V únoru nastane změna pro Bělorusko, věří zástupkyně lidskoprávní organizace Vjasna

Poté, co se loni v srpnu nechal Alexandr Lukašenko pošesté vyhlásit vítězem prezidentských voleb, čelil celé měsíce nebývale silným protestům. Demonstrace ale nakonec potlačil a zároveň zvýšil tlak na nevládní organizace a média za pomoci stovek domovních prohlídek a zatýkání novinářů i nepohodlných aktivistů. Ty sdružuje mimo jiné organizace Vjasna, jejíž předsedkyně Natalja Sacunkevičová musela odejít do exilu.

Vjasna znamená bělorusky jaro. Vjasna je také největší běloruská lidskoprávní organizace. Její členka Marfa Rabkova byla obviněna z jedenácti trestných činů a hrozí jí až dvacet let vězení; nyní již 16 měsíců čeká ve vyšetřovací vazbě na soud a nepřestává věřit, že organizace neposlouží jen v jednom ročním období.

„Opravdu doufám, že Vjasna přijde dříve než jaro. Věřím v to a dodává mi to sílu,“ napsala v září v dopise. 

Členka dočasné výkonné rady Vjasny Natalja Sacunkevičová stihla před Lukašenkem uniknout včas a nyní pobývá v exilu v litevském Vilniusu. Právě odtamtud nyní může podávat zprávy o stavu lidských práv v Bělorusku. O své práci a poměrech ve vlasti mluvila s webem ČT24.

Jak se vaše činnost změnila od srpnových voleb 2020?

Za poslední rok a půl pamatuji mnoho a mnoho útoků na nás. Stále se ale nevzdáváme a pokračujeme v práci. Naši zaměstnanci a dobrovolníci museli z Běloruska odejít, protože byli perzekvováni, nicméně velká část našeho týmu v zemi zůstala a stále pokračuje v práci. Hlavní náplní naší práce je sbírat data o porušování lidských práv, zpracovávat je, publikovat a pomáhat obětem porušování lidských práv.

Byla jste i vy sama perzekvována? To je ten důvod, proč jste se přestěhovala do Litvy?

Ano. Sedm mých kolegů je ve věznění proto, že dělali lidskoprávní činnost. Já sama jsem Bělorusko opustila v lednu preventivně s tím, že zůstanu jen měsíc nebo pár měsíců. Ale postupem času jsem zjistila, že riziko mého návratu je příliš velké. Ale to je můj případ, každý to má jinak.

Některým zadrženým členům Vjasny udělil letos v květnu Člověk v tísni cenu Homo Homini, sami si ji však vyzvednout nemohli. Cenu jste za kolegy v Praze převzala právě vy. Co vaše rodina, musela jste ji vzít s sebou do exilu?

Moje rodina zůstala v Bělorusku, vypadá, že jim tam zatím žádné výhružky nechodí. Pro ně bylo vhodnější, aby zůstali. A já se jednou plánuji vrátit.

Kdy to bude? Až se změní režim?

Ano, myslím, že bezpečný návrat bude možný tehdy, až budou všichni političtí vězni propuštěni. Až bude pro aktivisty a lidi v lidskoprávní činnosti nějaká garance toho, že tam budou v bezpečí. Doufám, že to bude příští rok.

Natalja Sacunkevičová přebírá cenu Homo Homini z rukou pražského primátora Zdeňka Hřiba
Zdroj: Lukáš Bíba/Jeden svět

Opravdu?

Ano, jsme v tomhle velmi optimistický člověk. Neztrácíme naději, nedávno jsme dostali informaci od úřadů, že se bude v únoru konat ústavní referendum, což může znamenat více svobody, ale také více sankcí a mezinárodního tlaku. A nevíme, co se stane potom. Naše občanská společnost tohle ještě nezažila, takže nikdo neví, co bude po únoru 2022. 

„Nebylo by těžké někoho unést“

Co si myslíte o současné situaci na bělorusko-polské hranici?

Víme, že jde o snahu běloruských úřadů vyvolat migrační krizi. Je strašné, že využívají tyto lidi, obzvlášť děti, někteří z nich jsou ekonomičtí migranti, ale někteří jsou skuteční uprchlíci. Je nutné posoudit každou situaci individuálně a dát jim šanci požádat o azyl. Nyní jsou tisíce lidí na hranici a my neznáme jejich příběh a oni sami nemohou o azyl požádat, je to hrozná katastrofa. Co se týče lidských práv, tak je na straně Běloruska mnoho věcí ke zlepšení.

Jaký na to mají názor lidé v Litvě, obávají se migrace?

To vůbec nevím, bohužel jsem se o tom s Litevci nebavila.

Cítíte se tam nyní v bezpečí?

Ano, moji kolegové i já se zde cítíme v bezpečí, především díky veřejným zárukám ze strany litevských autorit. Vidíme u nich velký zájem o nás, litevský stát odvádí skvělou práci. Já osobně jsem za to velmi vděčná. Samozřejmě ale i zde pozorujeme činnost běloruských tajných služeb, lidé z KGB shromažďují informace a my nevíme, co přesně chtějí. Zjišťují, kdo k nám chodí a co tu dělá, víme, že si dělají fotky a natáčí si různé pokojné demonstrace, které se tu konají ve spojitosti s Běloruskem. Hranice je méně než dvě stě kilometrů odsud, takže by nebylo těžké někoho unést, ale doufám, že se to nestane.

Pokusili se s vámi někdy mluvit?

To si nepamatuji.

Jak vlastně děláte svou práci na dálku?

Máme v zemi pořád spoustu lidí, kteří používají různé nástroje. Máme například programovou desku, kam nám lidé mohou anonymně napsat o porušování lidských práv. Lidé také mohou u nás požádat o právní pomoc. Máme s tím pětadvacet let zkušeností.

Pomoc jako podílnictví

Jak zajistíte bezpečnost svých lidí v Bělorusku?

Máme bezpečnostní protokoly, které stále řešíme a upravujeme. Všechno se rychle mění. Je to naše priorita, ochránit naše lidi a také lidi kolem. Příbuzní politických vězňů jsou rovněž úřady utlačováni. A ve většině případů neznáme důvod.

Minulý týden byl například prohledán dům manželce jednoho politického vězně, bývalého politika. Jeho žena podepsala dokumenty, a tudíž nemůže nikomu říct důvody té razie. Nesmí nám říct žádné detaily. Možná je policií vyšetřovaná, ale nic nevíme. V dnešním Bělorusku, pokud pomůžete politickému vězni, tak se dle úřadů vlastně podílíte na masových protestech.

Komu ještě hrozí perzekuce kromě opozičních politiků a aktivistů?

Bělorusko má velký problém s perzekucí novinářů a médií. Myslím, že k dnešnímu dni si odpykává trest ve věznění celkem 29 novinářů. Víme také o dvou dívkách, které živě streamovaly protesty a ty byly odsouzeny k více než dvěma letům vězení.

Jak chráníte sama sebe, tedy kromě toho, že jste emigrovala?

Musím být velmi opatrná, když takhle veřejně mluvím, protože jak jsem říkala, sedm mých kolegů je ve vězení. Situace se mění velmi rychle, neustále musíme měnit náš web a odstraňovat nějaké rizikové informace, fotky, jména.

Je bezpečné používat vaše pravé jméno?

Může to být riskantní, někteří z nás mají pseudonym, někteří používají pravé jméno. Já používám svoje jméno úplně od začátku, takže by bylo hloupé to měnit. Navíc je pro mě velmi důležité být transparentní. Všichni sníme o tom být transparentní a udávat co nejvíce informací o sobě, naší práci, našem financování a tak dále, ale to je prostě nemožné, my nepůsobíme v normální zemi. 

  • Centrum pro lidská práva Vjasna, založené v roce 1996, je přední skupinou pro lidská práva v Bělorusku, které aktivně monitoruje a dokumentuje porušování lidských práv po sporných prezidentských volbách konaných v srpnu 2020.
  • Po celou dobu své existence čelilo centrum obtěžování ze strany běloruských úřadů.
  • V roce 2003 úřady organizaci rozpustily a navzdory mnoha pokusům o opětovnou registraci byla Viasna nucena pokračovat ve své práci bez oficiální registrace.
  • V roce 2011 byl předseda Ales Bialiatski odsouzen ke čtyřem a půl letům vězení za obvinění z daňových úniků a odpykal si téměř tři roky trestu, než byl v roce 2014 propuštěn na svobodu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útok nožem na východě Francie si vyžádal oběť a raněné

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nerosty, nebo žádný Starlink, tlačí dle Reuters USA na Ukrajinu

Spojené státy by mohly připravit Ukrajinu o internetové služby z družic Starlink v případě, že Kyjev nepřistoupí na dohodu o nerostném bohatství, napsala agentura Reuters. Dle ukrajinských zdrojů Kyjev a Washington v sobotu smlouvu nepodepíší, protože je potřeba dopracovat řadu detailů. Elon Musk, jehož společnosti SpaceX Starlink patří, ale zprávu Reuters popřel na své sociální síti. Americký prezident Donald Trump pak večer SEČ prohlásil, že dohoda je blízko.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Zóna ČT24: Ukrajinská armáda rekrutuje vězně a láká i dezertéry

Tři roky války se nutně podepsaly na morálce a početních stavech ukrajinské armády. Dezertérům proto nabídla snížení nebo odpuštění trestu, pokud opět obléknou uniformu. Nové vojáky pak nabírá po ruském vzoru i mezi vězni.
před 5 hhodinami

V Německu demonstrovaly desetitisíce lidí proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí v sobotu, den před parlamentními volbami, demonstrovaly v Německu proti krajní pravici a spolupráci s ní. V Hamburku se sešlo podle policie až čtyřicet tisíc lidí, až 25 tisíc lidí napočítali policisté v jihoněmeckém Freiburgu. Stovky lidí se sešly také na protestu v bydlišti kandidátky na kancléřku za Alternativu pro Německo (AfD) Alice Weidelové ve Švýcarsku.
před 5 hhodinami

Bundeswehru chybí lidé i vybavení

Bezpečnost a s ní související otázka financování německé armády byly jedním z hlavních témat předčasných voleb. Mimořádný úvěr pro bundeswehr ve výši sto miliard eur, který si Berlín po vpádu ruské armády na Ukrajinu vzal, je už vyčerpaný nebo rozplánovaný. Německo si bude muset podle kancléře Olafa Scholze na bezpečnost půjčit a uvolnit svou dluhovou brzdu.
před 6 hhodinami

Papež František je v kritickém stavu

Papeži Františkovi se od pátku přitížilo a je v kritickém stavu. Podle Vatikánu v sobotu ráno prodělal dlouhou astmatickou dechovou tíseň, která vyžadovala vysoký přísun kyslíku. Papež, který je hospitalizován v Římě s oboustranným zápalem plic, také dostal transfuzi krve poté, co testy prokázaly stav spojený s anémií.
před 7 hhodinami

Izrael odložil dohodnuté propuštění palestinských vězňů, píše AFP

Hamás propustil všech šest rukojmí, která se měla během soboty na základě dohody s Izraelem vrátit do vlasti. Prezident Jicchak Herzog označil za morální povinnost, aby jeho země zajistila pokračování příměří a osvobození všech unesených Izraelců. Agentura AFP později napsala, že Jeruzalém odložil propuštění palestinských vězňů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Rakousku se hnula jednání o vládě

Rakouští lidovci (ÖVP), sociální demokraté (SPÖ) a liberálové ze strany NEOS jsou připraveni společně složit vládu. Po sobotním setkání setkání s jejich šéfy to uvedl rakouský prezident Alexander Van der Bellen. O nové vládě v Rakousku se jedná už bezmála půl roku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...