než 35 tisíc lidí a tisíce z nich zbila. Režim zavřel většinu nezávislých médií a spolků na ochranu lidských práv. Podle obhájců lidských práv je v Bělorusku za mřížemi 889 politických vězňů, včetně předních opozičních představitelů.

V Brestu ve středu podle nezávislého listu Naša Niva začal další politický proces s dvanácti obžalovanými za opoziční happening z loňského září, za který již byla odsouzena více než stovka lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...